Na Květnou neděli
Sedí takhle Roubíček a Kohn na lavičce v Římě, před nimi chrám sv. Petra a kolem zrovna jede papež v papamobilu, třicet policejních motorek před ním, třicet za ním. „No viděj to, Kohn! To je firma! A to začínali s jedním vypůjčeným oslíkem!“
Je před Květnou nedělí, před slavným Kristovým vjezdem do Jeruzaléma. Je čas před Svatým týdnem. Je postní doba, ale pivečko se do půstu pořád zkouší vloudit. A jak mi chutná, když mi u půllitru kunsthistorik a básník Jakub Synecký vypráví vtip o Kohnovi a Roubíčkovi a vypůjčeném oslíkovi.
„Letos pesach vychází přesně na Velikonoce.“
„Jo, Jakube?“
„A číslo 12a je přesně dnešní 14.“
„V Černé ulici?“
„Celé to tam přečíslovali. Na čísla uliční není nikdy spolehnutí.“
Řeč je o domě, ve kterém se narodil a do svých osmatřiceti let bydlel Karel Teige. Dům patřil jeho otci, archiváři s fenomenální pamětí, s takovou, jakou má i kunsthistorik a básník Jakub Synecký.
Všesip. Všechno si pamatuješ. Hosip. Hovno si pamatuješ.
Co by na takové formulace, na takové židovské vtipy řekly sestry dominikánky, které v domě archiváře Teigeho provozovaly sirotčinec po dívky a světily Květnou neděli? Co by na to řekly ty nevěsty Kristovy, které posléze dům od rodiny Teigů odkoupily a ten sousední od strýců Teigů jakbysmet?
V čtyřpatrovém domě se sirotčincem dominikánek Karel Teige vytvořil program proletářské poezie, poetismu a Surrealistické skupiny.
Květná neděle do toho domu přicházela rok co rok s palmovými ratolestmi. Dominikánky dům koupily a Karel Teige se odtud odstěhoval v r. 1938. O rok později se od Československa odstěhovala samostatnost.
V roce 1950 komunisti z domu v Černé ulici vystěhovali dominikánky do sběrného tábora pro řádové sestry.
V roce 1951 zemřel Karel Teige.
V řádu opakujícího se slavení svátku Kristova vjezdu na oslíku do Jeruzaléma nastávala rok co rok Květná neděle.
V roce 1990 byl dům v Černé ulici vrácen řádu dominikánek a ty zde zřídily internát pro katolické dívky studující v Praze střední školy. Internátní nájemné bylo a jest milosrdné.
V roce 1990 Surrealistická skupina, založená Karlem Teigem, stále existovala a na dům v Černé ulici č. 14 vzpomínala.
„Číslo 12a!“ připomíná mi u půllitru kunsthistorik a básník Jakub Synecký. „Na ten dům se, Jakube, vzpomíná na našich vycházkách! Na těch tvých kunsthistorických a na těch mých vlastivědných!“
„A to je, Petře, zásadní a klíčové!“
Bude Květná neděle:
v domě v Černé ulici v Praze v kapli svatého Dominika
v Jeruzalémě, kam vjížděl Kristus na vypůjčeném oslíku:
„Tak to viděj, Kohn, jaká je to dneska firma!“
Ilustr. © Lela Geislerová