Po prózách Radky Denemarkové a Anny Cimy se další česká autorka rozhodla věnovat ve své tvorbě asijským tématům. Klára Wang Tylová (1981) absolvovala studium žurnalistiky a mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě v Brně a na univerzitě v tchajwanském hlavním městě Tchaj-peji studovala mezinárodní komunikaci. V letech 2001–2008 působila jako redaktorka a zahraniční dopisovatelka Lidových novin (Asijský diář), pracovala i pro tchajwanské noviny.

Už v názvu své prozaické prvotiny, pojmenované zdánlivě prostě Ostrov duchů (2022), vystihuje Klára Wang Tylová velmi přesně to, co je pro Tchaj-wan typické a co je pro nás, více či méně racionální a značně skeptické obyvatele Evropy 21. století, možná poněkud zarážející. Že je Tchaj-wan ostrovní stát, asi víme, ale o povaze tamních duchů a o vážnosti, s jakou k nim obyvatelé ostrova přistupují, nejspíš netušíme zhola nic. Autorka se při psaní inspirovala skutečnými zážitky z doby, kdy na Tchaj-wanu žila. V nedávném rozhovoru pro Český rozhlas připomněla, že prvotním impulsem pro ni byla krátká novinová zpráva (v seriózním periodiku) o muži, který se šel sám udat na policii, protože ho údajně pronásledoval duch člověka, jehož zabil.

Ostrov duchů lze charakterizovat jako ucelený soubor či pásmo povídek, které jsou úzce propojené nejen tematicky, ale i prostřednictvím postav. Než ovšem knihu otevřete, bylo by navýsost žádoucí tuhle informaci zapomenout. Hledání vnitřních souvislostí mezi jednotlivými povídkami, jejich protagonisty i dějem je jedním z aspektů, který dodává Ostrovu duchů značnou dávku čtivosti. Nápaditě, ne však vykalkulovaně vystavěné příběhy z každodenního života, napsané jednoduchým současným jazykem, různé zdánlivé maličkosti a nápovědy čtenáře obrazně řečeno chytí a už nepustí. Když dočte, zmocní se ho téměř „abstinenční příznaky“ a má chuť přečíst si knihu znovu. Tentokrát už není tak pohlcen dějem a může se věnovat různým detailům. Je sympatické, že autorka nepodlehla možnému vábení zařadit do souboru více povídek. Pro přehlednost a zapamatovatelnost postav a dějů je zvolený rozsah ideální.

A kdo jsou tedy protagonisté jednotlivých příběhů? Až na dvě výjimky rodilí Tchajwanci (dvě hrdinky původem ze zahraničí na Tchaj-wanu dlouhodobě žijí a jsou v každodenním kontaktu s tamními obyvateli), povětšinou mladí nebo středního věku, a všichni bydlí v témže velkoměstě (v Tchaj-peji). Postavy jsou rozhodně v centru autorčiny pozornosti – jednotlivé příběhy jsou po svých hrdinech a hrdinkách pojmenovány. Žijí své obyčejné životy, snaží se najít si životního partnera (hrdinové úvodní povídky Wej a Mej-lin), počít dítě, navštívit po dlouhém odloučení rodinu (indonéská pečovatelka Siti, která přijela na Tchaj-wan pracovat, poté co ji opustil manžel, musela svého synka zanechat v péči rodičů, žije v tchajpejské rodině a nepřetržitě se stará o domácnost a starou babičku), najít si vhodné bydlení (britská učitelka Lucy na Tchaj-wanu žije a pracuje a postupně se – tak trochu proti své vůli – seznamuje s místními zvyky), nebo uspět s vlastním kanálem na YouTube jako hrdina v povídce Shade, který se ve volném čase mění v lovce záhad, objíždí a natáčí videa v „domech duchů“, o nichž se říká, že tam kvůli různým tragickým událostem straší.

V paměti nejspíš nejvíce uvízne povídka o dívce Su-wej, v níž autorka tematizuje problémy, jimž čelí mladí lidé po celém světě. Ve vlastních očích obyčejná tuctová holka, která hledá úlevu před posměšky vrstevníků v sebepoškozování, přijela do Tchaj-peje z východní části ostrova studovat práva. Domnívá se, že si v novém prostředí konečně začne připadat normální, dokonce na čas naváže (ne právě ideální) vztah s jedním klukem. Pak ale nastane rychlý obrat, Su-wej začne trpět poruchami spánku, přestane se jí dařit ve škole a začne se nezadržitelně blížit tragédie.

Zajímá vás, jak žijí běžní obyvatelé tchajwanských velkoměst, natěsnaní v miniaturních bytech, toužící po úspěchu a možná i po penězích? Co je trápí, čemu věří a z čeho mají obavy? Chcete zjistit, proč v tchajwanských hotelích a nemocnicích chybí čtvrté patro? Dozvědět se, co byste měli, nebo naopak neměli dělat během Měsíce duchů? Pokud ano, dopřejte si nevšední zážitek z četby prvotiny Kláry Wang Tylové v krásné grafické úpravě Nikoly Janíčkové.