Matěj Matela

Svět stojí na pokraji zkázy v podobě nejmasivnějšího kybernetického útoku všech dob a jediný, kdo může katastrofu zvrátit, je americký prezident a jeho tým. Ohraný motiv zde však získává na atraktivitě – spoluautorem špionážního románu je totiž Bill Clinton. Navzdory mnohým negativním očekáváním a kritikám jde o poměrně zdařilý literární thriller.

Legie, Mnichov, Terezín… V osudech armádního generála Ludvíka Krejčího se nápadně prolínají velké a malé dějiny: fragmenty generálovy korespondence a jeho nedokončené paměti provedou čtenáře od roku 1917 až do sedmdesátých let. Poučné a napínavé čtení ocení nejen laické publikum, ale i historici.

Půvabné svědectví o touze zdolat nejvyšší horu Moravy v dobách, kdy byla turistika ještě v plenkách, potěší nejen znalce a milovníky Jeseníků. Cestopis z konce předminulého století, psaný nádhernou češtinou, připraví jedinečný čtenářský zážitek všem těm, kteří si toulky přírodou umějí vychutnat ve stejně romantickém rozpoložení jako Jan Havelka a jeho vlastivědná družina.

Klasik literatury pro děti, liberecký rodák Otfried Preußler, sesbíral třicet devět pověstí, které se tradují napříč Německem, ale i v oblastech jeho rodného česko-slezského pomezí. Všechny příběhy spojuje příjemně tajuplný, někdy až strašidelný nádech, stejně jako fenomenální vypravěčský styl, který nadchne malé i odrostlejší čtenáře.

Kdo z nás občas nepocítí nutkavou touhu postavit si v hloubi divočiny, někde daleko od lidí svůj vlastní skromný příbytek, mezi jehož hrubě tesanými stěnami bychom slyšeli jen ševelení listů, stékající kapky vody a své myšlenky? Cílem obrazové publikace, představující nejpozoruhodnější chaty, chýše a boudy celého světa, je ukázat, že tento sen si může splnit každý, jen je k tomu zapotřebí pevná vůle, pozitivní vztah k fyzické práci a láska k přírodě.

Pojďme se nechat unášet klidným proudem řeky Moravy a přenesme se do dob pravěkých lovců, do chrámů, v nichž probíhala staroslověnská liturgie, do časů divokých nájezdníků z Uher i moravských obrozenců 19. století. To vše a ještě mnohem více nabízí působivý region slováckého Dolňácka, který inspiroval Josefa Mánesa, Jožu Uprku a jehož kouzlo si bezpochyby podmaní i vás…

Zábřežsko, tak trochu pozapomenutý kout naší země, je důkazem toho, že „obyčejnými“ se věci či místa jeví často jen zdánlivě. Regionem, ležícím na pomezí Moravy a Čech, kde se snoubí horská úbočí Jeseníků s úrodnými rovinami Hané, nás provede zábřežský rodák a lokální patriot Miroslav Kobza, díky jehož erudovanému a zároveň poutavému vyprávění se lze přenést do historie i současnosti tohoto podmanivého kraje legend a příběhů, jehož atmosféra vás chytí a už nepustí…

První titul z připravované šestisvazkové řady zahrnuje veškerou dochovanou korespondenci Karla Havlíčka Borovského od jeho filozofických studií v Praze až po začátek slavné pouti na Rus, a odkrývá tak ideje i zcela všední problémy legendárního novináře v době jeho dospívání, kdy stál na prahu důležitých životních rozhodnutí. Více než polovinu knihy tvoří odborný teoretický základ, který čtenáři pomáhá orientovat se v souvislostech rané tvorby jedné z nejvýznamnějších postav našich dějin.

Wenzel Jaksch, přední osobnost německé sociální demokracie v ČSR, navštívil v průběhu 20. let oblasti pohraničí, aby na vlastní kůži zakusil bídu sudetských Němců. Sociální reportáže, které z těchto cest vznikly, představují brilantní a burcující svědectví o otřesných životních podmínkách orlických tkalců, šumavských dřevařů či novoborských sklářů. Vedle tíživých sociálních témat často řeší i symptomy nespravedlivé národnostní politiky a odhaluje tak odvrácenou tvář první republiky.

