Cena Severské rady za literaturu 2022
Cena Severské rady za literaturu 2022

Cena Severské rady za literaturu 2022

Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.

Vyhlašování Ceny Severské rady za literaturu se v roce 2022 neslo v obzvlášť slavnostním duchu, neboť se jednalo o jubilejní šedesátý ročník. Udílení ceny se konalo 1. listopadu 2022 v Helsinkách a obdržela ji Dánka Solvej Balle za velkolepé prozaické dílo Om udregning af rumfang I, II og III (O výpočtu objemu I, II a III), vydané autorčiným vlastním nakladatelstvím Pelagraf v letech 2020–2021.

Dánská literární ikona, jež schovává tvář

Solvej Balle (nar. 1962) studovala literaturu a psychologii, cestovala a žila v řadě zemí, v Kanadě, USA, Austrálii či Francii. Debutovala v roce 1986 robinsonádou Lyrefugl (Lyrochvost) a zařadila se v 90. letech po bok novátorských autorek, mj. Helle Helle. V roce 1993 ji existenciální román a formální experiment Ifølge loven (Podle zákona) vynesl na literární výsluní, stal se součástí povinné četby gymnazistů a tématem mnoha vysokoškolských seminárních prací. Od přelomu století však vydala jen tři publikace, knihu z oboru teorie umění Det umuliges kunst (Umění nemožného) v roce 2005, politickou vzpomínkovou esej Frydendal og andre gidsler (Frydendal a další rukojmí) v 2008 a dva soubory krátkých próz Hvis a Så (Pokud, Tak), které vyšly zároveň v roce 2013.

Sedmidílným opusem Om udregning af rumfang (O výpočtu objemu) Solvej Balle překvapila literární obecenstvo, které na prozaické dílo čekalo třicet let a vnímá ho jako comeback, byť autorka myšlenku této románové řady rozvíjela od roku 1987. Zatím vyšly první tři díly, jejichž názvy se liší pouze číslem pořadí a dohromady tvoří ucelené dílo. Odborná porota Ceny Severské rady označila dosavadní díly heptalogie za „mistrovské dílo naší doby, které značí velký návrat Solvej Balle nejen k dánské či severské krásné literatuře, ale k evropské“. Dle autorčiných slov se totiž román, stejně jako její ostatní díla, odehrává mimo hranice Skandinávie hlavně proto, že tak vzniká prostor pro fantazii, a sama ho označuje za evropský projekt.

Přestože je Solvej Balle v Dánsku známá literární ikona, žije v ústraní, a v jejích knihách nenajdeme dokonce ani její portrét, který stejně jako lákavé útržky z recenzí podle ní k příběhům nepatří.

Spekulativní fikce

Hlavními hrdiny románů, které lze žánrově označit jako spekulativní fikci, jsou mladí manželé Tara a Thomas Selterovi. Ti žijí v severofrancouzském městečku a provozují zde antikvariát specializovaný na ilustrované knihy z 18. století. Protagonistka Tara se každé ráno budí do téhož dne, a sice do 18. listopadu, na začátku příběhu se tak stane již po sto dvacáté prvé. Tara si na rozdíl od ostatních postav, jejichž paměť se noc co noc vynuluje a oni se probouzejí do prvního 18. listopadu, pamatuje vše. Listopadový den se opakuje jako časová smyčka, z níž se Tara pokouší vymanit a najít průsečík, v němž by se časově shodovala se svým mužem Thomasem. Únik se jí však nedaří a ona postupně zjišťuje, že není jediná, kdo se v tomto dni zacyklil. Rozpad času se samozřejmě neobejde bez následků. Tara Selter se pohybuje mimo časovou osu, necítí změnu dní, týdnů, měsíců ani ročních období a autorka jejím prostřednictvím zkoumá, jak naše individuální prožívání času a prostoru ovlivňuje život a soužití s druhými. V jednoduchosti lze říct, že Balle rozehrává existenciální drama o času a lásce.

Solvej Balle literárně navazuje na dánského autora Svenda Åge Madsena a jeho román Miluj mne i zítra (Se dagens lys, 1980, přeložil Zdeněk Lyčka, Svoboda 1991). Filmovým fanouškům může zase příběh připomenout romantickou komedii Na Hromnice o den více s Billem Murrayem, snímek 50× a stále poprvéAdamem SandleremDrew Barrymore nebo mysteriózní Ruskou panenku.

Prestižní Cena Severské rady za literaturu je každoročně udílena jednomu ze severských autorů a výběr poroty je inspirací i pro zahraniční překladatele a nakladatele. V roce 2021 Severská rada cenu udělila grónské autorce Niviaq Korneliussen, jejíž dílo si lze v překladu Zdeňka Lyčky přečíst i česky. Jedná se o románový debut z roku 2014 Homo Sapienne (Argo 2019), úryvek z novějšího románu Blomsterdalen (Květinové údolí, dánsky 2020) vyšel v Dánské čítance (Labyrint 2022).