Tradičně svižný ceremoniál udílení nejvýznamnější švédské literární ceny se i letos držel osvědčeného modelu: jednotlivé knihy postupně představují známé osobnosti z nejrůznějších oborů, které se tak stávají jakýmisi ambasadory nominovaných. V divácích to vyvolává dojem, že literatura je zkrátka součástí života, dokáže nadchnout přírodovědce, psychoterapeuty, popové zpěvačky či seriálové herce, nejde o záležitost pro pár sucharů a nerdů. Každoročně to potěší.

V asi nejsledovanější kategorii beletrie pro dospělé byl letos jedním z favoritů více než sedmisetstránkový román Systrarna (Sestry) i u nás známého vynikajícího vypravěče a experimentátora Jonase Hassena Khemiriho (nar. 1978). Prostřednictvím široce rozkročeného příběhu tří sester zde autor zachycuje proměny Švédska v průběhu tří desetiletí.

Povědomě může českým čtenářům znít i jméno nositelky Augustovy ceny z r. 2013 Leny Andersson (nar. 1970), jejíž román Svévole, důkladně zkoumající téma neopětované lásky, před časem vyšel v češtině. Aktuální Studie i mänskligt beteende (Studie lidského chování) už svým názvem napovídá, že tu opět půjde o psychologické zkoumání.  Tentokrát spisovatelka předkládá cyklus propojených povídek věnovaných řadě ženských postav, které „pozorují jedna druhou a jsou pozorovány, touží a doufají. Pozorně naslouchají tomu, co se neříká, zatímco se pokoušejí pochopit to, co se říká. Stojí o kontakt za každou cenu, ale nikdy ho doopravdy nezvládnou.“  

Román Moral (Morálka) mladé spisovatelky Lyry Ekström Lindbäck (nar. 1990) může zaujmout tím, že je zasazen do českého univerzitního města, zřejmě inspirovaného Pardubicemi, kde autorka na jaře v Centru pro etiku obhájila doktorskou práci. Hlavní postavou je právě mladá doktorandka zkoumající morálku v literatuře, která naváže vztah s o třicet let starším ženatým vyučujícím. Nakladatel dílo charakterizuje jako „opojný román o moci a pokušeních, o přemýšlení a přitažlivosti“.

Debutový román Spindelbjörken (Pavoučí bříza) básníka a překladatele Pära Hanssona (nar. 1970) se odehrává v severošvédském kraji Västerbotten. S rodinou se sem vrací dospělý muž, jehož ve svérázné krajině stále více pohlcují komplikované, nijak idylické vzpomínky na dětství. Vyprávění prosycují poetické tóny, fantazie i moderní báchorky, ze kterých „krajina vystupuje jako kabinet kuriozit zbloudilých, výstředních duší“.

Známým jménem na švédské literární scéně je v Eritreji narozený Sami Said (nar. 1979). Jeho aktuální román Satansviskningar (Ďáblovo našeptávání) se odehrává kdesi v bezejmenné poušti v internátní škole pro problematické dívky. Nápravné zařízení představuje „svět nočních můr i zrcadlo“, příběh vypráví o snech, magii i vzdoru a recenzenti obzvlášť vyzdvihují autorův mimořádný jazyk.

Konečně ale k vítězné knize: jedná se o román Jävla karlar (Zatracení chlapi) Andreva Waldena (nar. 1976). Jeho hlavní dětský hrdina vyrůstá v sedmesátých letech nedaleko Norrköpingu, „na troskách hnutí osmašedesátníků“, a vyrovnává se se zjištěním, že jeho skutečný otec žije dobrodružným životem kdesi v daleké zemi, zatímco matka během nemnoha let přivádí domů celou řadu těch náhradních. Humoristické i drastické líčení neobvyklého dětství sklidilo velký úspěch u kritiky. V médiích se však objevily i poněkud znuděné reakce naznačující, že Augustovu cenu až příliš často vyhrávají zdařilá, ale vlastně nijak převratná autobiograficky inspirovaná líčení těžkého dětství (viz např. Korparna, Svinalängorna a další) – že by porotci měli být odvážnější a hledat díla provokativnější, více vybočující z tzv. zaběhlých pořádků.

Pro děti: sounáležitost i malebný potravní řetězec

Mezi autory, jejichž knihy byly nominovány v kategorii pro děti a mládež, se dostala mimo jiné českým čtenářům dobře známá Frida Nilsson s dobrodružným diptychem Hundägarna & Kattjägarna (Majitelé psů & Lovci koček). Chudý chlapec Martin v něm spolu se psem Jackem utíká ze statku zlého sedláka a vydává se na namáhavou pouť za svým otcem. Na cestě ho čeká řada prazvláštních setkání, často s postavami z okraje společnosti, a to i psími. Autorka podle porotců oslovuje čtenáře všeho věku, staví se na stranu slabých a ohrožených a při tom všem využívá nekompromisně jadrný jazyk.