Průvodce představuje ty největší kulturní i přírodní skvosty, které Podkarpatská Rus nabízí. Olena Krušynska nás vezme na cestu po městech i malebných horských vesničkách s úchvatnou lidovou architekturou, navštívíme s ní zříceniny hradů, technické památky, ale také místa spojená s první Československou republikou. Vysoce odbornou stránku autorka umně mísí s důrazem na atmosféru daných míst, a na jedinečnou zemi pod Karpaty a její obyvatele tak turistům překládá komplexní a zasvěcený pohled.

Dnes již skoro zapomenutý, ve své době však velice známý buditel, který si dopisoval s Boženou Němcovou, Karlem Havlíčkem Borovským či Vítězslavem Hálkem. Neúnavný obránce české i slovenské otázky, moravský patriot, novinář, spisovatel, dramatik, ale i rozporuplný člověk, s nímž bylo mnohdy nesnadné vyjít. Tím vším byl rodák z Dačic Matěj Mikšíček.

Zakleté princezny, náročné úkoly, chrabré a důvtipné chasníky, ale i roztrhaná těla, potoky krve a svérázný humor – to vše najdeme v jedněch z prvních sebraných a umělecky zpracovaných pohádek z území Moravy. Za to, že se originální poetika těchto vyprávění neztratila spolu s jejich vypravěči, můžeme vděčit moravskému obrozenci Matěji Mikšíčkovi, který příběhy sbíral zejména na svém rodném Dačicku a v okolí Brna.

Branko Ćopić vystavěl ve své poslední knize nádherný pomník dětským letům prožitým v severozápadní Bosně, zejména pak svému rázovitému dědovi Rademu a jeho druhům, kteří jsou pro chlapce nepřebernou studnicí humoru i moudrosti. V druhé, bohužel poněkud slabší části autor čtenáře zavádí do o poznání složitějšího období druhé světové války. Melancholická atmosféra, něžný humor a celkové poselství učinily z knihy jeden z klenotů moderní jugoslávské literatury.

Hovoří-li se v české společnosti o Podkarpatské Rusi v meziválečném období, obvykle se debata omezuje pouze na výčet historických dat. Jan a Magdaléna Rychlíkovi se na problematiku dvacetiletého začlenění Zakarpatí do ČSR rozhodli podívat širší optikou – vedle historického vývoje se ve své knize zaměřili také na oblast politickou, hospodářskou, sociální či kulturní, a vytvořili tak jedinečné a barvité dílo, které náš obraz o působivé zemi pod Karpaty bezesporu značně obohatí.

K provincionalismu, jenž je častým atributem tzv. „regionální literatury“, měla tvorba ostravského autora Oldřicha Šuleře vždy na míle daleko. Jeho knihy, ať už z valašských kotárů, ostravských šachet, či tajemných jesenických lesů, dýchají nehraným humanismem a láskou k rodné severní Moravě a Slezsku, oblastem, kterým ve svém díle vystavěl nadčasový pomník.

„Do zboja sa, chlapci, dajme, / ovce s bačú zanechajme, / sem pistolku, sem ju daj, / valašku si prichystaj!“ Pjesnička, kterou si v beskydských dolinách dodnes prozpěvujú, je jednou z mnoha lidových reflexí jedinečného valašského fenoménu, zbojnictví. Kromě zbojných písní si však „horoví ludé“ o těchto svých hrdinech aj rozprávjali. A že to byly povjedačky všelijaké, poutavé, veselé, ale častokrát také napínavé, o tom nás přesvědčí spisovatel Oldřich Šuleř, který je zebral po dědinách.

