Lexie se na začátku šedesátých let ocitá v pulzujícím Soho a užívá si život plnými doušky. Elina se v současnosti vzpamatovává z traumatického porodu. Co je spojuje? O’Farrellová umně střídá časové roviny a kombinuje romantiku s realismem i tragédií.
JK
Johana Kłusek
Třináctiletý Jamie mezi své vrstevníky nezapadá. Miluje fyziku a matematiku a chce sestrojit stroj, který obrátí tok času a přiblíží ho k matce, jež zemřela nedlouho po jeho narození. Učitel dílen Tadhg ale s plánem nesouhlasí. Navrhuje, že spolu s Jamieho spolužáky místo toho postaví tradiční irský člun. Obyčejné „spolu“ se tak stává lékem na mnohoznačné „sám“.
Ospalé jižanské městečko Old Ox je na konci americké občanské války nuceno vystoupit ze zajetých kolejí. Po osvobození otroků jeho obyvatelé volky nevolky vyčkávají, až někdo rozhodne, jak teď mají žít. Románu Svěžest vody však dominuje ničím nepřikrášlená perspektiva umlčovaných bývalých otroků, kteří v něm nalézají svůj hlas.
Román zve na procházku po nejtemnějších zákoutích irských dějin. Pečlivě prokreslené postavy v něm však nejsou pouze pasivními pozorovateli; autor jim dává šanci skoncovat se sebelítostí a začarovaný kruh nezdaru jednou provždy opustit.
Čtenář jediného románu slavné básnířky si dodnes odnese nevšední zážitek díky dojmu z plynutí děje, který prýští ve slovech tak, jako by nad ním autorka neměla moc, díky tomu, jak se Sylvia Plathová úspěšně vyhnula narativní šablonovitosti, ale i díky černému humoru. Na mysl se vkrádají srovnání se J. D. Salingerem i Virginií Woolfovou.
Román Dívka, žena, jiné se rozkročuje napříč několika generacemi Britek černé barvy pleti. Mapuje vývoj rasismu a předsudků, se kterými se potýkaly v různých dekádách a v různých životních etapách. Matky, dcery, přítelkyně, učitelky a studentky se potýkají nejen s tématem rasy, ale také genderu a sexuality.
Zápletkou Normálních lidí je sám život, jeho uplývání a boj o nalezení sebe sama v podobě, která bude kompatibilní s milovanou osobou. Autorka neváhá postavit se zpříma k tématu první lásky a přiznat mu jeho důležitost. Její „normální“ protagonisté čtenáře vytrhávají z reality a nutí ho vracet se k emocím dávno zatlačeným do podvědomí.
I když se v povídkách Lucii Berlinové možná objevuje stále tatáž hrdinka, prostorově její sbírka obsáhne úctyhodný kus Severní a Jižní Ameriky. Vždy se však jedná o svět bez pozlátka, plný špatně placených zaměstnání a různých sociálních patologií. Pro Berlinovou však žádná situace není zcela bezvýchodná.
Intimní příběh dlouholetého mileneckého páru, který se naposledy setkává v rozklížených kulisách opuštěného zábavního parku, by mohl být depresivní. Konečnost je však zvláštním způsobem konejšivá, život obou milenců se jeví jako naplněný. Náš Coney Island není próza plná nečekaných zvratů, nýbrž silná výpověď o základních skutečnostech lidského života.
Spojené státy obletí groteskní zpráva: jakási důchodkyně házela v parku kamení na republikánského prezidentského kandidáta. Kdo je ta žena? Proč to udělala? Román Střih nabízí nejen na tyto otázky mnohovrstevnatou odpověď. Přináší jednak silný osobní příběh Faye Andresenové a jejího syna, které svazuje nejistota a dávné křivdy, a jednak plastický obraz americké společnosti od 60. let minulého století do současnosti.
Autobiografická kniha o smrti nikdy nepoznané sestry působí jako nedokončená terapie. Výjimečná obrazotvornost je ale v Bílé knize stejně silná jako v předchozích titulech jihokorejské spisovatelky.
