Dánská psychoterapeutka Iben Dissingová Sandahlová úspěšně radí rodičům a rodinám zvládat úskalí výchovy. Její anglicky psané knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků, dvě jsou dostupné i v češtině a obě rozhodně stojí za přečtení. Svědčí o tom i fakt, že se dočkaly ohlasu v největších světových denících jako The Times, The Wall Street Journal, The Washington Post, The Huffington Post, Psychology Today, El Païs a dalších. Sandahlová prodala po celém světě přes milion výtisků svých knih a s jejími myšlenkami se lze seznámit i prostřednictvím anglické mobilní aplikace The Parenting by Iben Sandahl.

První do češtiny přeloženou knihu Proč jsou dánské děti šťastné (Danish Way of Parenting, 2014, česky 2019), která je určená pro rodiče menších dětí, napsala Iben Dissingová Sandahlová spolu s v Dánsku žijící Američankou Jessicou Joelle Alexanderovou (nar. 1976). Ta je také psycholožka, navíc si vzala za muže Dána a na vlastní kůži zažívá rozdíl mezi americkým a dánským přístupem k výchově. Výchova teenagerů po dánsku (The Danish Way of Raising Teens, 2023, česky 2024) na předchozí titul volně navazuje a Sandahlová se v něm zabývá životem s dospívajícími potomky.

Empatie a ohleduplnost k druhým

Knihy staví na základní premise, že se Dánsko každoročně umísťuje na předních příčkách zprávy OSN, která posuzuje míru štěstí v jednotlivých zemích světa (World Happiness Report), a kladou si otázku, čím to je a jakou roli v dobrých výsledcích sehrává výchova a situace v rodinách. Především ale přinášejí celou škálu realistických rad, jak dobře nastavit nebo narovnat každodenní soužití. Z textů přímo čiší pochopení pro rodiče i jejich potomky, karamboly a vypjaté situace.

Oba tituly jsou koncipovány prakticky, kapitoly vždy uzavírá řada konkrétních tipů, jak dánský přístup integrovat doma. Jedním z hlavních výchovných pilířů je empatie, tedy pochopení chování druhých, kterého dosáhneme tím, že dětem reakce ostatních vysvětlujeme a nikoho neodsuzujeme. Důležité je neodsuzovat ani své potomky a neklást jim ultimáta. Dalším principem výchovy vedoucí k budoucí spokojenosti je kolektivní uvažování. Autorka klade důraz na to, že nemáme myslet jen na sebe, ale musíme brát v potaz společenství, jehož jsme součástí. Stejně tak je důležité přiznat vlastní zranitelnost. Jiné rady směřují k tomu, jak v dětech nepěstovat úzkost, narcismus či sklony k depresi.

Klíčem k pozitivní atmosféře a dobré výchově je kromě již zmíněné empatie zejména čas strávený pohromadě, ideálně bez používání mobilních telefonů, například u domácích prací. Děti je dobré zapojovat přirozeně do chodu domácnosti a motivovat je třeba poslechem oblíbené hudby. Autorky stejně jako jiný proslulý dánský rodinný terapeut Jesper Juul zdůrazňují, že dítě je především partner – nemá smysl se nad ně povyšovat a autoritářská výchova nepřináší nic dobrého.

Úzkostně nechránit, ale být nablízku

Autorky pomáhají rodičům, jak s klidem přistupovat k excesům dospívajících. Ti si musejí projít určitými životními momenty a držet nad nimi neustále ochrannou ruku nikam nevede. Na druhou stranu je zásadní jim být pořád nadosah, být jejich přístavem a projevovat jim pochopení, což znamená naučit se pracovat s vlastními emocemi. Rodič by se měl snažit zůstat pozitivní a umět obrátit nezdar v možnost zlepšit se. Ten patří k životu a je potřeba s dětmi sdílet to dobré i to špatné.

Zásadní je dávat dítěti najevo, že ho milujeme bez ohledu na jeho věk či výkony, zároveň ale nastavovat jasné rámce a umět říct ne. Rodiče si při čtení uvědomí, že puberta je velká životní změna pro celou rodinu, děti se mění a mění se i jejich vazba na rodiče, které ale stále potřebují, přestože se orientují spíš na své přátele. Díky opoře doma se z nich stávají nezávislé, silné a sebevědomé bytosti.

Celoživotní vzdělávání a nezávislost

Iben Sandahlová i Jesicca Alexanderová se zabývají i nejrůznějšími dalšími tématy od vnímání vlastního těla a emočních pochodů přes překonávání neúspěchů až po vypuštění teenagerů do světa. Operují se zajímavým symbolem noční oblohy, na níž září hvězdy, ty však zhasínají spolu s tím, jak děti zažívají nekonstruktivní kritiku, jsou ponižovány nebo čelí toxickému jednání. Na druhou stranu je potřeba, abychom si v dětství prošli nepříjemnými situacemi, protože nás posouvají dále, získáváme díky nim větší odolnost vůči stresu, a to i do budoucna.

V publikaci Výchova teenagerů po dánsku najdeme inspirativní kapitolu o dánském školství, v němž nejde jen o výkon a rychlost. Každý má v průběhu školní docházky čas na zvolnění v podobě desáté třídy (internátní efterskole) či celoživotního komplexního vzdělávání na vysokých lidových školách, jejichž dodnes v mnohém inspirativní koncept přinesl dánský filozof a teolog N. F. S. Grundtvig (1783–1872).

Nikdy není pozdě změnit směr výchovy

Ačkoli jsou obě publikace praktickými průvodci pro široké pole čtenářů, staví na odborném základu. Texty vysvětlují psychologické přístupy jako například fixní a růstové myšlení či přerámování a přinášejí výsledky mnoha výzkumů. Asi není nutné souhlasit se vším, například závěrečný oddíl první publikace s názvem Manifest hygge se může v českém prostředí zdát přitažený za vlasy a příliš dánský, potažmo americký, přestože jeho obsah je více než legitimní.

Autorky stavějí rady a doporučení nejen na mnohaletých zkušenostech z odborné psychologické praxe, ale i na výchově vlastních potomků, na jejich reakcích a chování. Radí, jak se neprojektovat do svých dětí, jak prožité frustrace a neštěstí z tísnivého dětství nepřenášet dál a prolomit zajeté vzorce. Zároveň Iben Sandahlová prohlašuje, že ani u teenagerů není nic ztraceno. Přestože se nám až nebezpečně vzdalují, můžeme k nim zase najít cestu, dosavadní přístup k výchově lze přerámovat.

Obě knihy se snadno čtou nejen díky grafickému zpracování a vnitřnímu členění do kapitol a podkapitol, ale i díky srozumitelně napsanému textu s příklady ze života. Promlouvají ke čtenářům laskavě, asi jako dánský rodič ke svým dětem. Čiší z nich pochopení, nadhled, vyrovnanost – což jsou i hlavní pilíře dánské výchovy i důvody celosvětového úspěchu knih.