Osobnost Jana Wericha se stala fenoménem, jemuž je v kontextu moderní české kultury roven jen málokdo. Zatímco jeho umělecké dílo, ať už se jedná o písňové texty, filmy, či knížky, srší humorem a nakažlivým optimismem, osobní život tohoto klasika, především ke konci života, zdaleka tak veselý nebyl…

Nově přeložený Hemingwayův autorský výbor povídek je koncentrací všech zásadních témat, motivů i prostředí, jimiž se tvorba tohoto nestora moderní světové literatury vyznačuje. Silné příběhy zavedou čtenáře do válečné vřavy na italské frontě, za španělskými toreadory, na africké savany i do autorova amerického rodiště – všude tam se hrdinové musejí vyrovnávat se složitými, až existenciálními situacemi, které jim osud přinesl.

V krátkém dílku bratří Suchých je čtenáři, byť ne zcela šťastně zvolenou formou, představena umělecká osobnost, jež svým významem zdaleka přesáhla hranice naší země. Jiří Voskovec, herec, komik, dramatik, spisovatel, zpěvák a osobitý myslitel, je zde zachycen v útržkovitých vzpomínkách svých kolegů, příbuzných či přátel, a kniha tak i přes řadu nedostatků potěší nejednoho fanouška zlaté éry Osvobozeného divadla.

„Hello, I am Johnny Cash.“ Jen málokterá sentence v dějinách moderní hudební tvorby vyvolávala takové mrazení a emoční pnutí jako právě tato jednoduchá věta. O životě, díle a názorech legendy americké country a zároveň jedné z nejvýznamnějších postav americké společnosti, jejíž odkaz je dodnes nevyčerpatelnou studnicí inspirace pro statisíce lidí, zasvěceně pojednává neobyčejně poutavý životopis odkrývající o „Muži v černém“ i celou řadu neznámých skutečností.

Všichni fanoušci Monty Pythonů a britského humoru, pozor! Na pultech knihkupectví je k dostání autobiografie jednoho z nejvýznamnějších komiků moderní doby Johna Cleese. Ten zde zcela otevřeně vypráví o ne příliš lehkém dětství, vztahu s rodiči a vrstevníky, studijních letech i o začátcích na komediální scéně. Nadhled a hlavně všudypřítomný humor, s nímž autor hodnotí vtipné i méně veselé stránky své životní poutě, je nakažlivý a především nás učí, že život není třeba brát zas tak úplně vážně.

Který ze zástupců zvířecí říše je člověku bližší než pes? Provází nás dějinami už tisíce let a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů. Publikace známého rakouského zoologa Konrada Lorenze, v níž se harmonicky snoubí vědecké poznatky s humorem, je čtivé vyprávění o našem soužití s tímto zvířetem, o psí věrnosti a bezmezné lásce, o tom, dokáže-li pes simulovat, jak psa nejlépe vychovávat, a o řadě dalších zajímavostí, které psa představí ve známých i méně známých souvislostech.

Poutavá publikace německého autora Thomase Jeiera zavádí čtenáře do časů, kdy tisíce odvážlivců osidlovaly rozlehlá panenská území západních částí Spojených států. Díky této přehledně zpracované encyklopedii se nám naskýtá možnost seznámit se s drsnými trapery i nelítostnými bandity a poznat tak okolnosti, jež povedou ke vzniku nejmocnějšího státu světa.

Ernest Hemingway zasadil své nejobsáhlejší dílo do prostředí španělské občanské války. Svého hrdinu, amerického dobrovolníka Roberta Jordana, mladého muže s pevnými zásadami, staví před nelehký úkol zničit vojensky důležitý most a v několika málo dnech sleduje jeho duševní vývoj i spolužití s partyzánskou skupinou. Nádherný protiválečný román plný osobního hrdinství, přátelství a sebeobětování pro dobro společnosti strhuje svým mravním poselstvím a lidskostí dodnes.

