Miroslav Krleža

Po delší době se do Prahy, konkrétně na prkna Divadla na Vinohradech, vrací klasické dílo velikána chorvatské literatury a dramatu Miroslava Krleži (1893–1981). Slovenský režisér Martin Huba pojal dnes již klasické drama Gospoda Glembajevi (česky dříve Páni Glembayové, v novém překladu Jakuba Novosada ale jako Rod Glembayů) přece jen trochu netradičně.

Třetí svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži obsahuje několik vrcholných povídkových a dramatických textů, které jsou součástí velkého rozmáchlého cyklu o velikosti a pádu patricijské rodiny Glembayů. Drama o čtyřech dějstvích – Léda (Leda) tvoří jakýsi pendant celého tohoto souboru a vyznívá téměř již neorealisticky.

Součástí třetího svazku odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži jsou tedy texty a dramata spojená rodem Glembayů a proměnami životních drah jejích členů. Próza O Glembayích je v podstatě předehrou k celému komplexu textů a dramat.

Změna jugoslávského politického kursu po rezoluci Informbyra v roce 1948 (vyloučení Jugoslávie a následná sovětská nenávistná kampaň proti Titovi) se projevila také na poli uměleckém.

Vydávání sebraných spisů Miroslava Krleži se z ekonomických důvodů po roce 1989 zastavilo, neboť nakladatelství Odeon přestalo v původní podobě existovat (dnes je tato značka součástí Euromedia Group). Po desetileté pauze se podařilo překladateli Dušanu Karpatskému uzavřít dohodu s nakladatelstvím Ivo Železný o dokončení vydávání Krležových spisů a tento 7. svazek je prvním polistopadovým.

Jestliže se Charvátská rapsódie (Hrvatska rapsodija) zabývá náhledem na chorvatskou společnost v době 1. světové války doma, tj. v chorvatských zemích, pak další Krležův text, který vznikal během této války a války se bytostně týká, je divadelní hra V táboře (U logoru). Přenáší nás přímo na ruskou-rakouskou frontu, do východní Haliče (dnes na Ukrajině).

První svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži představil českému čtenáři souborně část Krležova raného tvůrčího období a díla, která tematicky souvisejí s první světovou válkou. My se nyní seznámíme s poměrně krátkým, ale zásadním náhledem Miroslava Krleži na vlastní národ v době i pro Chorvaty tak těžké, jakou první válečný konflikt se světovým dopadem byl.

Jak jsme se již zmínili v recenzi románu Návrat Filipa Latinovicze, obsahuje pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži i druhý román, který autor příznačně pojmenoval Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Toto dílo vytvořil Krleža z větší části v Záhřebu. Román poprvé vyšel v roce 1938 a první český překlad byl vydán až v roce 1964, tedy se značným časovým odstupem.

Pátý svazek odeonských sebraných spisů Miroslava Krleži tvoří dvě spřízněná díla – romány Návrat Filipa Latinovicze (Povratak Filipa Latinovicza) a Na pokraji rozumu (Na rubu pameti). Nejprve se budeme věnovat prvnímu z nich, který Miroslav Krleža z větší části vytvořil ve Vančurově zbraslavské vile, kde pobýval jako Vančurův přítel a host. Román poprvé vyšel v roce 1932 a český překlad následoval o čtyři roky později.

V prosinci letošního roku uplyne třicet let od úmrtí jednoho z největších chorvatských spisovatelů přinejmenším 20. století Miroslava Krleži. V této souvislosti tedy v letošním roce přineseme kromě tohoto spisovatelova portrétu také recenze českých vydání vybraných Krležových děl, neboť český čtenář má výjimečnou možnost přečíst si ve svém rodném jazyce kompletní devítisvazkové Krležovy sebrané spisy, které vycházely v letech 1965–2000 v nakladatelstvích Odeon a Ivo Železný.

Jedna z nejzajímavějších, nejpoutavějších, ale přitom rozsahem nejmenších prací nepopiratelného velikána a literární autority nejen v prostoru zemí bývalé Jugoslávie Miroslava Krleži (1893-1981), Balady Petrici Kerempuha (poprvé vyšly v Jugoslávii roce 1936), se před nedávnem opět objevila v nabídce našich knihkupectví.