Aleš Kozár

Ve Slovinsku se na začátku září uskutečnil již 39. ročník vyhlášeného mezinárodního literárního festivalu Vilenica. Jednou z jeho letošních specifik bylo zaměření na českou literaturu.

Prozaik a esejista Boris Pahor, jeden z nejvýznamnějších slovinských spisovatelů 20. století, zemřel ve věku úctyhodných 108 let. Prošel několika koncentračními tábory, byl v konfliktu s jugoslávským komunistickým režimem a své zkušenosti zpracovával v románech, které byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, angličtiny, italštiny a dalších jazyků.

Marko Sosič, prozaik, hlavně však vášnivý divadelník – režisér, umělecký šéf divadla a autor autobiografické divadelní kroniky. Patří ke slovinské menšině žijící v italském Terstu.

Román Balerína, Balerína terstského slovinského prozaika a divadelního režiséra je vyprávěn duševně zaostalou, snad autistickou dívkou (její diagnóza zůstane nejasná, jen v obecné rovině se zmíní porucha vývoje, která nastala v jejím dětství), která krátkými jednoduchými větami zdánlivě téměř nezaujatě popisuje své okolí.

Drahá Zojo, obávám se, že se svět netočí tím správným směrem. Každý z nás nese svůj díl viny, protože si nedovolil skoncovat s balastem nadiktované existence. Doufám, že na to ještě nejsem příliš starý. Rád bych nás viděl pohromadě…

Příležitostí psát o slovinském divadle nebývá mnoho, naskytne-li se však, je zřejmé, že ačkoli u nás v Čechách bývá vzácným hostem, silné texty má. Obzvláště když se dotýká takových silných témat, jako je otázka identity příslušníka národnostní menšiny v Rakousku za druhé světové války.

Ve spolehlivém a kultivovaném českém překladu Kamila Valšíka se na sklonku podzimu loňského roku objevil v knihkupectvích slovinský román Evalda Flisara Čarodějův učedník, vydaný v rámci Pestré řady soudobé prózy nakladatelství Plus.

„Vladane, ty to nevíš, ale tvůj otec mě kdysi, když jsi přišel do Slovinska, prosil, ať na tebe dávám pozor. A snažil jsem se o to. Podle svých možností. Ale já nejsem tvůj otec a nemůžu ti říkat, co máš dělat. Ani tehdy jsem nemohl, a teď ještě míň. Je to tvůj život, Nedeljko je tvůj otec a to rozhodnutí může být jen tvoje. Ale stejně bych tě chtěl varovat.“

Po obrovském úspěchu své prozaické prvotiny Čefurji, raus!, vydané roku 2008, Vojnovič na podzimním lublaňském knižním veletrhu roku 2011 představil svůj druhý román, nazvaný Jugoslávie, moje země (Jugoslavija, moja dežela). O románu se opět hodně mluvilo, hodně se prodával a úspěch zaznamenal i u odborné veřejnosti, protože v červnu 2013 získal cenu Kresnik.

Slovinská básnířka a esejistka Meta Kušar (nar. 1952) není u nás úplně neznámým jménem, přestože nemá v češtině dosud vydanou žádnou knihu. Je to trochu důsledkem poměrů v české slovenistice v době „po Benhartovi“, kdy toho ze slovinské poezie vyšlo jen hodně málo, z překladů sbírek vlastně jen Andělé Brane Mozetiče a Rouška Veroničina Josipa Ostiho.

Slovinská básnířka a esejistka Meta Kušar (nar. 1952) není u nás úplně neznámým jménem, přestože nemá v češtině dosud vydanou žádnou knihu. Je to trochu důsledkem poměrů v české slovenistice v době „po Benhartovi“, kdy toho ze slovinské poezie vyšlo jen hodně málo, z překladů sbírek vlastně jen Andělé Brane Mozetiče a Rouška Veroničina Josipa Ostiho.

Boris Pahor (nar. 1913) je slovinský prozaik a esejista, nerozlučně spojený dílem i životními osudy se svým rodným Terstem. Tady zažil všechny zásadní okamžiky v dějinách města v průběhu 20. století.

O takové věci bude přece muset rozhodnout sám. Chtěl by vidět toho, koho by chytili do takové pasti na nádraží – rád by viděl, jak se opět vydává do města! Ovšem, také strach. A oprávněný strach.

