RO

Richard Olehla

Šestá kniha japonského spisovatele Harukiho Murakamiho se v češtině jmenuje trochu zvláštně Sputnik, má láska. Ale má to svůj důvod. Sputnik, symbol osvobození a dobývání, je tu metaforou lidské osamělosti. V Murakamiho světě kolem sebe plujeme jako pípající družice, jež se občas minou v bezprostřední blízkosti, aby se posléze ztratily v hlubinách vesmíru.

Vydání románu Ztracený symbol bylo původně ohlášeno už na rok 2006. Autor ovšem celý příběh nakonec ještě tři roky ladil. Brown svou novinku koncipoval jako přímé pokračování osudů Roberta Langdona, profesora katedry symbologie na Harvardské univerzitě, s nímž jsme měli tu čest už v Da Vinciho kódu a předtím v Andělech a démonech.

Jméno Keith Gessen je sice na poli románů nové (tato kniha je jeho debutem), ovšem v literárních kruzích je znám jako zakládající člen redakce časopisu n+1, jenž sice v papírové podobě vychází pouze dvakrát ročně (pokaždé v rozsahu zhruba 200 stran), ovšem jeho web je obnovován každý týden.

Americký prozaik píšící pod pseudonymem Trevanian byl takovým literárním chameleonem, že mnozí čtenáři i kritici dlouhá léta mysleli, že se pod jedním jménem skrývá celý kolektiv autorů. V Incidentu v Twenty-Mile si Trevanian vyzkoušel variaci na westernový rodokaps.

Děj Hermafrodita začíná v létě roku 1922 na venkově v Malé Asii, kde žili v relativní harmonii Turci, Řekové i Arméni. Teď však zuří řecko-turecká válka včetně násilností vůči civilistům. A právě v této pohnuté době začínáme sledovat příběh Calových budoucích prarodičů, jimž se na poslední chvíli povede prchnout z obsazeného města na palubě lodi nejprve do Evropy a posléze do Spojených států.

David Guterson se proslavil hned svým debutem Sníh padá na cedry. Následující romány už však tak úspěšné nebyly, všechna jeho díla nicméně spojuje podobná lokace (americký Severozápad, tedy relativně řídce obydlené státy Oregon a Washington). Jeho nejnovější román The Other (volně přeloženo Ten Druhý) se odehrává v 70. letech 20. století střídavě v Seattlu, Portlandu a v pohoří Olympic Mountains.

Cormac McCarthy je mnohými kritiky považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických prozaiků dneška. Ovšem za svou více než pětačtyřicetiletou spisovatelskou kariéru vydal pouhých deset románů, přičemž prorazil až na počátku 90. let prvním dílem tzv. Hraničářské trilogie, románem Všichni krásní koně. Tedy paradoxně až sedm let poté, co vydal Krvavý poledník, jenž je dnes považován za zásadní dílo moderní americké literatury.

Není běžné, aby měl spisovatel u svých románů stoprocentní úspěšnost, co se literárních cen týče, avšak americká prozaička Marilynne Robinsonová je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Posuďte sami: za debut Ztrácení, vydaný roku 1980, obdržela autorka Cenu amerického PEN klubu a nadto zabodoval v prestižní anketě deníku New York Times o nejlepší knihu posledního čtvrtstoletí...

Aueho vyprávění je koncipováno jako vlna plná násilí, temných vzpomínek na minulost i zvrácených nacistických představ o nové Evropě. Takových potenciálních příšer jako Aue, člověk bez svědomí, bez skrupulí a bez morálních zásad, žije mezi námi více než dost.

Nejslavnější tajný agent světa James Bond opět vstupuje na scénu – tentokrát na stránkách románu Peklo pro zvané, jehož autorem je známý britský prozaik Sebastian Faulks. Specifický styl však nečekejte: epigonství se přiznává hned na obálce, na níž stojí, že Faulks napsal příběh "ve Flemingově stylu".

