Tolkoven rečnik na makedonskiot jazik. Tom 1, A-Ž. Institut za makedonski jazik „Krste Misirkov“, Skopje 2003, 640 s. Vedoucí projektu Snežana Velkovska, šéfredaktor Kiril Koneski, redakce Snežana Velkovska, Kiril Koneski, Živko Cvetkovski.

Jazykovědná slavistika je bohatší o jedno lexikografické dílo. Je jím Výkladový slovník makedonského jazyka, jehož první z předpokládaných pěti dílů vyšel v loňském roce ve Skopji.

V srpnu tohoto roku byl odborné veřejnosti představen první díl dlouhoočekávaného výkladového slovníku makedonského jazyka (Tolkoven rečnik na makedonskiot jazik, Institut za makedonski jazik „Krste Misirkov“, Skopje 2003). Slovník je výsledkem práce kolektivu autorů, lingvistů z Institutu makedonského jazyka „Krste Misirkov“ ve Skopji, ale také jejich spolupracovníků z Filozofické a Pedagogické fakulty Univerzity Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji a dalších jazykovědců, pod vedením dr. Snežany Velkovské.

Makedonisté byli doposud odkázáni na první a do loňského roku jediný výkladový slovník makedonštiny, třídílný Rečnik na makedonskiot jazik so srpskochrvatski tolkuvanja (Slovník makedonského jazyka se srbochorvatským výkladem) z let 1961, 1965 a 1966. Nový slovník, na kterém se začalo pracovat v roce 2000, a který by měl obsáhnout makedonské lexikum v pěti dílech, je jednojazyčný, výklad lexikálních jednotek je dán pouze v makedonském jazyce. Zatímco první slovník měl sloužit spíše jako příručka, která by příslušníkům ostatních národů Jugoslávie usnadnila přístup k makedonské literatuře, nový výkladový slovník je určen převážně rodilím mluvčím – jazykovědcům, učitelům makedonštiny pro cizince a samozřejmě také zahraničním slavistům jako pomůcka ke správnému užívání makedonského lexika, tedy ke správnému užití jeho významů, forem i výslovnosti.

Celý slovník by měl pojmout okolo 100 000 nejčastěji používaných lexikálních jednotek současného spisovného makedonského jazyka. Tyto jednotky byly vybrány na základě výzkumu slovní zásoby originálních děl umělecké literatury, překladové literatury, lidové slovesnosti, odborné literatury a učebnic, denního tisku a publicistických textů. Výkladový slovník neobsahuje dialektismy, neologismy, odbornou terminologii, zkratky, vlastní jména ani zeměpisné názvy (ty najdeme v Pravopise makedonštiny, Pravopis na makedonskiot literaturen jazik, Prosvetno delo, Skopje 1999).

Jednotlivá hesla obsahují kromě vlastního výkladu také informace o gramatických kategoriích, stylové rovině a o přízvuku, je-li nepravidelný. Seznam zkratek je uveden na začátku prvního dílu slovníku.

V letošním roce slaví Institut makedonské literatury „Krste Misirkov“ padesáté výročí svého založení. První díl výkladového slovníku makedonštiny je dozajista nejlepším dárkem, jaký si jeho zaměstnanci mohli dát a je také důkazem jeho dobré práce. Slovníku by se jistě dalo vytknout několik maličkostí. Jednou z nich by byla neekonomičnost vydání, a to neekonomičnost objemová (slovník je tištěm na silném papíře, okraje jsou zbytečně široké) a s tím související vysoká cena slovníku. Redakce v předmluvě počítá se „širokým okruhem uživatelů“, ovšem při ceně přibližně čtyřiceti eur za první z plánovaných pěti dílů zůstane slovník spíše exkluzivním kouskem školních knihoven.

Práce na výkladovém slovníku makedonštiny pokračují a v létě 2005 by měly být představeny druhý a třetí díl.