Dílo jednoho z nejvýraznějších autorů moderní bosenské literatury představuje geniální kulturologický průřez světovými dějinami. Hlavnímu hrdinovi, silně věřícímu muslimovi al-Bosnawímu, je odepřeno vstoupit do Království Mrtvých. Již od dob egyptských faraonů tak putuje staletími, střídá jména i lokality, aby vytříbeným jazykem vzdělance reflektoval život, náboženství a filozofie často již zaniklých civilizací a utvrzoval nás v univerzálnosti mnohých myšlenek napříč prostorem a časem.

Jeden z nejvýraznějších představitelů současné srbské literatury Dragan Velikić (1953) se ve své tvorbě často zaměřuje na problém hledání identity. V románu Astrachán na příkladu hlavního hrdiny Marka Deliće, rozpolceného mladíka, který se nechtěně zaplete do mezinárodního zločinu, autor plně postmoderními postupy demonstruje, kam až může taková potřeba nalezení sebeidentifikace zajít.

Fascinující a zároveň drásavé svědectví někdejšího válečného chirurga Eda Jaganjce, jenž v obléhaném Sarajevu spolu s hrstkou kolegů neúnavně pomáhal raněným, se ihned po svém vydání dočkalo obrovského čtenářského ohlasu, a to jak v zemích bývalé Jugoslávie, tak také u nás. Neuvěřitelně dramatická kniha, která se bezesporu zařadí mezi vrcholná díla s tematikou jugoslávských válek, je prosycena silnými motivy obdivuhodného lidského hrdinství i nízkosti a obsahuje řadu naléhavých poselství.

Miodrag Bulatović (1930–1911), srbsko-chorvatsko-černohorský prozaik. Jeho hrdiny jsou lidé zmítající se v blátě vlastní frustrované existence, jedinci z naprostého společenského dna, pohybující se na hranici mezi tragickou realitou a absolutní maškarádou, lidé bez domova, bez lásky, prosti jakýchkoliv iluzí i nadějí.

Srbský autor Miodrag Bulatović (1930–1991) ve svém truchlivém románu alegoricky zpodobnil nešťastné osudy hrstky jedinců, ztracených existencí, již jsou nuceni čelit surovosti a až ďábelskému zlu ve svém okolí, kde je „červený kohout“, symbol lidské svobody a metafora života, soustavně pronásledován a ubíjen.

Živá legenda americké country, „psanec“ Willie Nelson, ve své knize s nadhledem přemítá nad některými okamžiky svého života a zamýšlí se nad řadou problémů, od ekologických témat až po legalizaci své milované marihuany. Pohodový a lehce plynoucí text je místy prokládán jadrnými vtipy, originálními příměry, deníkovými zápisky z cest či texty Nelsonových songů a touto mozaikou se nám tak dostává výborný náhled do názorového světa a života jednoho z největších umělců naší doby.

V knížce plné exotického slunce a panenské přírody se proslulý ochránce zvířat a spisovatel Gerald Durrell zaměřil na zážitky ze svých sběratelských cest po Africe a jižní Americe, kde získával zástupce živočišné říše, jež pak na své „arše“ převážel do zoologických zahrad v Evropě. Svá nevšední dobrodružství pojímá Durrell s humorným nadhledem a zobrazuje odchyt zvířat a následnou péči o ně se všemi strastmi i radostmi.

Půvabné dílo světově uznávaného zoologa zaznamenává nejzajímavější postřehy ze světa zvířat, jež autor během své vědecké kariéry učinil. Své oblíbené zástupce fauny zde zobrazuje jako plnohodnotná a oduševnělá stvoření, která jej ani po letech nepřestala překvapovat a udivovat. Kromě toho zde Lorenz naučnou, a přitom humornou formou poutavě líčí, jak silný může být vzájemný vztah člověka se zvířetem, a svými úvahami zároveň vybízí k zamyšlení.

Jeden z nejpopulárnějších srbských autorů současnosti Aleksandar Gatalica se narodil v roce 1964 v Bělehradě. Je prozaik, autor povídek a románů, zhusta na téma spojená s dějinnými událostmi. Vedle toho překládá ze staré řečtiny a věnuje se muzikologii.

