Širší uznání na sebe nechalo dlouho čekat, ale v současné době patří Anjet Daanje k nejvýraznějším literárním osobnostem nizozemské jazykové oblasti. Ve své tvorbě kombinuje napětí s ponorem do psychologie postav, což vede k nečekaným zvratům. Styl psaní mění podle charakteru knihy. S jejím dosud nejúspěšnějším románem Píseň o čápu a velbloudovi se teď můžou seznámit i čeští čtenáři.
Magda de Bruin Hüblová
Narodila se v Praze, od roku 1982 žije v Amsterodamu. Po maturitě na pražském gymnáziu pro studující při zaměstnání studovala na Amsterodamské univerzitě slavistiku. V roce 2003 založila s manželem Edgarem de Bruinem (překladatelem české literatury) literární agenturu Pluh, která zastupuje několik českých spisovatelů v zahraničí. V letech 2004-2008 působila v Českém centru v Haagu. Překládá nizozemskou literaturu (m.j. m.j. de Moorová, Hermans, Grunberg, Nooteboom, Wieringa, Enquistová, de Costerová, Palmenová, Westerman, Kuijer...). Je na seznamu překladatelů, jejichž práci podporuje Nizozemský literární fond a vlámský fond Literatuur Vlaanderen.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v uplynulém roce představili v Nizozemsku a Vlámsku? Které tituly v nizozemštině v sezoně 2023/2024 vyšly a jaké jsou další plány?
Když je při žonglování třeba udržet ve vzduchu mnoho míčků, může se stát, že člověk přehlédne na zemi překážky, které by jinak snadno překročil. Aneb o nedocenitelném významu kolace při práci na překladu.
Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.
Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?
Už počtvrté přinášíme v předvánoční době aktualizovaný přehled dostupných překladů z nizozemštiny. Inspirujte se i letos pestrou nabídkou titulů nizozemských a vlámských autorů.
Nizozemská spisovatelka Anne Eekhout má v oblibě napětí, mnohdy s hororovými prvky na pomezí snu a skutečnosti. V tomto duchu píše knihy pro dospělé i pro děti a mládež.
Román Mary navazuje na širší trend, který se vrací k anglickým romantickým spisovatelkám 19. století a objevuje v jejich životě a díle netušené emancipační snahy či nepředpojatý přístup ke stejnopohlavním důvěrným vztahům – bez udělování nálepek bisexuality nebo homosexuality. Výprava „k pramenům“ (v češtině bohužel nečetným) přináší mnoho zajímavého.
Hanneli Goslarová vstoupila do dějin jako kamarádka Anne Frankové. Přitom osud její rodiny není o nic méně dramatický než příběh Frankových. Novinářka Dina Kraftová podává ucelený obraz Hanneliny osobní historie podpořený částečně i rozhovory s devadesátnicí Hanneli v posledních měsících jejího života.
Nizozemská divadelnice a spisovatelka Enne Koens je známá především jako autorka knih pro děti a mládež. Zabývá se v nich závažnými tématy (nemoc a smrt, rozvod rodičů, šikana ve škole apod.), ale umí je podat prostě a s humorem.
Jak si vede česká literatura v nizozemské jazykové oblasti v postpandemické době? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v uplynulém roce představili v Nizozemsku a Vlámsku? Které tituly v nizozemštině v roce 2022 vyšly a co se chystá v roce 2023?
„Vzpomínky Oty Pavla: literární klenot.“ „Klenot české literatury klade otázku: Čím je pro nás ryba?“ Tak a podobně uvítali nizozemští a vlámští recenzenti dubnové vydání Pavlovy povídkové sbírky. Úspěch je o to překvapivější, že nejde o Pavlovu premiéru v nizozemské jazykové oblasti.
Nizozemská spisovatelka, která psala fantasy, když se tomu tak ještě neříkalo, volí za protagonisty svých knih mladistvé hrdiny, a proto bývá řazena k literatuře pro děti a mládež. Sama se považuje za autorku vědeckofantastických románů a svou bohatou fantazii uplatňuje i jako ilustrátorka.
Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.
Kniha, jejíž vydání vyústilo v Nizozemsku ve velkou blamáž autorky i celého předcházejícího výzkumného projektu, se v anglickém originále nadále prodává a vychází v dalších jazycích – i v českém překladu. Nechají se čeští čtenáři nachytat na klamavý příslib, že se teď konečně dočtou, „kdo zradil Anne Frankovou“?
S ilustracemi nizozemské autorky Annet Schaapové vyrostla generace dnešních třicátníků. Její pozdní prozaickou prvotinu Lampička, určenou v nizozemštině dětem od 7 let, ale zejména její svérázné převyprávění sedmi klasických pohádek pro starší děti s chutí čtou i dospělí čtenáři.
Čeští literární překladatelé to nemají jednoduché – to je známá věc. Ale nepřispívají k tomu trochu i sami třeba tím, jakým tónem probíhá udělování Anticeny Skřipec? Na mezinárodním překladatelském fóru se ozývá otázka na tělo: „Co děláte pro zlepšení svého postavení?“
Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.
Osmdesát let po druhé světové válce je téma protinacistického odboje a holokaustu v literatuře stále živé, což se přirozeně projevuje i v českých překladech z nizozemštiny. V posledních letech se však zdá, že zájem českých nakladatelů i čtenářů o takové tituly nebývale vzrostl. Není dokonce větší než zájem o příběhy českých obětí holokaustu?
S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.
Jak si v druhém roce pandemie vedla česká literatura v nizozemské jazykové oblasti? Jak ji hodnotí nizozemští a vlámští recenzenti? Kteří čeští autoři se v roce 2021 představili v Nizozemsku a Vlámsku osobně nebo prostřednictvím videokonference? Které tituly v nizozemštině v roce 2021 vyšly a co se chystá v roce 2022?
Jak vypadal druhý rok pandemie: přehled literárních událostí v nizozemské jazykové oblasti doplňuje souhrn údajů o nizozemsky psané literatuře u nás. České nakladatele by mohly zajímat informace o podpoře překladů ze strany literárních fondů, dychtivým čtenářům předkládáme seznam přeložených titulů za minulý rok a plánovaná vydání. Připomínáme literární události v roce 2021, při nichž se u nás představili nizozemští a vlámští autoři, a upozorňujeme na ty, které nás čekají v roce 2022.
S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.
Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.
Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!
Jeden z nejvýraznějších talentů současné nizozemsky psané literatury, první nizozemská laureátka Mezinárodní Bookerovy ceny, vyšla z poměrů, kde se četla především Bible a kde Harry Potter patřil k zakázané četbě.
Příběh anglické ornitoložky a hudebnice Gwendolen Howardové je čtenářsky přitažlivý. Její „fiktivní životopis“ od Evy Meijerové však otvírá řadu otázek: kam až může spisovatel zajít v dotváření kusých informací? Je přípustné přetvářet k obrazu svému i další historické postavy – zvlášť když jde o významné osoby a dobu poměrně nedávnou? Ale také: do jaké míry je dnes redaktor autorovi oporou? A co si s tím vším má počít překladatel?
Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.
Klasický filolog, básník, spisovatel a dramatik, který do nizozemské literatury vnáší italskou notu a jehož romány dokážou oslovit i širokou čtenářskou obec.
Diktát lektorů dbajících o jazykovou ideologickou nezávadnost literárních textů pokračuje. Nechají se nizozemští spisovatelé a překladatelé zotročit touto formou redakční cenzury?