Oldřiška Čtvrtníčková

Archeologická detektivka Vlady Uroševiće Diva liga.

Makedonský spisovatel Vlada Urošević debutoval v roce 1959 básnickou sbírkou Jiné město, v níž se projevila jeho náklonnost k evropské, zvláště pak francouzské avantgardě.

Ve druhé polovině roku 2004 představilo nakladatelství Magor první svazek sebraného díla spisovatele Vlady Uroševiće.

Makedonské kulturní sdružení Blesok (Blesk), které vydává stejnojmenný časopis (www.blesok.com.mk) a vytvořilo první makedonskou internetovou knihovnu (www.e-books.com.mk), přichází v novém roce s novým nápadem. Hodlá vytvořit internetové stránky jednotlivých makedonských spisovatelů a sdružit je pod společnou hlavičkou projektu Bazalt.

Překlad haiku.

Toho Amorka jsem přivezl už před lety z jedné cesty po Itálii. Už přesně nevím odkud, snad z Říma...

11. prosince 2004 zemřela Jadranka Vladovová, spisovatelka, překladatelka, redaktorka, profesorka literatury, žena plná životní energie a empatie. Svůj život věnovala literatuře – sama je autorkou mnoha nezapomenutelných knih pro děti a dospělé a svými vnímavými postřehy dokázala zpřístupnit literární díla jiných svým studentům i čtenářům bez filologického vzdělání.

Tanja Uroševićová (1936) není v kultuře neznámým jménem, přestože román Akvamarín (Akvamarin, Magor, Skopje 2004) je její prvotinou. Pracuje jako redaktorka kulturní rubriky makedonského Rádia Skopje, kde připravuje tzv. Třetí program, vysílání věnované umění a vědě, převážně literatuře a jazyku.

Lidija Dimkovská (1971, Skopje) je profesí literární komparatistka, studovala ve Skopji a v Bukurešti. Nyní žije v Lublani a věnuje se překládání z rumunštiny a slovinštiny do makedonštiny. Je také redaktorkou rubriky Poezie elektronického literárního časopisu Blesok.

Ukázka tří básní ze sbírky Nobel proti Nobelovi, překlad z makedonštiny do češtiny.

Tanja Uroševićová nepatří k nejsilnější generaci současné makedonské prózy svým věkem, ani chutí vymýšlet nevídané provokativní formy a témata. Napsala příběh, který v ní zřejmě uzrál za léta, kdy převáděla do své řeči velká vyprávění ruské literatury.

V srpnu tohoto roku byl odborné veřejnosti představen první díl dlouhoočekávaného výkladového slovníku makedonského jazyka (Tolkoven rečnik na makedonskiot jazik, Institut za makedonski jazik „Krste Misirkov“, Skopje 2003).

CD-ROM obsahuje 130 knih v elektronické podobě, každá kniha je zde uložena nejméně ve dvou jazycích...

Časopis Blesk s číslem 36 (květen – červen 2004) vychází po krátké odmlce v podobě, v jaké jej známe už od roku 1998. Dvě jazykové verze, anglická a makedonská, obsahují ve čtyřech rubrikách (literatura, galerie, zvuk, divadlo) 14 původních příspěvků.

Jugoslav Petrovski (1969) pochází z makedonského Kumanova. Vystudoval dramaturgii, od roku 1992 řídí ve Skopji alternativní divadlo Lilit.

Scénickým čtením hry Porcelánová váza (1995) makedonského dramatika Jugoslava Petrovského pokračoval v pátek 13. 2. 2004 cyklus scénických čtení pěti současných jihoslovanských her Pět balkánských pilířů.

Série scénických čtení nazvaná Pět balkánských pilířů představila pět, v České republice dosud neuvedených, současných jihoslovanských her. Tento cyklus byl zahájen dramatem Ať chcípne k., která s tím začala! Dejana Dukovského v nastudování Multiprostoru a M.U.T., v režii Jána Šimka.

Zbraně. To jsou pušky, revolvery, granáty, nože, nanejvýš snad vidle. Uplatní se v balkánském muzeu zbraní badatel, který se zabývá výzkumem a někdy také sběrem facek? Ovšem, je přijat hned po vědci, jehož specializací se stalo sbírání nadávek a sprostých slov. Muzeum zbraní z Románu o zbraních Ermise Lafazanovského (Magor, Skopje 2003) se totiž zabývá archivací „nekonvenčních zbraní“.

Amin Maalouf, spisovatel francouzského jazyka a libanonského původu, přitahuje pozornost nakladatelů a především čtenářů od roku 1983, kdy vydal knihu s názvem Les Croisades vues par les Arabes.

V roce 1993 získal Maalouf, autor pocházející z Libanonu, francouzskou Goncourtovu cenu za román Le Rocher de Tanios.

Byla zimní noc. Ventilátor nefungoval. Dost často teď nešel proud. Lidé otvírali dveře, nakukovali dovnitř, viděli, že uvnitř není moc lidí a zase je za sebou zavírali.

Seděla vedle mě, ale ještě se chvěla zimou a nervozitou, aby nezmeškala schůzku. Tváře měla rozpálené, v očích ohnivý jas. Sledovala mě, jak pro nás zapaluji dvě cigarety.

Přesýpací hodiny jsou sedmou Isakovského knihou, tento autor od roku 1991 vydal román Dopisy (Pisma, 1991), básnické sbírky Černé slunce (Crno sonce, 1992), Vulkán – Země (Vulkan – Zemja, 1996), Nebe (Nebo, 1996; elektronické vydání: http://www.blesok.com.mk/nebo) a povídkové soubory Exploze, těhotná luna, erupce (Eksplozii, trudna mesečina, erupcii, 1993), Bluesová budka (Bluz govornica, 2001).

Dukovski je autorem několika dramatických textů, které získaly širokou odezvu nejen v Makedonii a na Balkáně. Drama Sud prachu bylo podle Dukovského scénáře i zfilmováno, film získal několik významných ocenění.

V koprodukci tří českých divadel vznikla inscenace hry Sud prachu jednoho z nejvýraznějších autorů současného makedonského dramatu Dejana Dukovského.

Letošní cenu Svazu spisovatelů Makedonie za nejlepší prozaické dílo získal Dragi Michajlovski za román Mnichova smrt (Smrtta na dijakot, Skopje 2002). Dragi Michajlovski začal publikovat ve druhé polovině osmdesátých let a dosud vydal čtyři sbírky povídek. Michajlovski je anglista, překládá do makedonštiny Shakespeara, Miltona, Wilda a také moderní anglickou literaturu.

Jak se Herr Bojler a Herr Špíz skamarádili s Šér Chánem Protiklady se přitahují, říká jedno staré přísloví. A skutečně. Hans Bojler a Franz Špíz si byli podobní asi jako sud s hřebíkem. Hans byl tlusťoučký, věčně zpocený a při mluvení bublal a klokotal.

A. Prokopiev (1953), makedonský spisovatel, básník, vědec, rocker, nomád, autor známý svou sympatií ke krátkým formám, jako povídkář se soustřeďuje na velmi stručné zápisy, jako básník patří k ojedinělým makedonským autorům poezie haiku.

Povídka z knihy Tajemná komnata, Brno 2002.

Největšího úspěchu dosáhl Venko Andonovski svým (zatím) posledním románem Pupek světa (Papokot na svetot, Skopje 2000). Román se stal v Makedonii bestsellerem a nyní získal po řadě domácích ocenění také velmi významnou literární cenu Balkanika.