Srbský autor Aleksandar Gatalica (1964) vytvořil širokou mozaiku poskládanou z bezmála osmdesáti lidských osudů, jimž do života nemilosrdně vkročila první světová válka. Na příkladu známých generálů, umělců, politiků, ale i řadových lidiček napříč celou Evropou autor zachycuje atmosféru čtyřletého martyria, jehož následky si lidstvo nese dodnes. Dílo se v Srbsku dočkalo mnoha vydání a bylo oceněno prestižními literárními cenami.

Profesor architektury Adam Sharr přistupuje k osobnosti a filozofii Martina Heideggera (1889–1976) z poměrně netradičních pozic: ve své filozoficko-architektonické úvaze tematizuje Heideggerovu známou horskou chatu v pohoří Schwarzwald a zamýšlí se, do jaké míry tato dřevěná stavba, k níž Heideggera pojil hluboký citový vztah, ovlivnila jeho filozofické myšlení. Dílo, v němž se hlavní postavou stává sama stavba, otevírá zcela nové možnosti bádání nad touto výraznou postavou světové filozofie.

Na zdánlivě bezstarostném pozadí červencového výletu pěti mladých pařížských emigrantů na slavnou fiestu ve španělské Pamploně Ernest Hemingway strhujícím způsobem zobrazuje hlubokou vnitřní krizi své generace, která se v poválečné době nedokáže vyrovnat s celkovou deziluzí z vlastní existence. Tento první Hemingwayův román, jenž vyšel v roce 1926, je považován za jedno z jeho nejzásadnějších děl.

Populárně naučný turistický průvodce Miroslava Kobzy, vydaný letos na podzim, překračuje hranice utilitární literatury, když poutavě představuje přírodní i kulturní bohatství oblastí Hrubého Jeseníku. Svým vysoce informativním charakterem a zároveň čtivým stylem, z něhož lze vycítit autorův osobní vztah k těmto horám, představuje tento text příjemný literární zážitek určený všem milovníkům lokální historie i starých sudetských legend.

Ve všech směrech jedinečný titul mapující dobrodružný život Jana Eskymo Welzla, nejslavnějšího moravského polárníka a skrz naskrz svérázné postavy, sestavil dokumentarista a „welzlolog“ Martin Strouhal. Kromě podrobného líčení Welzlových životních osudů je toto monumentální dílo doplněno ohromným množstvím obrazového materiálu, a představuje tak dosud nejlepší a nejucelenější obraz Welzlova života. Pro velký čtenářský ohlas se kniha dočkala druhého vydání.

Působivá esej jednoho z nejvýznamnějších současných autorů Bosny a Hercegoviny Dževada Karahasana podává zprávu o ničivé občanské válce první poloviny 90. let očima intelektuála, jenž je v obleženém Sarajevu vystaven pozvolnému zániku multikulturní atmosféry města, ke kterému jej poutá silná citová vazba. Dílo získalo v roce 1994 cenu Charlese Veillona za nejlepší evropskou esej roku.

Karahasanovy postřehy a názory platí v dnešní bosňácké společnosti za jeden z nejsilnějších intelektuálních hlasů. Kromě literárních úvah se často vyjadřuje k aktuálním tématům, a to jak v rámci Balkánu, tak i celého světa.

V roce 2008 obohatil Ludvík Vaculík (1926–2015) českou literaturu pro děti prózou s názvem Petr má medvěda nebo co, na níž demonstruje sílu dětské fantazie, vynikající nad realistickým pohledem dospělých. Publikaci se v rámci veletrhu LIBRI Olomouc dostalo čestného uznání v rámci ocenění Nejkrásnější kniha a pro mimořádný čtenářský ohlas se letos na podzim dočkala druhého vydání.