Protagonista Glynnova debutu Peter Crumb byl asi kdysi vcelku normální chlapík, který měl ženu a dítě. Pak se ale stalo něco, co z něj učinilo to, s čím se seznámíme hned na prvních stránkách románu: monstrum, které nemyslí na nic jiného než na smrt. Svou i cizí.

Junot Díaz (* 1968) je americký spisovatel dominikánského původu, který od roku 1974 žije ve Spojených státech. Do minulého roku jej veřejnost znala výlučně jako autora povídek, které publikoval v časopisech i v nejrůznějších antologiích. Roku 2007 Díaz debutoval i jako romanopisec: za knihu The Brief Wondrous Life of Oscar Wao získal nejen National Book Critics Award, ale v dubnu 2008 i Pulitzer Prize.

Někteří spisovatelé se ocenění dočkají až na stará kolena. To je i případ Cormaca McCarthyho, který se nejvýznamnější americké literární ceny Pulitzer Prize dočkal až loni, ve čtyřiasedmdesáti letech, a to za román Cesta, který v citlivém překladu Jiřího Hrubého promptně vydalo nakladatelství Argo.

Jméno amerického prozaika Cormaca McCarthyho sice není v České republice tolik známé, ovšem v USA jde už od roku 1992, kdy McCarthy vydal román Všichni krásní koně, o literární hvězdu největší velikosti. V tomto románu se konečně spojily dva faktory, jež každého autora vystřelí na Olymp: komerční úspěch i přízeň kritiky.

John Okada zemřel jako zapomenutý autor v roce 1971, jeho dílo bylo znovuobjeveno až o pár let později. Od té doby je No-No Boy považován za jedno ze základních děl asijské americké literatury, vyučuje se o něm na univerzitách a hojně se objevuje v nejrůznějších literárních antologiích.

The Society of S koncipovala Hubbardová jako tzv. „coming-of-age story“ (v tradici evropské literatury Bildungdsroman), jako příběh třináctileté dívky Arielly. Do svých třinácti let neměla Ari takřka žádný kontakt s vnějším světem.

Ellis, narozený roku 1964 v Los Angeles, patří společně s blízkým přítelem Jayem McInnerneym, Tamou Janowitzovou či Douglasem Couplandem k předním představitelům Generace X, jež především v devadesátých letech minulého století ovládla americkou literární scénu, byla příliš mladá na to, aby zažila nejvypjatější okamžiky studené války, a na druhou stranu příliš stará, takže si nedokázala patřičně užít technologický boom nového tisíciletí.

Afterdark začíná čtyři minuty před půlnocí (nad každou kapitolkou vidíme na ciferníku přesný čas) a končí s východem slunce osm minut před sedmou hodinou ráno následujícího dne; noc je tu čas vymezený provozem veřejné dopravy, kdy „poslední vlaky už ujely a další jedou až ráno“. Tokio je v Murakamiho podání uzavřený mikrosvět potemnělých ulic a zářících neonů, plný existencí většinou beze jmen, které se z temnoty noří vždy jen na chviličku a pak v ní zase beze stopy mizí.

Autor Léta s Káťou skrývající se pod pseudonymem Trevanian je v Čechách známý především díky thrilleru Šibumi. Hlavním kladem Léta s Káťou je mimo neoddiskutovatelně strhující tempo psaní především onen zdánlivě klidný, žertovný a bezstarostný viktoriánský jazyk nabitý metaforami a eufemismy, jímž k sobě promlouvají hlavní postavy.

Na příběhu protagonistů Amerického problému Marshallovi a Joyce Harrimanových by v zásadě nebylo nic podivného: mají dvě děti, už pěkných pár měsíců se rozvádějí, přičemž ani jeden nehodlá tomu druhému darovat nic bez boje. O všechno se hádají: o děti, psa, o byt a především o peníze. Potud celkem normální historie jednoho nepovedeného manželství. Jenže to by nesměla kniha začínat 11. září 2001 ráno.