Junot Díaz (* 1968) je americký spisovatel dominikánského původu, který od roku 1974 žije ve Spojených státech. Do minulého roku jej veřejnost znala výlučně jako autora povídek, které publikoval v časopisech i v nejrůznějších antologiích. Knižně vyšly některé z nich roku 1996 ve sbírce Drown (Utonutí). Pak však v září roku 2007 Díaz debutoval i jako romanopisec: The Brief Wondrous Life of Oscar Wao (Krátký, ale zázračný život Oscara Waa) a získal nejen National Book Critics Award, ale v dubnu 2008 i Pulitzer Prize. Filmová práva zakoupila společnost Miramax; premiéra filmu je plánována na rok 2010, bližší podrobnosti o hereckém obsazení nejsou doposud známy.

Protagonistou Díazova románu je Oscar Wao, který má rád ženy, komiksy, fantasy a sci-fi (kniha je prošpikována odkazy na kultovní díla těchto žánrů: Pán prstenů, Duna, ale také The Matrix). S opačným pohlavím mu to ovšem moc nejde, i když se o ně zajímá už od sedmi let. Oscar je vůbec poněkud neúspěšný: především je tlustý, pak je taky trochu šprt, žije v Patersonu v New Jersey (dlouhá léta tu žil americký básník William Carlos Williams, který dokonce o městě napsal slavnou poému; jinak jde však o díru plnou přistěhovaleckých gangů). Když už se mu konečně povede jednu ženu zaujmout, vyklube se z ní dominikánská prostitutka, jejíž pasák vyřeší nakonec Oscarovu existenci na tomto světě jednou provždy.

Krátký, ale zázračný život Oscara Waa však není jen příběhem Oscara, ale také celé jeho rodiny. Jeho sestra je punkerka, která se neustále hádá se svou matkou Beli. Právě ona je podle recenze v New York Times hlavní postavou celého románu. Narodila se v Dominikánské republice ve městě Baní a její rodina patřila k místní elitě. Beli byla krásná, chodila na soukromou střední školu a vypadalo to, že čeká zářivá budoucnost. Jenže to by si nesměla namluvit známého kriminálníka, kvůli kterému upadla v nemilost režimu jednoho z nejkrutějších středoamerických diktátorů Rafaela Trujilla, jenž vládl Dominikáncům tvrdou rukou od roku 1930 do roku 1961. O jejím minulém životě se dozvídáme v retrospektivních pasážích, které zabírají celou prostřední část knihy.

Nejde o typický americký román o dospívajícím chlapci, tak trochu outsiderovi, spíše o kontrast mezi liberální Amerikou dneška a konzervativní Dominikánskou republikou, kde jako by se čas před několika desítkami let zpomalil.

Příběh je to zajímavý a čtivý, ovšem překlad by skýtal jistá úskalí. V knize se vyskytuje množství autentických hispánských reálií: historickými konotacemi počínaje a hojnými výrazy a celými větami ponechanými v originále konče. Výsledkem je Spanglish – mix angličtiny a španělštiny, kterým mluví právě potomci hispánských přistěhovalců. Díaz čtenáře nešetří: především v úvodu děj i grafickou úpravu stránek často ruší leckdy obsáhlé poznámky pod čarou (pro zálibu v historických detailech, která občas vyznívá až jako exhibice autorovy erudice, bývá Díaz občas přirovnáván k Davidu Fosterovi Wallaceovi).