Přesně před osmdesáti lety vydal americký spisovatel a novinář Ernest Hemingway knihu odehrávající se v okouzlujícím prostředí afrického safari, kam rok předtím s několika dalšími podnikl loveckou výpravu. Titul vedle sugestivního líčení loveckých zážitků a popisů podmanivé africké krajiny obsahuje i četné úvahy o literatuře a životě a jako plně autobiografické dílo nabízí možnost proniknout do myšlenkového světa jednoho z klasiků světové literatury.

Ludvík Vaculík se v Hodinách klavíru formou deníkových zápisků dotýká řady témat, veřejných i ryze osobních, aby tak – jak sám několikrát definoval důvod svého psaní – zvítězil nad něčím, nad čím ve skutečnosti zvítězit nemůže. V knize vedle svých názorů a prožitků čtenáři poutavě přibližuje zákulisí rozštěpení Literárních novin a také to, jak se v bezmála osmdesáti letech rozhodl chodit na hodiny klavíru.

Novela německého spisovatele Güntera Grasse Kočka a myš představuje svorník autorovy slavné gdaňské trilogie, jež mu v roce 1999 vynesla Nobelovu cenu za literaturu. Na příkladu hlavního hrdiny Joachima Mahlkeho, podivínského, rachitického outsidera, který se své handicapy snaží zakrýt všemi možnými prostředky, vypráví Grass příběh své generace, už navždy poznamenané minulostí – svou osobní i svého národa.

Kniha rozhovorů zahraničního zpravodaje Petra Vavroušky seznamuje českého čtenáře s názorovými světy výrazných a zajímavých osobností současného Polska. Od politiků a umělců až k dceři důstojníka popraveného v Katyni, invalidnímu polárníkovi či někdejšímu agentovi KGB.

Cesta na Praděd je autobiografické dílo, stojící někde na pomezí reportáže a meditativně-úvahové prózy. Text vznikl na základě reálné zkušenosti z léta roku 1966, kdy Vaculík podnikl na voze taženém koňmi dlouhou výpravu vstříc nejvyššší hoře Moravy.

Nedlouhý román německého prozaika a nositele Nobelovy ceny za literaturu Güntera Grasse (1927–2015) pojednává o osudovém setkání dvou starších osob, polské restaurátorky a německého profesora umění, jejichž životy se propojí na sklonku 80. let v Gdaňsku, autorově rodišti. Nevšední plán této dvojice na usmíření svých národů je tragikomickým obrazem stavu evropské civilizace na konci minulého století.

Monumentální román německého spisovatele Güntera Grasse (1927–2015) Plechový bubínek patří k vrcholům jeho celoživotního díla i světové literatury vůbec. V pohledu hlavního hrdiny, soustavně bubnujícího liliputa Oskara Matzeratha, se jako v křivém zrcadle odráží prostředí maloměšťácké společnosti v meziválečném Gdaňsku a otevírá téma nástupu nacismu k moci. Za tzv. Gdaňskou trilogii, jejíž první částí je právě tato kniha, obdržel Grass v roce 1999 Nobelovu cenu za literaturu.

Pradědovy pověsti jsou sbírka dvaceti krátkých příběhů, jejichž děj je provázán s místopisem Jeseníků a germánskou mytologií. Lokální látku sebral a v němčině osobitě převyprávěl Josef Lowag. Než se Pradědovy pověsti dočkaly českého překladu, uplynulo od data jejich prvního vydání 125 let.

Kniha přes silné osobní ladění a kritický tón vůči autorčinu manželovi představuje zdařilé vyznání jak ženy někdejšího politického disidenta číslo jedna, tak také výpověď řadové polské občanky a matky. Je přínosné přečíst si např. o nejvyšších patrech světové politiky či o praktikách komunistické tajné policie optikou obyčejné ženy s přirozenou inteligencí, noblesou a pevným charakterem.

Anglický spisovatel William Somerset Maugham kdysi napsal, že všechny memoáry vznikají podle jednoho jediného vzoru: devadesát procent je omlouvání, pět procent pomlouvání a zbylých pět procent přikrašlování. Zdali je Maughamova definice tohoto literárního žánru vztažitelná i na paměti bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsy, musí posoudit čtenář sám.