Po delší době se do Prahy, konkrétně na prkna Divadla na Vinohradech, vrací klasické dílo jednoho z největších autorů chorvatské literatury a dramatu Miroslava Krleži (1893–1981). Slovenský režisér Martin Huba pojal dnes již klasické drama Gospoda Glembajevi (česky dříve Páni Glembayové, v novém překladu Jakuba Novosada ale jako Rod Glembayů) přece jen trochu netradičně.

Hra je součástí celého komplexu tematicky propojených textů – 3 divadelních her a 11 prozaických částí. Gospoda Glembajevi je první část dramatické trilogie, následuje U agonii a Leda. Základní dějová linie je vcelku nekomplikovaná. Během jednoho večera a následné noci dochází v rodině Glembayů – zbohatlíků, pokrytců, podvodníků a zlodějů (český svazek sebraných spisů M. Krleži, v němž se nacházejí divadelní hry a prozaické texty s tématem tohoto rodu, se příznačně jmenuje Vrazi a falešní hráči, Praha 1968, překlad Irena Wenigová) – k „praní špinavého prádla“ mezi otcem, synem a jeho nevlastní matkou. Mladý Glembay se po sebevraždě vlastní matky před řadou let rozhodl zmizet ve světě, věnovat se umění a od své rodiny, především otce, se držet co nejdále. Pozvání na oslavu k výročí rodinného podniku nakonec přijímá, ale s tím, že je to opravdu naposledy. Jeho původní snaha zůstat „nad věcí“ a nenechat se vtáhnout do hnusných a špinavých her své rodiny bere brzy za své. Po dramatické noční hádce otec umírá na mrtvici, mladý Glembay – jak se ukazuje dědic dluhů – vypjatou situaci nezvládá a po hádce s macechou, bývalou vídeňskou prostitutkou, ji zabíjí a sám si bere život. Jedná se tedy o zásadní rodinné drama s krvavým a tragickým koncem. V pojetí režiséra Huby ale byly některé dialogy lehce posunuty k odlehčené, snad nepřeháním, když řeknu až parodické úrovni. Ale vůbec ne ke škodě věci. Zatímco v době svého vzniku (1928, česky poprvé 1931) musela hra zásadně šokovat a provokovat, jak to ostatně bylo Krležovým zvykem, dnes podobné problémy bereme spíše jako něco skoro běžného, nevybočujícího. Proto jisté odlehčení působí dnes na diváka asi přesvědčivěji.

V hlavních rolích opravdu zazářili Tomáš Töpfer (hlava rodu Ignác Glembay), Dagmar Havlová (jeho druhá manželka) a Ondřej Brousek (mladý Leo Glembay). Scéna byla na rozdíl od většiny divadelních realizací na jihoslovanských jevištích pojata spíše minimalisticky a dala tak lépe vyniknout vlastním dialogům.

Premiéra této hry měla být původně již v září 2014, ale onemocnění některých herců vedlo k odkladu, předpremiéry proběhly na konci října. Česká televize – kanál Art v souvislosti s původně zamýšleným zářijovým uvedením připravil také dokument o Krležovi a novém nastudování hry Gospoda Glembajevi, jenž byl odvysílán v rámci pořadu Divadlo žije 30. 9. 2014 (dostupné v archivu ČT). Divadlo na Vinohradech uvedlo, že právě touto hrou, která se odehrává ještě v době staré monarchie nedlouho před atentátem v Sarajevu, chtělo připomenout výročí 100 let od zahájení první světové války.

Miroslav Krleža: Rod Glembayů. Přel. Jakub Novosad, režie Martin Huba, Divadlo na Vinohradech, Praha 2014, premiéra 13. 11. 2014