David Guterson (1956) se proslavil hned svým debutem Sníh padá na cedry, za nějž v roce 1994 obdržel PEN/Faulknerovu cenu. Následující romány už však tak úspěšné nebyly, všechna jeho díla nicméně spojuje podobná lokace (americký Severozápad, tedy relativně řídce obydlené státy Oregon a Washington). Jeho nejnovější román The Other (volně přeloženo Ten Druhý) se odehrává v 70. letech 20. století střídavě v Seattlu, Portlandu a v pohoří Olympic Mountains.

Protagonisty románu jsou dva přátelé, kteří se potkají na střední škole. Neil Countryman je docela obyčejný kluk s obyčejnými zájmy, po škole cesta po Evropě, kde potká svou budoucí manželku. John William je oproti němu přemýšlivý, trochu blázen – hned na prvním výletu chce spáchat spektakulární sebevraždu skokem do propasti –, ale zároveň dědic rodinného jmění v hodnotě stovek milionů dolarů.

Po vysoké se Neil usadí, stane se učitelem na střední škole, ožení se a má děti. Johna Williama čím dál více přitahuje divočina (zde je na místě zmínit dlouhou tradici americké literatury života v ústraní – Henry David Thoreau a jeho Walden, zachránce sekvojí a propagátor přírody v kalifornském Yosemitu John Muir, ale také Emily Dickinsonová, která po sedm let odmítala opustit druhé patro svého domu v Amherstu a nepřijímala žádné návštěvy). William si začne budovat poustevnu v horách a když se tam definitivně přestěhuje, požádá svého přítele Neila, aby jej nechal prohlásit za nezvěstného. Neil mu vyhoví, ovšem oproti původním představám není John schopen absolutní nezávislosti, takže mu Neil musí tajně dovážet zásoby. Postupem času se Johnovo zdraví zhoršuje a Neil stojí před dilematem: má Johnovi zachránit život, ale zároveň jej předhodit společnosti, kterou John nazývá "hamburgerová", nebo mu má umožnit realizaci jeho životního snu a nechat jej zemřít v náručí přírody? Neil se nakonec rozhodne pro to druhé.

Největším kladem Gutersonova The Other je bezesporu vyprávěcí styl, který je jemně nostalgický (jedná se o Neilovy vzpomínky, retrospekci), nesmírně elegantní a hravý. Věty i děj plynou kupředu docela pomalu. To je ovšem zároveň klad i zápor: na jednu stranu si čtenář může četbu dosyta vychutnat, na stranu druhou je to občas zážitek možná až zdlouhavý. Děj často narušují dlouhé monology postav, které Johna znaly (jeho první přítelkyně, rodina, ale i Neil), formulované v odstavcích dlouhých i přes jednu stranu. Hlavním filosofickým motivem je zde střet jakéhosi přírodně orientovaného gnosticismu s tzv. "hamburger society" – i když Neil i John v knize párkrát hamburgery s gustem pojídají. Největším problémem však zůstává, že se ve vyprávění nikdy nedopátráme motivů, které Johna Williama vedly k tak radikální změně životního stylu.

Velmi věrně (nebo alespoň důvěryhodně) je tu vylíčen duch 70. let minulého století, avšak stačí-li to ke kompenzaci uvadlého tempa děje, je otázkou.

Na Amazonu má kniha průměr tří hvězdiček, čtenářské recenze jsou docela rovnoměrně rozprostřeny od nadšení ("studie neobvyklého, avšak pevného přátelství", i když i tam se připouští, že to není žádný "page-turner") až po znechucení ("nuda", "bez emocí", "na usnutí"). Recenze v americkém tisku jsou spíše pochvalné, i když zrovna Michiko Kakutani Gutersonovi vyčítá nedostatek originality a slabou atmosféru celého příběhu. Všichni se však shodují v tom, že Guterson je nejsilnější v popisech divoké horské přírody.