Nakladatelství Argo představilo další bibliofilní lahůdku, a sice český výbor Álf ze Zlatého kamene: Pověsti a pohádky z Faerských ostrovů. Jedná se o překlad sebrané lidové slovesnosti ve faerštině dvou různých autorů – faerského učence V. U. Hammershaimba (1819–1909), mimo jiné autora první faerské gramatiky a slovníku, a J. Jakobsena (1900–1938), jehož výbor, na němž spolupracoval s Hammershaimbem, vyšel ke konci 19. století v Kodani.

Faerština je dodnes živý jazyk. Díky geografické izolaci se na rozdíl od pevninských skandinávských jazyků po celá staletí ani příliš neobohacovala o cizí prvky, ani nezjednodušovala. V určitém ohledu ji lze připodobnit islandštině, avšak s odlišnou výslovností. Jazyk to je samozřejmě malý. Faerské neboli Ovčí ostrovy, nečekaně se zvedající z hlubokého Atlantiku na polovině cesty z pevninské Skandinávie na Island, mají padesát tisíc obyvatel, což je počet odpovídající třeba Teplicím či Karviné. Pro úplnost dodejme, že historicky patří k Dánskému království, nicméně jsou jeho autonomní součástí.

Na výboru není cenný pouze obsah a objem ústně tradovaných pověstí a pohádek, ale také fundovaný úvod, v němž překladatelé a autoři Lucie Korecká, David Šimeček a Pavel Vondřička na dvanácti stranách představují dějinnou i literární minulost Faerských ostrovů. Sondu do lidové slovesnosti autoři doplňují i poznámkami k překladu a kapitolkou o výslovnosti jmen. Sebrané texty jsou rozdělené do čtyř částí: Nadpřirozené bytosti a úkazy, Původ místních jmen a specifických míst v krajině, Události ze života Faeřanů a proslulé postavy, Pohádky. Samotné texty jsou místy doplněny vysvětlivkou či poznámkou pod čarou.

Trollové, mořské stvůry a hrdinské činy
K zapisování vlastní lidové slovesnosti na Faerských ostrovech dochází až v 19. století – připomeňme, že záliba v zachycování příběhů předávaných do té doby výhradně ústně přichází v Evropě v období romantismu a sílícího pocitu národního uvědomění neboli národního obrození. A o jaké texty se tedy v tomto výboru jedná? Nedočteme se tu skutečné příběhy ze všedního života prostých lidí, ale seznamujeme se s dávnými mýty a legendami, které si tito lidé vyprávěli. Jsou mezi nimi historky o nadpřirozených bytostech, tedy skřítcích, trollech, obryních a stvůrách z moře, nebo vyprávění o hrdinských či jiných překvapivých činech a událostech, které se v orální tradici dochovaly po staletí.

Také nevíte, o kom se na Faerech říká, že je „jak troll ze Sjógvu“, a co se myslí otázkou: „Proč přišel kormorán o jazyk?“ A jak je možné, že na ostrovech nerostou žádné stromy, a přesto jsou v močálech k nalezení kmeny? Co se dělo v době zatmění slunce v 17. století na pahorcích uprostřed Atlantiku? A jak si vykládat zjevení psa s hořícím ocasem? O tom všem a mnohem víc se dočtete v kratších i delších příbězích, postavených na dobrodružném či odvážném činu, nezřídka doplněném čarodějnictvím, nadpřirozenými jevy a výklady přírodních úkazů.

Blízko k ságám
Přestože mnohé příběhy nesou vskutku pohádkové názvy (např. Království na konci světa, Mořská panna ad.), představují dosti drsné, naturalistické, až erbenovské čtení, rozhodně ne roztomile laděná vyprávění se šťastným koncem. Když například dojde k vraždě ženy, syn nasadí její hlavu na zpátky tělo pomocí kolíků zatlučených do krku, aby mrtvola držela pohromadě. Ve výboru najdeme i příhody o proslulých postavách, které jsou žánrově velmi podobné staroseverským ságám, v některých narazíme i na tytéž hrdiny. Výraznou figurou je pochopitelně Harald Krásnovlasý, muž, který v devátém a desátém století sjednotil Norsko a stal se jeho králem. V důsledku jeho sjednocovacích snah se ovšem zvedla mezi původním norským obyvatelstvem nevole a lidé hromadně prchali na Island, Orkneje a také právě na Faerské ostrovy.

Nakladatelství Argo připravilo nádhernou publikaci na kvalitním papíře, s přebalem, ilustracemi a tyrkysovo-zlatým laděním, odkazujícím k barvě mořské vody a samotnému názvu knihy Álf ze Zlatého kamene. Krásné, až mytologické ilustrace vytvořila Tereza Černohorská. V ediční řadě Mýty, legendy a pohádky se postupně představuje lidová slovesnost z nejrůznějších koutů světa, faerská tvorba tak zaujala místo vedle perel z Nepálu či Laponska. Z produkce tohoto nakladatelství připomeňme ještě řadu Za polárním kruhem, v níž vychází především literatura grónská a o Grónsku (např. Noví lidé Knuda Rasmussena). Její překladatel Zdeněk Lyčka je neopomenutelný redaktor i Álfa ze Zlatého kamene.