Už při příchodu k veletržní holešovické hale si návštěvníci nemohli nepovšimnout, na jaké téma se letošní Svět knihy také zaměřoval. Fasádu nad hlavním vstupem totiž obohatily obří siluety Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky coby komiksových postav.

Právě komiks byl letos probírán z mnoha úhlů pohledu. Debatovalo se o jeho podstatě a kladl se důraz na to, že nejde o jeden z mnoha literárních žánrů, nýbrž o specifické umělecké médium. Řešila se otázka, jsou-li komiksoví scenáristé automaticky dobrými spisovateli (a opačně), případně zdali nedávné vydání Šindelkovy a Maškovy Svaté Barbory může naznačovat či způsobit, že i další zavedení čeští spisovatelé se po Jaroslavu Rudišovi budou snažit uplatnit v této oblasti.

Činorodá česká komiksologie
Zevrubně byla na veletrhu probírána historie českého komiksu, který se vyskytoval i v konzervativních tiskovinách, kde ho badatelé příliš neočekávali. Představeno bylo Centrum pro studia komiksu (CSK) založené v roce 2013 na základě dohody mezi Ústavem pro českou literaturu AV ČR a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci „s cílem společně badatelsky rozvíjet soudobá studia komiksu“. Podle množství vydaných knih, k nimž v brzké době přibydou další, jak teoretické, tak nová, komentovaná vydání klasických českých děl, například Punťa: Zapomenutý hrdina českého komiksu (1934—1942), se tento obor u nás snad skutečně podařilo etablovat. Posměšky od svých kolegů literárních vědců, zabývajících se tradičnějšími tématy, prý čeští komiksologové neslýchají.

Startovací balíčky pro knihovníky
Zato v pořadu Komiksy a knihovny byla jedním z hlavních témat nedůvěra mnoha knihovníků k tomuto typu tvorby, podobně jako k žánrům sci-fi a fantasy. Debatovalo se tedy o způsobech, jak ji překonat. Vždyť „propagace čtení často začíná právě komiksem – vedle Deníků malého poseroutky je to věc, která přivádí nejvíce dětí ke knížkám a do knihoven“. Kateřina Vimmerová z nakladatelství CREW mluvila o tom, co všechno mohou vydavatelé pro knihovny udělat a co by samy knihovny potřebovaly. Knihovnám jsou například nabízeny startovací balíčky za jednu korunu, které obsahují první díly komiksových sérií. To knihovnicím i případným knihovníkům pomáhá se s danými svazky seznámit i poznat, jaký je o ně zájem mezi čtenáři. A motivuje je to nakoupit další díly.

Další pořady se týkaly toho, jak prostřednictvím komiksu předávat starší kulturní dědictví, například převyprávět obsahy Molièrových her. Představena byla řada domácích i zahraničních komiksových tvůrců, například Reinhard Kleist, ale i díla japonská, izraelská či argentinská.

Rychlonožka v důchodu
A zasloužené pozornosti se během akce pochopitelně dostalo i zmíněným komiksům foglarovským. V pražských Holešovicích byla prezentována pozoruhodná kniha Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství (Akropolis, 2018). Novými krátkými komiksy ze života Rychlých šípů do knihy přispělo padesát současných tvůrců z Česka a Slovenska, kteří při prezentaci mluvili o svém vztahu k tomuto ikonickému dílu. Některá témata, jež umělci editorům navrhovali, jim prý už připadala „za hranou“, jako zombie apokalypsa, ale i tak jsou tradiční hrdinové v knize zasazeni do velmi odlišných dob a prostředí; setkávají se s mimozemšťany i s Řehořem Samsou, jehož příběh má díky tomu šťastnější vyústění. Případně se dokonce dožívají důchodcovského věku, takže Rychlonožka se paradoxně ocitá na invalidním vozíku. Připojené teoretické stati pak sledují kreativní, nezřídka parodické dotváření příběhů o Rychlých šípech v populární kultuře nebo napříč odlišnými subkulturami (například v komunitě cyklistů). Kniha vyšla k příležitosti osmdesátého výročí vzniku slavného komiksu a doprovází ji výstava Pocta Rychlým šípům.

Celkově můžeme zhodnotit, že se letošní zdůraznění komiksové sekce jeví jako dobrý krok: na veletrh, mezi klasické knihy, může přilákat nové, mladší návštěvníky a některé tradiční čtenáře snad zviklá v názoru, že komiks je jen pokleslá literatura pro děti, kterou nemá cenu se hlouběji zabývat.