VP

Vladimír Piskoř

Román finské autorky, zasazený z velké části do Československa čtyřicátých až počátku devadesátých let 20. století, nabízí vedle ojedinělého čtenářského zážitku českému publiku i určitý bonus v podobě velmi neotřelého pohledu zvenčí na nás, na naše nedávné dějiny či kulturní dědictví.

Odhalování tajemství minulosti vlastní rodiny či příbuzných se zdá být v současné literatuře téma docela populární. Zvolila si je i mladá finská spisovatelka Riikka Pulkkinen pro svou druhou knihu Zapomenuté šaty (2010) a podařilo se jí vytvořit solidní román pro ženy. Bohužel i se všemi nešvary, které k tomuto žánru patří.

Silný příběh dětské a posléze i dospělé lásky, která překoná veškeré životní nástrahy a navzdory všudypřítomnému, ničím neomezovanému zlu přetrvá navždy. Vypravěčský um finského spisovatele Markuse Nummiho lze bez obav srovnat například s klasikem vypravěčského žánru Mikou Waltarim.

Kritika řadí finského prozaika Antti Tuomainenena k autorům noir detektivek a sám autor nepopírá inspiraci díly Raymonda Chandlera či Dashiella Hammetta. Fanoušci oceňují především Tuomainenův řízný styl, svižné dialogy, ale zároveň bohatý, poetický jazyk s neotřelými metaforami i nápadité přesahy do jiných literárních žánrů.

Kniha Léčitel (2010) získala v roce 2011 cenu pro nejlepší finský krimi román a v roce 2012 pronikla do nominace na prestižní cenu Skleněný klíč, udělovanou nejlepšímu skandinávskému románu s detektivní tematikou. Finského autora Antti Tuomainena proslavil především jeho řízný styl, svižné dialogy, neotřelá témata i nápadité přesahy do jiných literárních žánrů.

Knihy nejpopulárnější a nejpřekládanější finské autorky se žánrově pohybují na pomezí thrilleru. Vyznačují se čtivostí, dobře udržovaným napětím, bravurní kompozicí, poměrně širokým tematickým záběrem a důslednou psychologickou propracovaností ústředních postav.

Voják musí splnit rozkaz stejně bezpodmínečně, jako se zvíře musí podrobit volání přírody. Když se zajatkyně a její strážce ocitli na opuštěném ostrovu, držel se muž rozkazu nebo podlehl své přirozenosti? Skvělý finský psychologický thriller odehrávající se na pozadí doznívající finské občanské války v roce 1918 líčí drama uvnitř překvapivého milostného trojúhelníku.

PO NÁVRATU z kostela Eileen Faineová namočí brk do inkoustu a nadepíše na papír: O lidské povaze. Pero se zastaví. Řekové možná měli pravdu, když mluvili o tělesných šťávách a sangvinickém a melancholickém druhu, ale u nás nejběžnější asi bude vazce táhlý druh hutného zeleného hlenu.

Čeští čtenáři se budou již brzy moci seznámit s dalším románem oceňovaného finského spisovatele Kari Hotakainena. Role člověka je dojemná a smutná kniha o tom, jak se celý život může ve zlomku vteřiny naprosto zhroutit. Bývalá majitelka obchodu s knoflíky se rozhodne pro peníze přistoupit na neobvyklou nabídku a poskytnout spisovateli, kterému chybí námět k tvorbě, svůj životní příběh.

Henninen se dal do vyprávění. Bydlí v malé garsonce ve velkém činžáku, což tvořilo jakési pozadí příběhu, to přece dobře věděli, ale přesto to zaznělo. Slavný vychlastaný právník z horního patra...

Ne abys chodila na led, říkali mi, pořád mi to říkali. Led je zrádný, praskne, můžeš se probořit a utopit. Tohle mi říkali pořád, proto jsem tam musela. Kam taky jinam. Taková bezpečná, hladká plocha. Nože bruslí zanechávaly v ledu roztřepené jizvy, ze kterých zvolna prýštila chladná, modrá krev. Byl to skvělý pocit, když se jí člověk dotkl špičkou jazyka a věděl, že smrt je nablízku, nadosah.

Román Na okraji světla nabízí nový, neotřelý pohled na dobu, kdy se v lidském životě vše odehrává poprvé. Zavede nás jak do míst, kam jsme dosud nevkročili, tak do zákoutí, která důvěrně známe, ale neodvažujeme se na ně pomyslet, aniž zrudneme studem.

Byť tento historický román původně vznikl jako scénář k filmu, nechybí mu v podstatě nic z toho, co zdobí Waltariho pozdější vrcholná díla: rozbor chování mocných tohoto světa, jejich rozmarů, touhy po moci, politických intrik, a to vše jako součást silného, hluboce lidského příběhu.

Toho rána Valma zůstala doma jen proto, že se jí nikam nechtělo. Už rozsáhlé bombardování před třemi týdny přinutilo mnohé tovární dělnice, zejména ty, co měly děti, uprchnout na venkov. Další nálet o deset dní později oslabil jejich řady ještě víc, a z těch, které se uchýlily do bezpečí, zdaleka ne všechny stihly nebo se namáhaly zaměstnavateli oznámit, že odcházejí.

Román finského spisovatele A. Salminena, Sráči, je brilantní, sžíravá společenská kritika, která nepostrádá černý humor, grotesknost, vtipné komentáře ani dobře odposlouchané dialogy a občas hraničí až s karikaturou.

Pan farář Oskari Huuskonen se začal v Jejdově kutlochu cítit dobře. Panoval tam báječný klid, měl čas přemýšlet o vlastních věcech, nesekýrovala ho manželka a nedoléhaly sem ani církevní starosti...

Sedím na zahradní houpačce pod jabloněmi a bosýma nohama kloužu po trávě. Je srpnové odpoledne, sauna roztopená. Za chvíli vystoupí z auta ony a společně půjdeme do páry. Ještě předtím dám najíst tomu, kdo mi dal všechno, co měl...