Bulharský básník, prozaik, literární vědec a dramatik, ale též příležitostný scenárista, operní libretista a spoluautor komiksu. Georgi Gospodinov se narodil v Jambolu 7. ledna nejen pro Čechy památného roku 1968. Ve své domovině i mimo ni patří k nejznámějším představitelům literární generace, která vstoupila razantně do literatury počátkem 90. let 20. století.

Jako spisovatel debutoval roku 1992 sbírkou Lapidárium (Lapidarium; český překlad Ondřeje Zajace vyšel 2009). Spolu se třemi dalšími vrstevníky založil Nový kruh Mysl, navazující na čtveřici bulharských modernistů z přelomu 19. a 20. století sdružených kolem literární revue Mysl (Misăl). Mladí mystifikátoři a zároveň padělatelé cizích stylistik spojili své síly ve svébytné cover-verzi sborníku Ivana Vazova a Konstantina Veličkova z roku 1884 Bulharská čítanka (Bălgarska christomatija, 1995) stejně jako v „paraparodistické“ Bulharské antologii (Bălgarska antologija, 1998). Gospodinov (již samostatně) pokračoval veleúspěšnou sbírkou Třešeň jednoho národa (Čerešata na edin narod, 1996, 1998, 2003). Po ní ještě vyšly básnické knihy Dopisy Gaustinovi (Pisma do Gaustin, 2003), Balady a rozpady (Baladi i razpadi, 2007) a prozatím poslední Tam, kde nejsme (Tam, kădeto ne sme, 2016). Českému čtenáři je ještě dostupný útlý bibliofilský český výbor Techniky a jiné verše (2012) v překladu O. Zajace.

Nečekaně vyzrálý prozaický debut – fragmentárně vyprávěný Přirozený román (Estestven roman) z roku 1999 (v Bulharsku vyšel roku 2015 po jedenácté, česky byl vydán roku 2005 v překladu Ivany Srbkové) – přinesl svému autorovi světový úspěch: dílo bylo přivítáno jako dlouho očekávaný generační román desetiletí a dočkalo se překladu do 21 jazyků. Jde o vůbec nejpřekládanější bulharskou knihu vzniklou po roce 1989.

Českému čtenáři je autor znám také povídkovou knihou A jiné příběhy (I drugi istorii, 2001), která pro český trh dostala přiléhavější název Gaustin neboli Člověk s mnoha jmény (2004; přeložila I. Srbková). Gospodinovovy povídky s románem v nejlepším smyslu slova koexistují ve vzájemné symbióze a vynikají podobným generačně nostalgickým laděním a smyslem pro komické momenty banální každodennosti.

Z dalších Gospodinovových knih jmenujme ještě alespoň komiks Věčná moucha (Večnata mucha, 2010) nebo druhý román Fyzika smutku (Fizika na tăgata, 2011), který právě vychází v češtině. Jde v pořadí o 18. jazykovou překladovou mutaci textu. Kniha byla poctěna prestižní švýcarskou Cenou Jana Michalského za literaturu za rok 2016 (v té době byl již román přeložen do srbštiny, italštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny, nizozemštiny, makedonštiny a arabštiny). Gospodinov je také autorem poutavě psané eseje Neviditelné krize (Nevidimite krizi, 2012), populárního povídkového souboru A vše se stalo Měsícem (I vsičko stana luna, 2013) a konečně knihy „ultrakrátkých příběhů“ Všechna naše těla (Vsičkite naši tela, 2018).