Rodinná sága jako magický spletenec osudů, dějin i kultur
Bjergfeldt, Annette: Kodaňská Píseň písní

Rodinná sága jako magický spletenec osudů, dějin i kultur

Debutový román dánské písničkářky se stal okamžitě bestsellerem. Sága jedné neobvyklé rodiny, v níž se snoubí severská a ruská kultura, ke čtenáři mluví originální směsicí lyrických opisů, novotvarů a vulgarismů. Magickorealistické vyprávění přináší svérázné postavy i poznání, že lidská touha po lásce a sebeuplatnění se v čase nemění.

Annette Bjergfeldtová (1961) je dánská písničkářka, hudební skladatelka a textařka. Již napsala a vydala knihu o skládání hudby a tři tituly pro děti, avšak Kodaňská Píseň písní (Hojsangen fra Palermovej, dánsky 2020) je její románový debut, kterým se katapultovala mezi nejúspěšnější dánské autory – práva se totiž prakticky okamžitě prodala do osmnácti zemí světa. Čím to je, že si dílo, jehož obálku v českém vydání zdobí motiv hrocha vznášejícího se nad ztichlou ulicí, získalo srdce tolika čtenářů a nakladatelů?

Hlavně asi tím, že se jedná se o velmi košatou rodinnou ságu dvacátého století, která není v současné dánské literatuře častým fenoménem. Dočítáme se v ní o jednom životním karambolu za druhým, ale vypravěčka, kterou je nejmladší členka rodiny Esther, smutné i veselé okamžiky prokládá vtipně nadnesenými narážkami na babiččinu ruskou kulturu a náturu, tatínkův původ kdesi na švédském ostrově, maminčino letuškování a později snění či snad jasnozření na zahradě rodinné vily. Spletence osudů se zamotávají a rozmotávají, některé konce zůstávají volné, jiné se spojí.

Vše začíná kolem roku 1920, kdy se Estheřin mladý dědeček Hannibal při obchodní cestě do Petrohradu bezhlavě zamiluje do ruské cirkusové akrobatky Varinky. Sice jí nerozumí ani slovo a netuší zhola nic o jejím pohnutém osudu ani o tragické ztrátě životní lásky v útrobách hrocha, ale učaruje mu její křehkost i ztepilost a všudypřítomná Anna Karenina. Usoudí tedy, že Varinka je nejen krásná, ale také kulturní a vzdělaná žena a požádá ji o ruku. Varinka jednoho dne skutečně dorazí do Kodaně, nastěhuje se do rodinné vily a navzdory tomu, že její vztah k Hannibalovi je spíše chladný, s ním založí rodinu. Na povrch stále intenzivněji vyplouvá pravá tvář Varinky, milovnice hazardu, kořalky, sprostých slov, tabáku a nakládaných okurek, ale dědečkova láska k ní neutuchá. Svéráz tohoto manželství se přenáší na další generace, a tak i jejich dcera a později vnučky dědí cosi z volnomyšlenkářství, uměleckého talentu a vůle prát se se životem, hledat své místo na světě a v neposlední řadě pět svou vlastní Šalomounovu píseň písní.

Moderní pojetí magického realismu
Zvláštností a obrovským plusem knihy je užitý jazyk a styl. Vyprávění tvoří neobvyklá směsice lyrických opisů, novotvarů a vulgarismů, které humorně kontrastují s narážkami na ikonická umělecká díla a s největšími jmény literární, výtvarné i hudební scény, jež ovšem každý, jak jinak, vnímá po svém. Co pro babičku, bývalou ruskou cirkusovou artistku, znamená Anna Karenina, díky níž také okouzlí svého nastávajícího, synka z dobré dánské rodiny? A co mají společného Čajkovskij a chrtí závody? Vášeň a smyslnost na čtenáře dýchne i ze zmiňovaných pachů, zvuků, chutí a barev. Až pohádkový ráz příběhu propůjčují přeložená toponyma, tedy názvy ulic, kostelů apod.

Příběh se řítí vpřed jako samotné 20. století, polyká naděje, lásky a sny a generuje nové naděje, lásky a sny, vše se s každou generací znovu opakuje. Sledujeme, že na pozadí historických a společenských událostí zůstává lidská touha po naplněné lásce a vlastním uplatnění ve světě neměnná. Cítíme, že život přichází a odchází rychle, že má stejně jako láska nepřeberné množství podob. Dějiny jsou zmiňovány jen poskrovnu či nepřímo, jejich plynutí vnímáme především v odrazu společnosti. Vyprávění se odehrává z větší části v Kodani, respektive v blízkosti rodinné vily na Amageru, ale postavy nás berou za svými sny i do Petrohradu, Paříže, Švédska a Itálie.

Román dánské autorky lze označit za moderní pojetí magického realismu, sny se v něm stávají skutečností a skutečnost snem. Čtenáře budou bavit snad všechny postavy, každá má jedinečný charakter a je úžasně věrohodně vykreslená včetně svých neřestí a stinných stránek. Například krásná a nespoutaná Varinka, jenž je pro Hannibala symbolem pulzujícího života i zdánlivé křehkosti, poznamená vždy, když jde do tuhého: „Ser na to, hovado!“ Protože život jde dál a je třeba si ho užít.

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Robert Novotný, Host, Brno, 2021, 424 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%