Erbenova Kytice na Tchaj-wanu!

Erbenova Kytice na Tchaj-wanu!

Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.

„Zlato chtít snad pozlacovat / slunce svící osvěcovat / duhu barvou domalovat / sopku ohněm podpalovat / démantův chtít tvrdost zvýšit / oblakův chtít rychlost spíšit / toť by bylo rozumnější / nežli tvoje, pěvče Erbene / písně chtít snad písní opěvovat,“ napsal pouhých pět let po prvním vydání Kytice Jan Neruda ve sbírce Hřbitovním kvítí. Česko-tchajwanské nakladatelství Mi:Lù Publishing, které se v České republice zaměřuje na publikování překladů děl tchajwanských autorů a na Tchaj-wanu vydává mimo jiné autorské pohádky a příběhy tamních domorodých kmenů, uskutečnilo letos na jaře odvážné a záslužné rozhodnutí. Představilo tchajwanským čtenářům Karla Jaromíra Erbena, konzervativního romantika, komplementární a rovnocenný protějšek buřičského Karla Hynka Máchy. Jeho Kytice vyšla na Tchaj-wanu v čínském překladu (je dílem čtyř překladatelů) a s českými ilustracemi Tomáše Řízka! Překlad je doplněn krátkou statí o evropském romantismu, v úvodu jsou osvětleny okolnosti vzniku Kytice a vylíčen její vliv na českou kulturu, jednotlivé básně jsou doplněny stručnými poznámkami a vysvětlivkami.

Před několika dny zveřejnilo tchajwanské Ministerstvo kultury výsledky 44. výběru četby pro žáky základních a středních škol. Odborná komise vybírala z celkem 3590 titulů z produkce tří set jedenácti nakladatelství! Výsledný výběr je rozdělen do osmi kategorií (obrázkové knihy, knihy s tematikou přírodních věd, společenských věd, fikce, literární překlad, odborné příručky, časopisy a komiks). Seznam doporučených knih slouží jako pomůcka a inspirace pro pedagogy, žáky i jejich rodiče. Letošní výběr se zaměřil na původní tchajwanskou tvorbu, na texty odrážející historii ostrova i na tamní pověsti. Měl by reflektovat i témata, o něž se mladí čtenáři zajímají (emocionální problémy, etika apod.). Pro tuto „konstelaci“ je Kytice jako stvořená a v ministerském výběru se také objevila.

V komentáři odborné komise se mimo jiné píše: „Erben je považován za největšího českého pohádkáře, který na základě českých národních pověstí, jež během svého života sesbíral, vytvořil sbírku narativní poezie. Kniha obsahuje třináct starých pověstí o lásce a smrti, štěstí a pokání, které výmluvně popisují přísné mravní hodnoty tradiční české společnosti, a zároveň dokonale zpodobňují duši českého národa. Český folklór zachycený v epických básních nám přibližuje neznámou českou literaturu.“ (kráceno)

Jak napsal už F. X. Šalda, výsostný baladik Erben předal svým čtenářům duchovní svět baroka i s „legendárním zázračnem“ a jeho prostřednictvím zároveň středověké kořeny a základy české poezie. Myticko-baladickým chápáním lidského údělu podléhajícího nadosobnímu řádu, zároveň pohanskému i křesťanskému, vytesal do mramoru svých balad systém etických a mytických hodnot a současně zachytil téměř neměnný hmotný i duchovní svět, v němž po staletí žili prostí venkovští lidé. Tchajwanským čtenářům, vrostlým v tradici čínského lidového náboženství, které uctívá různá božstva, duchy a rodové předky, může být právě tento aspekt Erbenova díla – přes propast času a odlišnou kulturní zkušenost – velmi blízký. Jak píše Šalda, vnitřní krajina, do níž se vlévá láva běžných životních zážitků, u něho tuhne v definitivní nadčasové a nadosobní krystalické tvary, které svým vyzařováním magicky vypovídají o univerzálně sdílených niterných dějinách člověka. Prudký spád vět, plastické i lapidární vyjadřování, rytmika jeho veršů, úsečné rýmy a celá uhrančivá zvuková podoba básní – to vše připomíná slovní hudbu, patrně ovlivněnou tou barokní. Přijala-li jeho sbírku Kytice nejstarší kontinuálně trvající literární tradice světa, překypující skvělou poezií, dostává se tím, opět podle F. X. Šaldy, „nejspanilejšímu z našich básníků“ zasloužené pocty. Tím vyšší, čím více je ve své domovině opomíjen a degradován na „povinnou školní četbu“. Tchajwanské vydání Kytice by mohlo být impulsem ke „znovuobjevení“ Erbenova nadčasového a, podle mého názoru, u nás ne dostatečně ceněného díla.

Závěrem ještě dobrá zpráva pro tuzemské čtenáře: české vydání Kytice s originálními ilustracemi Tomáše Řízka už se v Mi:Lù Publishing také chystá! Bude jistě důstojným připomenutím stého sedmdesátého výročí jejího prvního vydání (1853) a další z řady vydání ilustrovaných mnoha významnými českými výtvarníky.