V Knize jsem našel knihu. Skutečně. Mezi všemi těmi ošuntělými a smradlavými stránkami jsem našel knihu s deskami a rejstříkem. Objevila se zničehonic. Slovník? Ano. Byl to slovník. Pokaždé, když jsem ho otevřel, objevilo se jiné písmo...

Jani Kovačič (nar. 1953) je renesanční osobnost současné slovinské kultury. Od druhé poloviny 70. let o sobě dával vědět zejména jako písničkář a kytarista. Je autorem řady folkových písní, které téměř zlidověly, vydává i poezii, píše fejetony do novin i divadelní hry. K jeho literárním projektům patří i kniha Knjiga (2009).

Jednoho letního večera se narodil malinký komár, který dostal jméno Bzz. Chvíli jen tak poletoval nad mokřadem a pak mu začalo kručet v břiše a dostal nápad zaletět si k domu s rozsvícenými okny. Rozletěl se tam, protáhl se pootevřeným oknem a chvíli kroužil kolem lustru. Za stolem sedělo několik lidí, kteří zrovna povečeřeli. Zničehonic vyskočili na nohy, začali tleskat a volali: „Komár, komár! Hele, tamhle je!“ Komár Bzz byl mile překvapen, protože si ani netroufal pomyslet, že by ho přijali

Má-li slovinská literatura posledního období někoho, koho by bylo možné označit jako enfant terrible, jistě se řada lidí shodne právě na jméně Svetlany Makarovičové (nar. 1939). Tak se tato básnířka, herečka, šansoniérka a autorka řady knih pro děti aspoň jeví ve svých prohlášeních a komentářích k dobovým otázkám společenským i politickým. Za nimi však nestojí póza, ale neobyčejná kvalita jejího literárního díla.

Ubírám se Titovou ulicí a spím. S rukama v kapsách. Vyhýbám se místům, kde se lidé z kulturní sféry shromažďují… nakladatelstvím, stolkům v hospodách, kroužkům postávajícím před výlohami samoobsluh, všem tzv. mobilním obvazištím raněných na duchovních bojištích…

Tatjana Jamnik (nar. 1976) je slovinská básnířka, prozaička a překladatelka. Vystudovala v Lublani slovenistiku, kromě toho se také výborně naučila česky a polsky.

Píšeš, že mrtví se vracejí. Živí odcházejí. Stále stejný příběh. Tisíc a jeden slib. Příběhy se zase rozplývají.

Kniha roku 2008 a prvotina Gorana Vojnoviće je knihou v mnoha ohledech provokativní. Ukazuje na Achillovu patu dnešních Slovinců - soužití s přistěhovalci.

Kniha roku 2008 a prvotina Gorana Vojnoviće je knihou v mnoha ohledech provokativní. Ukazuje na Achillovu patu dnešních Slovinců - soužití s přistěhovalci.

V Lublani se uskutečnil 45. ročník odborného slovenistického setkání zvaného Seminář slovinského jazyka, literatury a kultury

Cena za nejlepší překlad roku byl ve Slovinsku letos udělen za překlad z češtiny překladatelce Nives Vidrih.

Nový román Feri Lainščka Nedotakljivi (Nedotknutelní) je ve Slovinsku nominovaný na cenu za román roku.

Esej známého slovinského prozaika, dramatika a esejisty Draga Jančara o sobě, svém díle a osudech své rodné země.

Esej slovinského prozaika Draga Jančara o díle terstského romanopisce Borise Pahora, který se letos dožívá 95 let.

Výročí 500. let od narození otce slovinské literatury Primože Trubara je nejvýznamnějším letošním výročím slovinské literatury.

Recenze na slovinské číslo magazínu Země světa (7/2008) a poznámky k psaní o Slovinsku.

Doslov k překladu povídek jednoho z nejvýznamnějších slovinských prozaiků Lojze Kovačiče, vydal Dauphin jako Příběhy v včelích úlů.

Polona Glavanová zaznamenala se svou prvotinou Noč v Evropi (Noc v Evropě, 2001), volně inspirovanou filmem Noc na zemi Jima Jarmusche, nečekaný čtenářský úspěch, ale ani kritiku nenechala její železniční road-movie chladnou a vynesla jí nominaci na prestižní literární ocenění Kresnik.

