Trochu dlouhá povídka
Debut Moniky Drake Clown Girl by zcela jistě mezi tisíci podobných titulů zapadl, kdyby k němu ovšem nenapsal předmluvu slavný Chuck Palahniuk.
Debut Moniky Drake Clown Girl by zcela jistě mezi tisíci podobných titulů zapadl, kdyby k němu ovšem nenapsal předmluvu slavný Chuck Palahniuk. Jak se světoznámý autor Klubu rváčů k tomuto úkolu dostal, začne být zřejmé, když zjistíme, že oba patřili k jednomu literárnímu kroužku v Portlandu, kam se počítá i Katherine Dunn, autorka románu Geek Love. I tu ostatně Palahniuk čile propagoval. Sdílení stejného města autora předmluvy s autorkou románu je ovšem asi tak jediné, co se z dotyčného textu dozvíme. A samozřejmě také to, jak už tehdy Drake uměla úžasně psát a o sedmnáct let mladší mladý Palahniuk (v roce 1991) jí tiše záviděl úspěchy u publika. Ty jí šťastnější kolega závěrem své stati přeje i v globálním měřítku. Celé to působí, jako když se nakladatel Drake snažil o co nejlepší propagaci a Drake mu nabídla Palahniuka, který kývnul ze staré známosti. Obsahová hodnota žádná, ovšem marketingový tah vynikající – když si na Amazonu zadáte "Palahniuk", vyjede vám mimo jiné i Clown Girl.
Clown Girl je příběhem Nity, která žije v Baloneytownu, což je obrovská metropole, kterou sužuje zločinnost. V tomto nehostinném prostředí touží Nita dělat umění (obdivuje Chaplina, Kafku a da Vinciho), ale postupem času skončí jako klaun, který se předvádí na korporátních večírcích, kde se mu dostává čím dál pochybnějších nabídek k přátelství. Nita je samozřejmě úplně sama, přítel – také klaun – ji opustil, ztratil se jí i pes, takže jediným známým je jakýsi policajt.
Příběh o obyčejné dívce, která se snaží prorazit ve světě plném nástrah, kde se jemná touha po duchovnu střetává s hrubým materialismem, by mohl by docela zajímavý – ostatně Palahniuk taky píše o lidech, kteří vypadají normálně, i když jejich život skrývá mnohá tajemství (pravda, u Palahniuka jde hlavně o sexuální aberace a bolest). Se slavným krajanem Drake pojí i styl psaní: krátké, úsečné věty, spousta dialogů a občas i encyklopedické výčty faktů. Pravda, někdy to celé sklouzává do pozérství – to když čteme všechny ty výpisky z Junga či Kierkegaarda.
To však není hlavní problém Drake. Clown Girl začne po několika desítkách stran nudit, v knize se toho moc nestane, a když už, hlavní hrdinka realitu útrpně přijímá. Spíše než román o více než třech stovkách stran by čtenář ocenil povídku s rozsahem maximálně desetinovým.