Napsat nový příběh o Batmanovi, který by byl kanonizován fanoušky jako další část historie města Gotham, je velice těžké. Některé skutečnosti jsou již jasně dané a některé příběhy jsou uznávány jako stěžejní body životopisu multimilionáře Bruce Wayna. Na první pohled však nemusí být jasný fakt, že i život netopýřího muže má strukturu bildungsromanu. Rozdíl tkví v tom, že tento román se píše již půl století a autorů se na něm vystřídalo bezpočet. V paměti čtenářů se však rozhodně vyjímají tři jména: Bob Kane, Frank Miller a Alan Moore. První Batmana vymyslel, druhý jej nechal zestárnout a napsal chronologicky poslední Batmanův příběh (Návrat temného rytíře, Netopejr 2003) a třetí převrátil kus Batmanova života vzhůru nohama, jak to ostatně dělá ve většině svých děl (Kameňák, Crew 1998, Praha). K těmto zvučným jménům se podle ohlasů komiksových fanoušků přidá zřejmě i jméno Jepha Lobea, jehož opus se stal jednou z neprodávanějších komiksových řad nakladatelství DC všech dob. První díl, podstatně tenčí než díl druhý, vyznívá v závěru poněkud rozpačitě, což je vina dokonalé gradace celého románu, který zrychluje tempo do poslední stránky druhého dílu.

Syžet příběhu je na první pohled klasicky komiksový – v Gothamu se objeví nový padouch, kterého je potřeba zastavit; jediný, kdo to může zvládnout, je Batman a jeho společníci. To je velmi okleštěná kostra příběhu. Tajemný nepřítel používá k tomu, aby zlikvidoval Batmana, všechny jeho slavnější nepřátele, které z povzdálí ovládá, a sám se nenechá do posledního okamžiku spatřit.

V příběhu se doopravdy objeví všichni superpadouši, které z Batmanova univerza známe, což je jeden z hlavních bodů úspěchu celé série. V příběhu se objevují logicky a nenásilně, což se ne vždy při podobných crossoverech podaří. Bohužel v českém prostředí, kde komiksová kultura doposud není na takové úrovni jako jinde ve světě, může být toto kouzlo poněkud prokletím, a to hlavně proto, že někteří z Batmanových protivníků se zde objevují vůbec poprvé. Naštěstí pro komiks u nás známe alespoň batmanovské filmy, které mapují, i když ne zcela přesně, jeho svět. Z postav i pro nás známých se na scéně objeví Joker, Poison Ivy, Riddler, Penguin a Two Face, z těch, které neznáme, je to Killer Croc, Harley Quinnová – Jokerova milenka, Ra´s al Ghul a Scarecrow – psychiatr užívající toxiny vyvolávající strach (tito dva poslední účinkují i v novém filmu Batman Begins). Objeví se i Lex Luthor, odvěký nepřítel Supermana. Naproti tomu Catwoman, která většinou stojí proti Batmanovi, je pro změnu na straně dobra.
Podobně nový je pro české čtenáře i tým Batmanových pomocníků. Jeph Loeb chtěl využít celý Batmanův svět, zapojit do tohoto příběhu obsahujícího velké spiknutí co nejvíce postav. I proto se v příběhu setkáváme se Supermanem a Lois Laneovou, Robinem, Nightwingem (který předtím, než se osamostatnil, byl původním Robinem, mladším partnerem Batmana) a dalšími.

Množství postav naštěstí neovlivňuje kvalitu příběhu. Představuje se nám superhrdinská detektivka se vším všudy, k tomu autor do příběhu zapracoval vzpomínky na Batmanovo dětství, což je další specifická součást batmanovských komiksů. Bruce Wayne celý život překonává stíny ze své minulosti a jinak tomu není ani v Tichu. Uzavírá se další cyklus a opět se vynořuje na povrch původní premisa celého Batmanova příběhu: rodiče, kteří zahynuli při loupežném přepadení, a chlapec, který musel vše sledovat – proto, aby se z něj později stal maskovaný strážce zákona. Loeb pochopitelně dodává další variace, na scéně se objevuje Waynův kamarád z dětství, který by mohl pomoci celou záhadu rozuzlit.

To všechno jsou pouhopouhé kulisy, které napomáhají k jedinečnosti tohoto batmanovského příběhu podobně jako kresba talentovaného Jima Leeho, příjemně expresívní, ale stále precizně detailní. Jsou to kulisy, ve kterých se odehrává příběh o zradě a tápání ve tmě, o nejistotě a obavách. Atmosféra komiksu je i přes užití jasných barev velice pochmurná, ve druhém díle nedostává Batman ani chvilku na vydechnutí, tajemný protivník jím manipuluje, přivádí Batmana k paranoie a několikrát se mu dokonce málem podaří přinutit netopýřího muže k překročení oné tenké hranice mezi právem a zločinem, příčetností a šílenstvím.

Ve srovnání působí první díl jako pouhá předehra k tomu, co bude následovat. Scéna, kdy se Batman sklání nad Jokerem, aby jej uškrtil a zbavil svět nelidské zrůdy a v ten okamžik se stal sám podobným monstrem, je pouze jedním z momentů, kdy čtenáři tuhne krev v žilách. Kategorický imperativ ve spojení s komiksem je zde pojat dobře a i přes vzezření pop-artu můžeme sledovat i druhý plán, který dodává románu patřičný rozměr a hloubku.

Překlad Jiřího Pavlovského je příjemně čtivý, vždyť překladatel patří k předním znalcům Batmanova světa u nás, a nemusíme se proto bát nepoučenosti v komiksových reáliích a tím vzniklých chyb.

Batman. Ticho si rozhodně zaslouží pozornost komiksových fanoušků, ale je v něm ukryto takové kouzlo, že by k Batmanovu světu mohlo přitáhnout i nové čtenáře. Příběh přímo nutí k zjišťování dalších reálií z fascinujícího světa komiksu.