Nabídka tchajwanské literatury v českých překladech je dnes poměrně široká. Podívejme se proto podrobně na to, jaká díla tchajwanských autorů mohou čeští čtenáři v knihkupectví či knihovně hledat.

Překlady děl tchajwanských autorů najdeme v edičních plánech několika českých nakladatelství (řazeno abecedně): Argo, Brody, DharmaGaia, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, IFP Publishing. Z hlediska množství vydaných titulů však dnes vede zejména nakladatelství Mi:Lù Publishing, které se na tchajwanskou literaturu a její propagaci specializuje.

Teorie

Pro úplnost dodejme, že pro zájemce o hlubší vhled do dějin tchajwanské literatury jsou k dispozici dvě teoretické práce sinoložky Táni Dluhošové: Medzi svetmi. Bai Xianyong a identita v taiwanskej literatúre – rozbor díla významného autora a stručné dějiny moderní literatury na Tchaj-wanu (DharmaGaia, 2006) a Bitevné polia povojnovej literatury na Taiwane (1945–1949) – studie o formativním období tchajwanské literatury (Academia, 2020).

Historie vydávání tchajwanské literatury v češtině

Historie překladů tchajwanské literatury do češtiny je poměrně krátká. Na jejím počátku stojí dva výbory moderních povídek z druhé poloviny 20. století: Ranní jasmín (DharmaGaia, 2001) uspořádaný Zdenkou Heřmanovou a Chuť jablek (Brody, 2006), jehož editorkou byla Lucie Olivová. Ty doplňuje výbor moderní tchajwanské ženské prózy z děl autorek narozených v letech 1918 až 1969 nazvaný Ďábelská žena (Brody, 2010) a editovaný Janou Benešovou. V témže roce vydalo nakladatelství Argo knihu mýtů tchajwanských domorodců s názvem Pomsta hadů. Ve vydávání tchajwanské literatury poté u nás nastala krátká pauza, po ní se však na českém trhu s překlady doslova roztrhl pytel.

IFP Publishing

IFP Publishing v edici Tchajwanská próza vydalo mezi lety 2013–2018 hned několik titulů. Edičně je připravila Jana Šimonová (Benešová), která se specializuje na ženskou literaturu. Díky tomu jsou mezi vybranými autory výrazně zastoupeny ženy. Nejprve vyšly dvě knihy kontroverzní spisovatelky Li Ang: milostný román Čarovná zahrada, rámovaný moderními dějinami Tchaj-wanu od konce 19. století po osmdesátá léta 20. století, a novela Řezníkova žena, která svým naturalismem a popisy brutality způsobila na Tchaj-wanu v době svého prvního vydání značný rozruch. Následovaly sbírky povídek dvou autorů: Paj Sien-jungovi Tchajpejčané o osudech přistěhovalců a Chuang Čchun-mingova Synkova panenka o krušném životě vesničanů. Román autorky Cchaj Su-fen Děti solných polí zachycuje prostřednictvím příběhu nešťastné lásky komplexní proměnu Tchaj-wanu ve druhé polovině 20. století. Historický román Láska a revoluce autorky Ping Lu líčí životní osudy zakladatele čínské republiky Sunjatsena a jeho manželky. Autobiografický román (či rodinná sága) spisovatelky Čchen Jü-chuej Strážci mého osudu se věnuje stále aktuálnímu tématu tchajwanské identity. Oči nebes Syamana Rapongana a Badaiova Láska bílého jelena jsou díla reprezentující čínsky psanou domorodou literaturu.

Mi:Lù Publishing

Od roku 2014 tchajwanskou literaturu v edici Wen systematicky představuje nakladatelství Mi:Lù Publishing, které ji nejen vydává, ale všestranně propaguje – zve autory do České republiky, pořádá besedy se čtenáři, autorská čtení, autogramiády a výstavy ilustrací atp. Prvním vydaným titulem byla sbírka básní v próze o člověku, společnosti a přírodě Očima malé poletuchy (2014), jejímž autorem je významný představitel ekologického hnutí Liu Ka-shiang. Vydávání poezie se stalo nedílnou součástí produkce nakladatelství Mi:Lù. Lo Chingovy básně, prózy i malby nalezneme ve sbírkách Báseň je kočka (2015) a Krabička zápalek (2020).