Christian sundal batoh ze zad, otřel si dlaně do kalhot a posadil se vedle ní. Objal ji kolem ramen. Za okny se nehybně přelévala noc. "Kdy budeme v Amsterdamu?" zeptal se. "V šest, o půl sedmé?" "O něco později," řekla Andrinne. "Myslím, že kolem sedmé."

Slovinský román založený na Jarmuschově cestě (vlakem) jednou nocí, která je místem setkávání, protínání a přehodnocování.

Letos slaví 30 let od založení významná slovinský literární časopis Nova revija, jehož vliv přerostl i do sféry politiky, sociologie a vstoupil doslova do dějin Slovinska.

Prestižní literární cena Kresnik se ve Slovinsku uděluje na svatojánskou noc, 23. 6. Článek představuje pětici románů a autorů, které se o tuto cenu letos ucházejí.

Ukázka z básní pozoruhodné slovinské básnířky a antropoložky (nar. 1970). Její hlas je velmi sebejistý, neuzavírá se jen do intimna, ale je si vědoma bolestné spjatosti se světem kolem sebe, jehož drtícímu tlaku je nucena se postavit.

Odešel František Benhart, nejaktivnější zprostředkovatel kulturních vztahů mezi Čechy a Slovinci, překladatel, esejista a kritik.

Rozhovor se známým slovinským spisovatelem Andrejem Blatnikem.

Rozhovor s básníkem a prozaikem Milanem Deklevou, držitelem letošní ceny Kresnik za román roku Vítězství krys (Zmagoslavje podgan).

Rozhovor s prozaikem Andrejem Blatnikem, jednou z nejznámějších osobností mladší generace slovinských spisovatelů.

Překlad povídky ze souboru Příběhy z malovaných úlů jednoho z nejuznávanějších slovinských prozaiků Lojze Kovačiče.

Slovinský básník Niko Grafenauer patří již dlouho mezi nejuznávanější slovinské autory, přestože je díky své obtížné tvorbě málo překládán. Článek je pokusem o stručné všestranné zhodnocení jeho díla.

Jedna z nejvýraznějších stop ve slovinské poezii ve druhé polovině 20. století je ta, kterou tam zanechal Dane Zajc.

Ivo Svetina je vůdčí postavou generace slovinských básníků vstupujících do literatury ve druhé polovině 60. let.

Kniha Lesbos slovinského básníka Ivo Světiny byla vyhlášena jako nejlepší sbírka roku.

Konečně se totiž k českému čtenáři dostává soubor básní lyrika, jehož postavení ve slovinské literatuře posledního půlstoletí je víc než výsostné.

Rozhovor se slovinským spisovatelem Feri Lainščkem o jeho románu Halgato, dospívání a poznávání jinakosti cikánské komunity.

Rozhovor s Andrejem Skubicem, autorem románů Hořký med a Fužinské blues.

Symbolický příběh o národnostních i politických proměnách zemí bývalé Jugoslávie v období 90. let lemuje fotbalové utkání Slovinsko–Jugoslávie.

Slovinská literatura si vysloužila v posledních letech značnou pozornost českých čtenářů množstvím i kvalitou textů...

Země, z tebe se dotýkám všeho, země,/ k tobě se vracím, mé maso voní svatým/ darem a smutkem smrti, dlouho/ budu hledět vzhůru, v noci, ve dne.

Kocbek je jedna z nejvýznamnějších osobností slovinské literatury celého 20. století.

Román Kateřina, páv a jezuita představuje vyvrcholení Jančarova prozaického díla 2. poloviny 90. let.

Výbor povídek slovinského prozaika Drago Jančara Přízrak z Rovenské vyšel v Čechách ve stejném roce, ale v jiném nakladatelství než Jančarův román Kateřina, páv a jezuita.

Slovinský romanopisec, básník i dramatik Feri Lainšček...

Román Halgato mění problematiku konfliktů nadosobních, nadčasových etických hodnot, střetu absolutně platného principu dobra a zla v otázku etiky krve v člověku.

Slovinská literatura je na tom v mnohém lépe než česká.

Aleš Šteger se už po svém debutu (1995, sbírka Šachovnice hodin) zařadil mezi nejpozoruhodnější jména slovinské poezie.

Český výbor z tvorby slovinského básníka Marjana Strojana.

Slovinská básnířka Maja Vidmarová (1961) nepatří mezi autory, kteří chrlí bezpočet básní a sbírek...

Dívám se umíněně / do týla, kam / padají prameny vlasů...