Z dalších nominovaných titulů můžeme vypíchnout netradiční Presenten (Dárek) Emmy Virke (nar. 1974) a Emelie Östergren (nar. 1982), které „vzdávají hold bilderbuchu jakožto fyzickému objektu, ale nechtějí zůstávat uvnitř jeho desek. Důmyslnými otvory ve stránkách knihy postavy putují dovnitř i ven mezi svými fiktivními světy. Čtenáře neustále překvapují nové a nečekané vrstvy této hravé a formálně přesvědčivé mistrovské ukázky toho, jak může hmatová obrázková kniha zpochybňovat a dokonce narušovat hranice fikce.“ 

Zaujme také charakteristika knihy Alla äter alla (Všichni pojídají všechny) ilustrátora Arona Landahla (nar. 1984), která děti seznamuje s fungováním potravního řetězce: „Vypravěčský hlas, drsný i rafinovaný, nás se srdcem v krku provádí ohromujícím koloběhem přírody. S odkazy na barokní zátiší i nejdramatičtější malířská ztvárnění zvířat tvoří Aron Landahl panorama, kde je příroda zároveň podivuhodně nádherná i nelítostně brutální. Konec je neustále blízko, ale konec je zároveň začátek.“

V knize Kompassens hjärta (Srdce kompasu) líčí novinářka a spisovatelka Anna Thulin (nar. 1985) výpravu „nejlepších nepřátel“, spolužáků Huga a Moma, severskými lesy za záchranou Hugova otce, přičemž napětí v knize je dáno i odlišným zázemím obou chlapců a Momovými zkušenostmi válečného uprchlíka. Kniha je určená čtenářům zhruba od devíti do dvanácti let. Kategorii young adult pak zastupuje z nejsevernější části Švédska pocházející Linda Jones s knihou De tar allt ifrån mig (Berou mi všechno), která líčí úskalí dospívání na zapadlém, řídce obydleném a po všech stránkách opomíjeném švédském venkově, kdy jediným myslitelným cílem patnáctileté Fridy je přidat se k místním lovcům – a i o ten má brzy přijít.

Ocenění si v této kategorii odnesli spisovatel Oskar Kroon (nar. 1980) a ilustrátorka Hanna Klinthage (nar. 1992) za šesti- až devítiletým čtenářům určený titul Vitsippor och pissråttor (Sasanky a šmejdi), příběh dvou bratrů, z nichž mladší se rozhodne učinit přítrž šikaně, se kterou se potýká ten starší. Oskar Kroon byl oceněn Augustovou cenou už v roce 2019 a jeho knihu Vinga čeká na vítr vydá v roce 2024 nakladatelství Portál.

Literatura faktu: Anders Zorn vs gangy Stockholmu

V kategorii literatury faktu převládly jako obvykle historické publikace. Mezi nominované se dostal závěrečný díl velkorysé trilogie Landet utanför (Země stojící mimo) historika a publicisty Henrika Berggrena (nar. 1957), věnovaný válečným letům 1943–1945 v neutrálním Švédsku. Dějinám evropských židů s důrazem na formování kultury se věnuje titul Vakna, mitt folk! Det judiska Europa mellan den franska revolutionen och den ryska (Probuď se, lide můj! Židovská Evropa mezi francouzskou a ruskou revolucí), jehož autorkou je kulturní publicistka, literární vědkyně a spisovatelka Eva Ekselius (nar. 1942). Daleko do minulosti se vrací publikace s bohatým fotografickým doprovodem Vikingatider. När världen öppnades (Období Vikingů. Když se otevřel svět) autorské dvojice Anna Lihammer (nar. 1973) a Ted Hesselbom (nar. 1960), která vychází především z archeologických nálezů dané éry.

Výběr nominací ale upozornil i na díla nesmírně aktuální. Sundsvallsoligarken. En berättelse om hur Ryssland lurade väst (Sundsvallský oligarcha. Příběh o tom, jak Rusko oklamalo Západ) švédsko-norského investigativního novináře Knuta Kainze Rogneruda (nar. 1969) se věnuje zejména Olegu Děripaskovi, ale i obecněji vývoji ruské společnosti po rozpadu SSSR. Podle novinářky Helene Rothstein, která „novinářské mistrovské dílo i psychologický thriller“ během ceremoniálu představovala, se čtenáři ostře formulovaného textu neubrání rozpakům z toho, jak byl Západ vůči Rusku dlouhé roky naivní a nakolik ruský vliv nejen ve Švédsku nadále přetrvává.

Nicméně ani tato kniha, ani neméně aktuální dílo Älskade bror. En rapport från gängvåldets Sverige (Milovaný bratře. Zpráva ze Švédska násilností gangů) státní zástupkyně Lisy dos Santos (nar. 1980), která zasvěceně popisuje fungování organizovaného zločinu a úskalí boje proti němu, si cenu neodnesly. Ta připadla biografii asi vůbec nejpopulárnějšího švédského malíře Anderse Zorna (1860–1920) Zorn. Ett liv, en tid (Zorn. Život, doba), jejímž autorem je novinář a spisovatel Per Svensson (nar. 1956).

Povzbuzení mladým tvůrcům i čtenářům

Dodejme na závěr, že v rámci ceremoniálu je vždy oceněn také jeden začínající spisovatel ve věku od šestnácti do dvaceti let, a sice takzvanou „Malou Augustovou cenou“. Zvítězil tentokrát rukopis Emilie Piotrowské. Jak vyplývá z proslovů, organizátoři vnímají jako svůj naléhavý úkol podporovat nejen čtenářství, ale také spisovatelství i u mladé generace a tato cena je jedním z prostředků, který tomu má napomoct. Právě „malým“ oceněním kdysi zahájila spisovatelskou kariéru například i výše zmíněná Lyra Ekström Lindbäck.