Jedním z pilířů edičního plánu je environmentální literatura: Wu Ming-iho román Muž s fasetovýma očima (2016) se blíží magickému realismu, autor v něm originálním způsobem propojuje svět postav se stavem světa, v němž žijeme. Liao Chung-ťiho ceněná sbírka povídek Rybáři (2017) v sobě snoubí zájem o životní prostředí a ryze osobní zkušenosti. Autobiografické vyprávění Plující ostrov (2021) zachycuje šedesátidenní plavbu rybářské lodi.

Druhým významným pilířem je literatura domorodých národů: v souboru textů Horští nosiči (2021) zaznamenal Salizan Takisvilainan své zkušenosti z výzkumné výpravy i práce v horách. Tři příběhy domorodých kmenů, Písně pralesa, hor a moří (2021) převyprávěla – nejen pro děti – Kate Dargaw. Průřez moderní tchajwanskou literaturou, zahrnující celé období od japonské nadvlády po současnost, nabízí výbor Vzpomínky a sny na obratníku Raka (2021). Básník a esejista Yang Mu líčí ve svých třech autobiografických sbírkách esejů Vzpomínky na horu Čchi-laj (2019) proměny Tchaj-wanu v témže období.

Tématem moderní společnosti a jejím směřováním se v katastrofickém románu Epicentrum (2020) zabývá oceňovaný autor Zheng Egoyan. V nabídce nechybí ani literatura pro mládež, zastupuje ji Jie Jü-tchungův populární komiksový příběh (manga) Kočičí rytíř a soumrak démonů (2021).

Čím začít?

Všem, kteří se o Tchaj-wan zajímají, lze pro začátek doporučit autobiografii profesorky Kang-i Sun Chang, kterou pod názvem Cesta bílým terorem vydala Filozofická fakulta UK (2021). Autorka prostřednictvím osudů jednotlivých členů své rozvětvené rodiny seznamuje čtenáře s meziválečnou Čínou a zejména poválečným Tchaj-wanem.

Mnoho výše uvedených publikací je doplněno erudovanými předmluvami či doslovy, studiemi o tchajwanské literatuře a medailony jednotlivých autorů. Záleží pouze na vkusu a zájmech jednotlivých čtenářů, jakým směrem se do pátrání po zákoutích této rozmanité literatury pustí: zda zvolí díla s environmentální tematikou, knihy domorodých spisovatelů či prózy žen-autorek, zda se raději seznámí s povídkovou tvorbou více spisovatelů píšících v témže období nebo o týchž tématech či sáhnou po románu nebo poezii jednotlivých autorů. Ať už se vydáme jakoukoli cestou, tchajwanská literatura v českých překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny, odlišnou, a přece v něčem blízkou historickou zkušenost tamních obyvatel i příběhy univerzálně lidské.

K poslechu

Tchajwanské literatuře byla věnována také jedna epizoda podcastu časopisu iLiteratura: dostala název Po mostě z knih na Tchaj-wan. Autorka tohoto textu v něm spolu s česko-tchajwanským výtvarníkem, nakladatelem a propagátorem tchajwanské i české literatury Tomášem Řízkem mluví o historii i současnosti literatury na Tchaj-wanu. Podcast posluchače seznámí s nástinem dějin tchajwanské literatury (samozřejmě ve světle tchajwanské historie a pohnutých osudů obyvatel ostrova), s jejími specifiky, s tématy, která jsou pro ni typická, i s několika zajímavými díly dostupnými v českém překladu. Dominuje mezi nimi tchajwanská poválečná literatura, environmentální literatura, ženská-feministická literatura, vzpomínková-historická literatura a literatura domorodých národů.