Batman sice oslavil sedmdesátiny, ale jeho nejslavnější, temné období jako vystřižené z drsné školy, začalo už v časech, kdy byl jarý padesátník. Píše se rok 1989, v Československu zanedlouho proběhne sametová revoluce, Sovětský svaz to má spočítané a s ním i KGB. Politické změny se pochopitelně musely odrazit i ve světě komiksu…

Ke dvacetiletému výročí pádu totality se u nás vyrojila spousta výstav a nejrůznějších akcí. Vydat ale dvacet let starý komiks „tam odtud“, i když politická a společenská osvěta zřejmě není primární záměr nakladatele, je skvělý počin. Kde jinde než v popkultuře se dá lépe vystopovat, jaká byla skutečná nálada doby? Navíc komiks k nám začal masivněji pronikat až dobrých sedm let po revoluci a z 80. let obrázkového světa u nás mnoho nevyšlo. I to je ovšem pochopitelné, protože komiksy stárnou stejně jako všechno ostatní.

Bylo to ale právě období na přelomu 80. a 90. let, kdy se z podivně pitoreskní figurky netopýřího muže stává (po zásahu Franka Millera) temný rytíř. Ztrácí se barva a přichází černobílé období, na které všichni Batmanovi fanoušci vzpomínají s láskou a nostalgií. Právě tady se dají najít příběhy, které i přes jemný popílek radioaktivního spadu dějin stále mají chuť, kterou stojí za to ochutnat. Je v ní krev a šílenství. Právě druhá ingredience je přísada, která mění celý Gotham do podoby, v níž ho známe dodnes.

Komiks Deset nocí KGBeasta se nalézá kdesi na hranici obou období a je pro české fanoušky důležitým vyplněním mezery v komiksovém vakuu, které u nás budeme pociťovat nejspíše navždy. Scenárista Jim Starlin patří k těm nejlepším, již v době velkých změn na poli světové politiky i v batmanovské sérii působili.

Kniha (která je při komerčním úspěch zamýšlena jako první z řady retropříběhů s označením Archívy temného rytíře) obsahuje dva příběhy. V prvních z nich řeší Batman případ masového vraha, který svoje oběti – vždy jde o ženy – rozřezává na kousky a vyhazuje do kontejnerů.V náhledu toho, kam se bude Batman v následujících letech posouvat, je tím zajímavějším, co v knize naleznete. Batman je zde vystaven psychickému tlaku, který by na něj před pár lety nikoho ani nenapadlo klást. Tady začíná sklízet hořké plody Roku jedna, tady jde do tuhého. Sledovat celý příběh z odstupu a tepla dvaceti let, je pro komiksového fandu rozhodně velmi uspokojivé.

Druhý, titulní příběh je pro změnu důkazem propojení amerického komiksu s americkou společností. Politicky angažované komiksy se dnes příliš nenosí, ale Deset nocí KGBeasta vzniklo těsně po skončení studené války. KGB už neexistuje, ale její vysoký důstojník před samým koncem aktivoval nejschopnějšího z nejschopnějších agentů, který má za úkol zlikvidovat americký jaderný program. Jeho hlavním cílem je prezident Spojených států. Klasický příběh s tajným superagentem, který ovšem ví, že už nemá co ztratit. To je prvek, který činí celý příběh o dost zajímavějším, i když kvality druhého nedosahuje, a to ani díky účinkování tehdejší hlavy USA.

Vydání tohoto komiksu je rozhodně pozitivní počin. Sledovat práci kreslířů Apara, Giordana a Brighta má v sobě kouzlo stejné kouzlo jako Starlinův scénář a po záplavě barev a grafických nápadů zpracovaných počítačem, se vlastně jedná o pravý starozákonní balzám na duši.

Co se týče překladu, chopil se ho Jiří Pavlovský, který patří mezi ony Čechy, kteří mají batmanovskou legendu zvládnutou nejlépe. Tato skutečnost se pozitivně odráží na překladu komiksu, protože Pavlovský představuje nejlepší syntézu komiksového fanouška a profesionála.

V komiksu Deset nocí KGBeasta se také spojují dvě roviny – předně jde příjemné čtení, ale zároveň se jedná o studijní materiál, který nemůže minout nikdo, kdo považuje komiksy za svůj koníček.