Román Doppler norského spisovatele Erlenda Loea má mnoho společného s autorovým kultovním titulem Naivní.Super. Doppler je román o osobní vzpouře proti konzumnímu maloměstskému životu, kterou tentokrát nevyvolá prohra v kriketu, ale smrt otce a pád z kola.

Hlavní postavou je čtyřicátník Doppler, který se po zdánlivě bezvýznamném pádu z kola ocitne v životní krizi. Krize vyústí v rozhodnutí odejít od manželky a dvou dětí, vzdát se pohodlného zaměstnání, hezkého domu a odstěhovat se do lesa.

Doppler neuteče do hlubokých hvozdů, ale postaví si stan v lese na okraji Osla. K přežití toho Doppler nepotřebuje mnoho, ve svých potřebách se vrátil do dětských let a jedinou nutností se mu stává mléko. Z hladu Doppler zabije losí samici, jejíž maso směňuje za mléko při každé příležitosti včetně třídních schůzek, a sblíží se s osiřelým losím mládětem Bongem.

Po vzoru hamsunovských postav dává Doppler přednost společnosti přírody a zvířat před lidmi. Lidi doslova nenávidí, nemůže vystát jejich píli, slušnost, korektnost, svázanost a uniformovanost. Po půl roce robinsonovského života přivede do stanu svého čtyřletého syna, aby ho zachránil ze spárů spořádané manželky. Převýchovu starší dcery Doppler vzdá, ale pokusí se ji alespoň přesvědčit, aby místo víkendového studia uspořádala obrovskou párty a trochu poničila jejich výstavní dům.

Doppler realizuje životní obrat sobecky, bez jakýchkoli výčitek či starostí o osud rodiny. Když v domě své manželky potká zloděje, s radostí ho pozve na panáka, popovídá si s ním o práci a na rozloučenou mu věnuje cd přehrávač, který si zloděj vyhlédl. Nepřesvědčí ho ani narození druhého syna, kterého s klidným srdcem nechá v náruči své pilné ženy, a odchází zpátky do lesa. Absurdita vyvrcholí v momentu, kdy Doppler inspiruje jednoho průměrného Nora jdoucího na nedělní procházku natolik, že v lese přibude i druhý stan.

Loe zašel tentokrát ještě o několik kroků dál než v románu Naivní. Super, kde se dětinské chování třicátníka dalo tolerovat. Erlend Loe rád provokuje, což se mu i tentokrát dokonale povedlo. Dopplerovy úvahy o životě jsou navíc vtipné a přes jejich vyhrocenost je zřejmé, že se v nich skrývá více než zrnko pravdy. Hromadný úprk do lesů ale určitě nehrozí.