Kniha Doroty Masłowské (1983) Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną vzbudila na polském knižním trhu a mezi čtenáři a kritiky doslova poprask - diskuse o jejích literárních kvalitách postavených do opozice k dobře promyšlené reklamní kampani - knihu napsala čerstvá maturantka (v současné době studuje psychologii na gdaňské univerzitě), záměrně a prvoplánovitě (?) je plná vulgarismů ... - se vedou prakticky dodnes. "Závažné literární debuty před dvacítkou jsou vzácné samy o sobě, devatenáctiletá dívka debutující ne poezií - vzácnost neslýchaná, devatenáctiletá dívka prezentující výraznou prózu - rarita nad raritu...," napsal o Masłowské v jednom ze svých fejetonů do týdeníku Polityka Jerzy Pilch.

Marcin Swietlicki se potom na přebalu knihy přiznává: "Masłowskou podezřívám z toho, že je ruským špehem. Tu knihu napsala, aby se mohla beztrestně pohybovat v naší polské realitě a vytřít nám, Polákům, zrak. Nikdy v životě bych se s ní nechtěl osobně setkat, neboť se bojím, že ze mě vysaje všechno to nejcennější a svým špehovsky-ruským způsobem si to předělá k obrazu svému. Na druhou stranu, jedná-li se o tu knihu, jsem velice spokojený. Otázka, zdali jde o literaturu mužskou nebo ženskou, zde není na místě. Je to kus lehce zkaženého literárního masa a zdá se, že bylo nutné žít čtyřicet let, abych si vůbec něco tak zajímavého přečetl."

Kniha Masłowské je pozoruhodná hned z několika důvodů, a tím prvním je bezpochyby jazyk - stylistické a lexikální prostředky, kterými autorka disponuje tak, jak jí právě přijdou pod ruku, respektive na jazyk. (Srovnání lexikální, a vlastně i trochu tematické, mě napadá třeba s Burgessovým Mechanickým pomerančem.) Nejpřirozenějším komunikačním prostředkem, který se zároveň stává tažnou silou její prózy, je pro ni totiž právě ona vrstva jazyka, kterou se běžně dorozumívá se svými přáteli a kamarády.

Druhou specialitkou je narace. Kdo by čekal ich-formu typu "můj milý deníčku, dnes jsem ho konečně potkala", ten se krutě mýlí. Hlavním hrdinou a vypravěčem knihy je "dresař" Silny, tedy muž - chlapec. Masłowská má však dobře vycvičený cit pro mužskou optiku světa a v jemných nuancích je schopna poměrně přesně vystihnout všechny jeho pocity - na jednu drsného, sebevědomého a o hrany zákona se otírajícího mladíka, na stranu druhou zranitelného, citlivého a ukřivděného kluka, na kterého se právě vykašlala jeho holka, jemuž právě sebrali jeho nejoblíbenější hračku a jehož logika je často natolik antilogická, že až roztomile naivní a humorná. A navíc, Masłowská nechává promlouvat všechny své postavy, hraje si s nimi, tahá a vodí je za jejich šňůrky a každou z nich dokáže velice dobře zasadit do rámce jednotlivých stereotypů současné postmoderně-konzumní společnosti.

"Dresařství Silného není doslovné, on je reprezentantem proudu "mentálního dresařství", které existuje pod všemi vrstvami textilu. Dres je stav mysli, ne oblečení. Dres může nosit džíny, skejťácké kalhoty nebo nablýskané boty, ale na mozku má vytetované tři proužky.

Jako červ vyžírá ze svého okolí fragmenty hesel, je odběratelem mediálního šumu vybaveným masovou pamětí - kouká se na televizi, poslouchá rádio, zůstávají v něm nějaké názory, učí se určité pojmy, a to všechno z něj vypadává v těch nejméně očekávaných momentech, pokřivené, zdeformované, zkarikaturované. Ten jazyk je nerozlučným elementem jeho skutečnosti, konsekvencí konstrukce toho světa: umělého, desetkrát přetvořeného, uprostřed pustého, třebaže zabaleného do šelestícího papírku," okomentovala svoji knihu v rozhovoru pro časopis Ha!art sama autorka.

To, že její próza není pouhou tvrdou vystýlkou pod hlavu, dokazuje nejen příjemný závěr, kdy do děje vstupuje postava samotné autorky, ale i rovina metatextová - Wojna polsko-ruska je totiž citlivě realistickou generační výpovědí, odkojenou porevolučními změnami a současnými společenskými trendy. A jak by taky ne, když Masłowská stojí díky svému věku přímo u zdroje. Podivně zastřený název asociuje válku po léta dvou znepřátelených národů, přesto k žádné stále nedochází a výroky o ní jsou v knize pouze v náznacích či v symbolických heslech. Román - novela se sice odehrává v den svátku Bez Ruska, spíše by se však dalo v přeneseném významu hovořit o válce generační, dvoupohlavní, a především potom názorové a stylové... Důležité ovšem je, na čí straně stojíte. Takže... Poláci, nebo Rusové?