Americká spisovatelka a laureátka Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonová rozhodně neměla cestu k literární kariéře nijak ušlapanou. Její rodina pocházela z dělnického prostředí a co především: Toni se narodila s tmavou barvou pleti. Takové děti se v životě musí snažit dvakrát více než jejich světlé protějšky, aby uspěly. Morrisonové, která se tehdy vlastně pořád jmenovala Watfordová (slavné příjmení získala až sňatkem), se to podařilo jak na univerzitě, tak v profesionálním životě. A z původního nedostatku si udělala ctnost – začala psát o kultuře svého národa a jeho africkém dědictví.

Po univerzitě pracovala Morrisonová několik let v obrovském newyorském nakladatelství Random House jako knižní redaktorka. Teprve roku 1970 debutovala románem Velmi modré oči, jenž vypráví příběh černošské dívky, která si přála mít modré oči, aby se přiblížila ideálu americké krásy a oprostila se od vlastní minulosti, plné beznaděje, násilí, špíny a chudoby.

Svým prvním románem ještě Morrisonová naplno nezabodovala, ovšem už následující Sula byla nominována na Národní knižní cenu a roku 1977 následoval román Šalomounova píseň, jímž si autorka definitivně získala přízeň kritiků i čtenářů. Jde o pátrání jistého Mlíčňáka po rodinných kořenech, při němž odhalí nejen tajemství života svého dědečka, ale později se naučí i létat. Krutá realita života chudých černochů se tu mísí s rovinou mýtů a legend o africké domovině.

A o deset let přišel absolutní vrchol: román Milovaná. Příběh hlavní hrdinky Sethe se odehrává v 50. letech 19. století, tedy těsně před vypuknutím Války Severu proti Jihu. Na počátku tohoto desetiletí vešel v platnost zákon, jímž se přikazovalo vrátit všechny uprchlé otroky jejich majitelům, v důsledku čehož vznikla rozsáhlá podzemní síť, pomocí níž se otroci dostávali až do Kanady. Neúspěšných pokusů však bylo mnoho, mezi nimi i Sethe. Ta raději zabije své dítě, než aby jej vystavila životu v otroctví. Po několika letech, když už je svobodná, se na prahu jejího domu objeví mladá dívka, která si nechá říkat "Milovaná", a Sethe začne věřit, že jde o její ztracenou dceru. Román o identitě celého černošského národa (Morrisonová knihu věnovala 60 milionům lidí, kteří v otroctví zemřeli) získal Pulitzerovu cenu a upozornil Švédskou královskou akademii na výjimečný literární talent. V roce 1993, tedy pouhých sedm let po vydání Milované, byla Morrisonové jako osmé ženě a vůbec první Afroameričance udělena Nobelova cena za literaturu. Milovaná se nadto stala vítězem ankety o nejlepší knihu za uplynulých 25 let v americké literatuře, kterou roku 2006 uspořádal deník New York Times.

V ponobelovském období vydala Morrisonová tři romány, avšak žádným z nich nepřekonala kvality Milované. V posledních týdnech se o laureátce Nobelovy ceny zase mluví: 11. listopadu totiž vyšel v jejím "domovském" nakladatelství Random House její devátý román s názvem Milost, v němž opět vrací k tématu otroctví.