Osm let po společném čestném hostování na knižním veletrhu ve Frankfurtu se Nizozemsko a Vlámsko představí jako čestný host také na knižním veletrhu v Lipsku (20.–24. 3. 2024). Pod názvem „Alles auβer flach“ (Všechno, jen ne plochá), s narážkou na převážně plochý charakter krajiny v Nizozemsku a Vlámsku, což se ale netýká krajiny literární, se v rámci tradiční veletržní akce „Leipzig liest“ (Lipsko čte) představí na stovce vystoupení na různých místech po městě více než 40 nizozemských a vlámských autorů.

Za uplynulé dva roky vyšlo v němčině více než 200 titulů nizozemsky píšících autorů a desítky dalších vydání se chystají v příštích měsících. Spisovatelé jako Connie Palmen, Cees Nooteboom nebo stálice na nebi dětské literatury Annie M. G. Schmidt (1911–1995) mají v německé jazykové oblasti hvězdný status, ale i Anna Enquist, Stefan Hertmans nebo Gerbrand Bakker tu patří k etablovaným autorům.

Součástí hostování na veletrhu bude také udělení překladatelské ceny Else Ottenové (Else Otten Übersetzerpreis) určené pro nejlepší německý překlad nizozemské literatury. Cenu v hodnotě 5 000 eur uděluje Nizozemský literární fond každé tři roky. V Lipsku ocenění převezmou Simone Schroth a Christina Siever za překlad souborného vydání deníků a dopisů Etty Hillesumové (1914–1943, Osvětim).

V těchto dnech byl vyhlášen nejnovější laureát Ceny nizozemského písemnictví (Prijs der Nederlandse Letteren). Stal se jím vlámský spisovatel Tom Lanoye. Cenu udělovanou jednou za tři roky za celé dílo (prozaické, básnické nebo dramatické) přejímá oceněný autor z rukou nizozemského nebo belgického krále. Slavnostní předání se uskuteční na podzim 2024 v Bruselu. Lanoye je od roku 2013 nositelem nizozemské Ceny Constantijna Huygense, udělované rovněž za celé dílo, Cena nizozemského písemnictví je však považována za nejprestižnější v nizozemské jazykové oblasti. Skutečnost, že cenu předává člen nizozemské nebo belgické královské rodiny, v minulosti vedla k problémům. Bez slavnostní ceremonie se musel v roce 2001 obejít nizozemský klasik Gerard Reve (1923–2006), protože proti jeho partnerovi Joopu Schafthuizenovi probíhalo vyšetřování v souvislosti se zneužíváním dětí, avšak jeho přítomnost při předání ceny byla vzhledem k Reveově zdravotnímu stavu (trpěl Alzheimerovou chorobou) nutná. Podobná situace nastala v roce 2021, kdy surinamská laureátka Astrid Roemer vyjádřila podporu bývalému surinamskému prezidentovi Bouterseovi, stíhanému (a nakonec i odsouzenému) mj. za tzv. „prosincové vraždy“ v roce 1982, jimiž nechal zlikvidovat patnáct svých politických odpůrců. Reve i Roemerová cenu obdrželi, ale nikoliv z královských rukou.

Jarní knihkupecká cena Libris (v hodnotě 50 000 eur) oznámila užší výběr šesti autorů. Po loňském ročníku ve znamení Anjet Daanjeové a jejího románu Het lied van ooievaar en dromedaris (Píseň o čápovi a velbloudovi, č. překlad se chystá), který jako první v historii získal kromě jarní Libris i podzimní Boekenbon Literatuurprijs 2022, je letošní literární klání napínavější. Mezi kandidáty jsou dva zkušení nizozemští autoři: Esther Gerritsen se sci-fi románem Gebied 19 (Oblast 19), v němž hrdina zjistí, že polovina lidstva, včetně jeho rodiny, byla přepravena na jinou planetu, a Rob van Essen (1963) s románem Ik kom hier nog op terug (K tomu se ještě vrátím), rafinovaným příběhem studenta filozofie, který se později jako novinář specializuje na zvlášť podivné příběhy. Do užšího výběru se naproti tomu nedostali i z českých překladů známí Tommy Wieringa s románem Nirwana, Ilja Leonard Pfeijffer s románem Alkibiades (č. překlad se připravuje) nebo Roxane van Iperen (č. Sestry z Osvětimi) s autobiograficky laděným románem Dat beloof ik (To slibuji).

Šanci cenu Libris získat zato má nizozemská spisovatelka a malířka Cobi van Baars (1967) s románem založeným na skutečné události De onbedoelden (Nechtěné – jde o příběh dvojčat rozdělených při adopci, která se o sobě dozvědí až v dospělosti) nebo nizozemská spisovatelka a kurátorka Sacha Bronwasser (1968) s románem Luister (Poslouchej – příběh aupairky v Paříži v období teroristických útoků). Mladší generaci zastupuje nizozemský ekonom Frank Nellen (1982) se svým teprve druhým románem De onzichtbaren (Neviditelní), v němž popisuje příběh dvou ukrajinských kluků vyrůstajících v Sovětském svazu a změny v jejich životech po Černobylu i po osamostatnění Ukrajiny. Jediná vlámská kandidátka, básnířka a herečka Maud Vanhauwaert (1984), v prozaickém debutu Tosca vypráví ústy jazykovědkyně o sedmnáctileté Aline Verstraeten.

Vyhlášení vítěze ceny Libris bude 13. května 2024 živě přenášet televize.