V podnětné publikaci česko-norského autorského kolektivu se ukazuje, jak se jednotlivá etnika při vzájemném setkávání navzájem vyhraňují a sebedefinují. Trochu podobně se v ní čeští spoluautoři vymezují vůči svým předchůdcům.
TE
Thomas Hylland Eriksen
Jde o knihu čtivou, vtipnou, inteligentní, psanou živým stylem a prokládanou odkazy na krásnou literaturu, a i proto možná trochu málo systematickou. Najdeme v ní některé esejistické výstřelky, které se ale v nápaditém, podnětném a intelektuálně výživném textu naštěstí ztrácejí.
Posledních deset let jsem část svého volného času trávil sběrem bezděčných následků modernity. Nejprve jsem se zaměřil na vedlejší efekty informační revoluce. Mimo jiné jsem zjistil, že čím více užíváme technologie, které by nám měly šetřit čas, tím méně času máme, a stejně čím více informací máme k dispozici, tím hůře jsme informovaní.
Jedna ze závěrečných kapitol knihy o etnicitě nese provokativní název Konec etnicity?. V ní autor na modelovém příkladu ostrova Mauricius předvídá, že bude-li zdejší trend mezietnických vztahů pokračovat, může tento proces skončit tím, že „etnicita, jak ji známe dnes, přestane existovat. Počet ,anomálních‘ osob bude příliš velký, aby bylo možné jasně a přehledně rozlišovat“. Zvláště v českém prostředí znějí tato Eriksenova slova zcela utopicky.
Norský antropolog Thomas Hylland Eriksen je ve své zemi milován a ceněn. Jeho přístupně napsané knihy si rychle získaly oblibu i v zahraničí a byly zatím přeloženy do více než dvaceti jazyků.
Dnešní Norové jsou méně šťastní než jejich předkové před padesáti lety, říká průzkum v zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní v Evropě. Podobně by pravděpodobně dopadlo mnoho jiných evropských zemí, kdybychom se ptali náhodně kolemjdoucích v ulicích Paříže nebo Berlína. Věděli jste, že lidé v Bangladéši jsou mnohem spokojenější než lidé ve „vyspělé“ části světa?
Co je hlavním tématem sociální antropologie? Člověk ji samozřejmě může využít k získání akademických hodností a nakonec i zaměstnání. Na druhou stranu...
I když česky už vyšly překladové knihy o sociální a kulturní antropologii od Roberta F. Murphyho (ta dokonce už v sedmi vydáních) a další od Jeana Copanse, publikace norského antropologa Thomase Eriksena Sociální a kulturní antropologie je z nich nejobsáhlejší, asi nejvíce zohledňuje nejnovější trendy tohoto oboru...
Identita nejrůznějších tváří – národní, etnická i identita pohlaví – je ústředním tématem výboru. Eriksenovy úvahy se soustředí na současného člověka žijícího ve světě tržního individualismu, který je postaven na osobnosti silného a úspěšného jedince. Jedincům méně úspěšných chybí jistota a pocit pospolitosti, této prázdnoty využívají nejrůznější nacionalistická a náboženská hnutí, která na počkání nabízí hotovou identitu a zalepují existenční díry pocitem sounáležitosti.
Brněnské nakladatelství, které se v roce 2002 rozhodlo rozšířit svůj záběr o vydávání norské literatury, přišlo před Vánoci s útlou knihou, jejímž autorem je mladý norský vědec a popularizátor oboru sociální antropologie Thomas Hylland Eriksen (nar. 1962).
Tématem knihy norského spisovatele Eriksena Tyranie okamžiku je, jak napovídá sám titul, čas.
