Marie Voslářová

Marie Voslářová

Vystudovala překladatelství-němčinu a švédštinu na FF UK v Praze. Překládá a tlumočí na volné noze.

Chlapi se ohánějí kudlou nebo pistolí, ženské si občas vjedou do vlasů, ale jinak si u plotny radši nevyskakují. Bída s nouzí, urputná snaha obstarat živobytí, neustálý strach. Rodina jako útočiště i největší hrozba. Spisovatelka Kiba Lumberg líčí komunitu finských Romů Kale, v níž vyrostla, bez servítků. Mladá Memesa touží uniknout, existuje ale vůbec cesta ven?

Po prázdninách do školy. Ale co mě tam čeká? Knížka plná obrázků, krátkých vyprávění a promyšlených úkolů či otázek poskytuje rodičům pomůcku, s níž můžou ratolest na velkou životní změnu připravit. Vznikla se zvláštním ohledem na romské děti, ale vstřícná je ke všem.

Když se děti setkávají s prvními knížkami, k dispozici mají bezpočet jednoduchých pohádek a ilustrovaných vyprávění, které je k nelehkému souboji s písmenky povzbudí. Složitější je to pro začínající čtenáře, jejichž mateřštinou je romština.

Proletářský, romsko-český, dívčí román: už těchto pár slov z anotace nového počinu nakladatelství KHER budí pozornost, ba údiv. Kniha v romštině určená (zejména) mladým čtenářkám tu ještě nebyla. A jak jde dívčí četba dohromady s proletářstvím?

Z horečnatých vzpomínek na čtvero zásadních postav z vypravěččiny minulosti se rodí čtvero neobvyklých, melancholických i lehce úsměvných portrétů. Originální zachycení složitostí i pozoruhodností života se ve Švédsku stalo knihou roku 2022.

Prostřednictvím románu spisovatelky Evy Vežnavec se českému čtenáři znovu připomíná donebevolající, nepochopitelná brutalita, s níž se v oblasti Běloruska v minulém století opakovaně rozvodňovaly řeky prolité krve – z čehož se kdysi Jáchym Topol usilovně pokoušel vypsat v próze Chladnou zemí.

Liv Strömquist, autorka úspěšných knih Ovoce poznání a Nejrudější růže rozkvétá, v rozhovoru mluví o své nové komiksové eseji s názvem V zrcadlové síni. Ta se věnuje současné až přehnané posedlosti vlastním zevnějškem, zamýšlí se, co znamená krása, a také zkoumá její pomíjivost.

Část veřejnosti literární překladatele už v podstatě odepsala a žije v představách, že DeepL spolu s jakousi tajemnou „korekturou“ si nejpozději napřesrok poradí se vším. Čím dřív se literární překladatelé zorientují v situaci, tím dřív mohou začít vysvětlovat, v čem přesně jejich práce spočívá a že v ohrožení nejsou v první řadě oni sami, ale zajímavé texty.

Staří Seveřané a jejich bohové: byli opravdu takoví, jaké nám je líčí současné filmové, seriálové nebo herní adaptace? A kde začít, když se o nich chceme dozvědět víc? Tipy na autentické filmy a knihy vhodné i pro „začátečníky“, kteří mají zájem vydat se ke kořenům, přináší v rozhovoru Kristýna Králová.

Když Jan Zelenka vejde do výběrového knihkupectví, snad z každé police na něj mávají dobří známí. Od Jacka Kerouaca či Williama Faulknera až po Václava Havla – za léta praxe v Odeonu i jinde prošly uznávanému redaktorovi rukama stovky zásadních knih.

Vražda premiéra Olofa Palmeho změnila Švédsko jednou provždy, potvrdil by nejeden pamětník. Tamní společnost se z otřesu nikdy úplně nevzpamatovala zejména proto, že se policii tak dlouho nedařilo případ uspokojivě vyřešit, dodává k tomu spisovatel a kriminolog Carlsson prostřednictvím svého nového románu.

Bylo nebylo, po Spojených státech v době velké hospodářské krize kočoval cirkus bratří Brewerových. Přihodilo se tehdy leccos pamětihodného a historky z té doby se v cirkusovém klanu dodnes tradují. Gary G. Steele je zapsal, aby si na nich mohl smlsnout – okusit atmosféru dobrodružství, pospolitosti i tajemství – každý milovník dobrého vyprávění.

Žilo bylo jedno dítko, které ne a ne usnout, a tak dospělák souhlasil, že mu něco přečte. To ještě netušil, v co všechno se vybraná knížka, dítko, dospělák sám i celý pokojík vzápětí promění. A co teprve když přikvačí habaďůr a ubuchtí si ňous!

Die Erweiterung (Rozšíření) Roberta Menasseho představuje volné pokračování románu Hlavní město, ve kterém si autor stanovil zdánlivě nadlidský úkol: literárně vylíčit (ne)fungování Evropské unie. Tentokrát se zaměřuje na rozvleklé vyjednávání o vstupu Albánie do EU. Jak se mu daří skloubit vyprávění o neobvyklých životních osudech, exkurzy do zamotané evropské historie a politickou grotesku?

„Jmenuju se Humla Hanssonová, je mi jedenáct let a můj život je jedna obří POHROMA,“ zahajuje hlavní hrdinka ilustrovaného příběhu své svižné deníkové vyprávění a rychle vyvádí z omylu každého, kdo by si myslel, že jedenáctileté dítě nemá žádné opravdové starosti. Má, ale Humla se s nimi rozhodne poprat. A ještě přitom nejednou rozesměje čtenáře.

Má Nobelova cena za literaturu stále ještě někdejší prestiž? Co víme o fungování tajemné Švédské akademie? A proč ženy o znásilnění a obtěžování často promluví až po letech? Investigativní novinářka přináší pohled do mocenských mechanismů uvnitř švédských kulturních kruhů a zároveň důležitý hlas do debaty o #MeToo.

Kdybychom si představili světovou kulturní scénu jako multižánrový festival o mnoha stagích, z nichž každá reprezentuje kulturu určité země, performeři vybavení obřími ozvučovacími systémy by na něm o pozornost soupeřili s buskery, kteří na plácku za řadou toitoiek nebudou slyšet, ani kdyby se přetrhli. Kvalita ani originalita nejsou to hlavní, co rozhoduje, jestli umělec dostane šanci zazářit.

Chození do školy není jednoduchá věc, když jste holčička z chudé osady, která by sice chtěla být chytrá, ale maminka nemá peníze ani na sešit, paní učitelka je spíš podezřívavá a romské děti smějí sedět jedině v nejzadnější lavici. Děvčátko přezdívané „Velká Hlava“ se ale jen tak nevzdává.

Jak po válce pražské rodiny chodily prát prádlo do Vltavy, jaké mívali – a snad dosud mají – Romové svatební či pohřební tradice, jaké to je, dodělávat si po šedesátce řidičák a maturitu a přitom provozovat úspěšný folklorní soubor s dětmi z tzv. vyloučených lokalit: to všechno a mnohem víc se čtenář dozví z čerstvě vydaných memoárů známé osobnosti romské kulturní scény Olgy Fečové.