Pokud někdo dokáže s lehkostí analyzovat bulvár i filozofické směry, je to George Orwell. Jeho postřehy ze 40. let 20. století týkající se politické situace jsou stále podnětné a navíc je lze vztáhnout i na aktuální dění. Orwell si též vždy dával záležet, aby vysoké hodnoty jako intelektuální svoboda, kritické myšlení a sociální spravedlnost zprostředkoval svým čtenářům přístupnou formou.
V Samotáři Teddyho Waynea se čtenář stává stalkerem stalkera Davida, který se hned první den na Harvardu zamiluje do spolužačky Veroniky a položí tak základy mírně řečeno svérázné variace na univerzitní román. V jeho postavě se ve vyhrocené podobě zhmotňuje řada postmoderních sociálních patologií.
Kdo je bezmocnější než dítě v děloze? V posledním románu Iana McEwana, ve kterém se britský žijící klasik částečně vrací do svých dekadentnějších let, glosuje nenarozený Hamlet kromě pijáckých zálib své matky také stav britské společnosti nebo poezii.
Do tradicionalistického amerického městečka vpadne rozevlátá umělkyně Mia s dospívající dcerou Pearl. Čínská imigrantka Bebe se soudí s bílými bezdětnými manželi o navrácení svého dítěte. Izzie dospívající v průměrné středostavovské rodině jednoho dne zapálí ohníčky v pokojích všech svých sourozenců. Román Ohníčky všude kolem se z různých úhlů zabývá mateřstvím, toxicitou ve vztazích a postavením asijkých Američanů v 90. letech.
Ginny Moonová se neustále ptá, kde je Mimi panna, každý den musí mít k snídani devět kuliček hroznového vína a chodit do postele přesně v devět hodin. Její příběh má za cíl detabuizovat téma autismu a poukázat na důležitost pěstounské péče.
Román Jmenuji se Lucy Bartonová poodhaluje temná zákoutí ve vztahu rodiče a dítěte. Lucy si v sobě do dospělosti nese traumatické vzpomínky na život v garáži a další, ještě horší příkoří a zároveň s tím zůstává psychicky závislá na matce.
Když se James Hollinghurst dozví, že se mu zabila manželka, nejdřív ho napadne, že po něčem takovém dlouho toužil. Postupně ale zjišťuje, že to není tak jednoduché. Román Jsi to ty? je sonda do života britského padesátníka a první do češtiny přeložený román Davida Nobbse.
Debutový román kanadského hudebního kritika sleduje osud ruského vynálezce elektronického hudebního nástroje thereminu Lva Sergejeviče Těrmena. První polovina knihy zavádí čtenáře do Spojených států, kde Těrmen nástroj ve 20. a 30. letech minulého století popularizoval, a druhá zachycuje léta, kdy byl vynálezce zavřený v gulagu.
Thomas vykračuje ze stínu tradičních motivů irské moderní literatury a zachycuje postupný rozpad osobnosti Eda Learyho v důsledku předčasného propuknutí Alzheimerovy choroby. Pomocí charakterové drobnokresby zachycuje také proměny vztahů uvnitř nukleární rodiny na konci 20. století.
Hazardérka je román o snaze mladé Newyorčanky proniknout do „lepší společnosti“. Takové příběhy byly časté spíše v literatuře dob dávno minulých, ale tento se odehrává v minulosti nedávné, kdy se nad Manhattanem teprve rýsoval přízrak nadcházející finanční krize.
Debutový román Celeste Ngové je o nenaplněných ambicích příslušníků dvou skupin, které v USA do určité doby platily za méněcenné, ženy a Asiata. Vyrovnat se s nimi musí nejenom oni sami, ale i jejich děti, kterým se všem nedostává stejné pozornosti a pod ochrannou rukou milujících rodičů v řadě ohledů trpí.
