Makedonský spisovatel Aleksandar Prokopiev (1953) je také básník, vědec, rocker, nomád, autor známý svou sympatií ke krátkým formám. Jako povídkář se soustřeďuje na velmi stručné zápisy, jako básník patří k ojedinělým makedonským autorům poezie haiku.

První sbírku povídek Mladý mistr Hry (Mladiot majstor na Igrata) vydal v roce 1983. V roce 1986 následovala druhá sbírka povídek …nebo… (…ili…), o rok později Plavba k Jihu (Plovidba kon Jug), v roce 1992 Slovo o Hadovi (Slovo za zmijata), dále pak Antinávody k osobnímu použití (Antiupatstva za lična upotreba), Ars amator-ia (1998), v roce 2000 rozšířená sbírka 77 antinávodů k osobnímu použití (77 antiupatstva za lična upotreba) a v roce 2001 vyšel soubor tří povídek pod názvem Voyeur (Voajer).

Ukázka poezie haiku:

Vprostřed řeky
trčí špičatý ostrov.
Starý sporák.

Jezerní hádek
spatřil tučného plavce.
Prchá vyděšen.

Kočka na střeše
a dva žlutí kocouři
- milostný problém.

Výstřel do noci.
V rozděleném městě
každý je oběť.

Prokopiev žije literaturou. Jak poznamenává jeho kolegyně Jadranka Vladovová, spisovatelka a literární teoretička, v jeho textech jde stále o stejné obsese: "Jsou to: literatura, hudba a literatura, malířství a literatura, film a literatura, filozofie a - ještě mnohokrát - literatura."

Prokopiev pracuje v Institutu makedonské literatury a zabývá se balkánským literárním postmodernismem (knihy Byl Kalimach postmodernistou?, 1994, Dali Kalimach beše postmodernist?; Postmoderní Babylon, 2000, Postmoderen Vavilon), makedonským folklórem (Cesty pohádek, 1997, Patuvanjata na skaznata), v roce 2001 dokončil projekt Fenomén lásky a její tvůrčí implikace v balkánských literaturách 20. století (Fenomenot Ljubov i negovite kreativni implikacii vrz balkanskite literaturi vo XX vek). Na tomto rozsáhlém projektu, který vyvrcholil vydáním sborníku Rétorika lásky (Retorika na ljubovta, Skopje 2001), spolupracovalo několik významných literárních vědců balkánské oblasti.
V roce 1997 vydal Sašo Prokopiev sbírku povídek pro děti s názvem Pojďme si hrát na film (Ajde da pravime film). Své radosti ze hry a svérázného smyslu pro humor se autor nevzdal ani v této knize a získal si řadu dětských čtenářů, ale také jejich rodičů.

Jeho povídky jsou zastoupeny v mnoha antologiích různého zaměření, v Antologii makedonské postmoderní povídky z roku 1990 (Antologija na makedonskiot postmodernistički raskaz, Skopje 1990), v antologii Change of the system (Skopje 2000) mapující proměny makedonské povídky v 90. letech dvacátého století, v průřezové antologii makedonské povídky dvacátého století Tajemná komnata (Tajna odaja, Skopje 2000; česky Brno 2002), v minulém roce byly jeho texty zařazeny do prestižní britské antologie východoevropské povídky Orient express (Oxford press University 2002), a to po Prokopievově úspěšném turné po britských univerzitách.