Identita ve znamení multikulturalismu
Identita nejrůznějších tváří – národní, etnická i identita pohlaví – je ústředním tématem výboru. Eriksenovy úvahy se soustředí na současného člověka žijícího ve světě tržního individualismu, který je postaven na osobnosti silného a úspěšného jedince. Jedincům méně úspěšných chybí jistota a pocit pospolitosti, této prázdnoty využívají nejrůznější nacionalistická a náboženská hnutí, která na počkání nabízí hotovou identitu a zalepují existenční díry pocitem sounáležitosti.
Výběr esejů norského antropologa Thomase Hyllanda Eriksena, který vychází v češtině pod názvem Antropologie multikulturních společností, reprezentuje jak autorovu časopiseckou publikační činnost, tak zásadní publikace Kulturterrorismen (Kulturní terorismus) a Hva er sosialantropologi? (Co to je sociální antropologie?).
Identita nejrůznějších tváří – národní, etnická i identita pohlaví – je ústředním tématem výboru. Eriksenovy úvahy se soustředí na současného člověka žijícího ve světě tržního individualismu, který je postaven na osobnosti silného a úspěšného jedince. Jedincům méně úspěšných chybí jistota a pocit pospolitosti, této prázdnoty využívají nejrůznější nacionalistická a náboženská hnutí, která na počkání nabízí hotovou identitu a zalepují existenční díry pocitem sounáležitosti.
Eriksen postupně problematizuje jednotlivé výklady identity a ukazuje ji jako záležitost čistě osobní založenou na zkušenosti. Národní identita, tak často vyzdvihovaná v autorově rodném Norsku, je zatracována jako mýtus. Vždyť dnešní Norové mají jen málo společného se svými vikingskými předky, o poznání víc však s dnešními Brazilci.
V Norsku, kde žije početná menšina přistěhovalců z Pákistánu, se stalo samozřejmostí a snad i módou mluvit o krizi identity, kterou prožívají druhé a třetí generace přistěhovalců. I tuto krizi chápe autor jako další vžitý mýtus. Vyrovnání se s životem v multikulturní společnosti již není výsadou minorit, ale životním údělem nás všech a to bez ohledu na rasu, náboženství a zemi původu.
Úspěch esejů norského antropologa tkví především ve stylu psaní, Eriksen neudusí čtenáře neznalého oboru přívalem cizích slov a přitom nespadne na úroveň povrchní příručky o fast food životním stylu v době globalizace. Nutno dodat, že není sám, v Norsku je populární být readers friendly, jak dokazuje světově proslulý román o dějinách filosofie Sofiin svět od Josteina Gaardera.
Citáty z literatury nebo vlastní zkušenosti získané terénním výzkumem dokreslují Eriksenovy teze a dělají z esejů pro českého čtenáře nečekaně čtivou a aktuální knihu.