Vydáním Orwellových reportáží z prostředí londýnské a pařížské chudiny se nakladatelství Argo blíží završení kompletního českého překladu díla spisovatele, který je ve zdejším prostředí znám hlavně jako autor děl Farma zvířat a 1984, v nichž vizionářsky vystihl podstatu autoritářských režimů stalinského střihu. Na dně v Paříži a Londýně tak řadu čtenářů může překvapit antikapitalistickým étosem, příznačným pro celou Orwellovu esejistiku.
Povídková sbírka Desátého prosince jednoho z nejuznávanějších amerických povídkářů George Saunderse se vyznačuje experimentátorstvím v duchu postmoderny a ukazuje Ameriku jako zemi loserů a lidských trosek.
Ačkoliv patří Patricia Highsmithová k legendám kriminálního žánru, tentokrát v češtině vyšel román žánrově bližší romanci. A zpracovávající homosexuální vztah, téma pro autorku obzvláště osobní.
Levicově orientované části čtenářského publika už deset let vstávají vlasy hrůzou na hlavě kvůli McEwanově monotematické obsesi úspěšnými vědci, lékaři, umělci, špiony MI5 a nyní soudci. Kritici na něj však povětšinou pějí chválu – jeho vylíčení světů příslušníků britské střední třídy vždy slibuje mimořádně autentický zážitek, což spolu s typicky elegantním a úsporným jazykem platí i o novince Myslete na děti!.
Schroder Amity Gaigeové přichází, aby okomentoval to, co se děje před odmlkou a po ní. Jaké je to, milovat svého rodiče, partnera a dítě. Jaké je to, ve všech těchto rolích selhat. A jaké je to, pokusit se omluvit.
Mezi young adult knihami by román o opakovaném prožívání téhož života rozhodně vyčníval. Mladá hvězda britského knižního trhu Catherine Webbová (zde pod svým čerstvým pseudonymem) by se nicméně měla rozhodnout, zda má ambice tento žánr překlenout úplně.
Autobiografický román Buzze Bissingera zachycuje roadtrip autora a jeho postiženého syna napříč USA. Bissingerovi se podařilo odhodit autocenzuru do té míry, že sám v knize působí jako nesnesitelný necita, zatímco jeho syna si čtenář snadno oblíbí.
Román Arlington Park od Rachel Cuskové zachycuje každodenní nesnáze pětice žen z britské vyšší střední třídy. Ukazuje, že stepfordské paničky dosud nevymřely a že intelektuálky i povrchní hospodyňky mohou být frustrovány z podobných příčin.
Za svého prvního manžela se dle vlastních slov provdala, aby ji „s tím nikdo dál neotravoval“ a ona „mohla psát a znovu se začít věnovat podstatným věcem“. V rychlém sledu porodila dvě děti a mezi zajišťováním hladkého chodu typické domácnosti 50. let se věnovala psaní do šuplíku. Řeč není o jedné z typických hrdinek Alice Munroové, ale o této nositelce Nobelovy ceny za literaturu samotné.
V lesích nedaleko od Berlína je na podzim 1932 nalezena dívka na pokraji smrti. Její identitu i minulost se snaží zjistit místní psychiatr, který kromě toho hloubá nad teoretickou fyzikou i masovým válčením a čelí nástupu nacistů.
Podpis všech věcí je historický román o době, kdy se z přírodních filozofů stali vědci. Elizabeth Gilbertová, autorka komerčně úspěšného Jíst, meditovat, milovat, se jím pokusila překročit vlastní stín.
Jo Bakerová nás nechává nahlédnout za plentu oddělující bezstarostný, hravý a navoněný svět sester Bennetových z románu Pýcha a předsudek Jane Austenové od světa nevděčného každodenního lopocení jejich sloužících. Hlavní protagonistkou je služebná Sára, jež Jane a Elizabeth Bennetovým pere špinavé prádlo, vynáší jim nočníky a zároveň v barvitém vnitřním monologu přibližuje čtenáři život pracujících na počátku 19. století.
