Na úvod jedno důležité ubezpečení – je jedno, v jaké části roku po knize Vánoční bestiář sáhnete. Stvůry, které se schovávají v prosincové temnotě, totiž ani přes rok nespí, takže se především dětem vyplatí být poslušný celý rok a dobře se informovat, kdo je před Vánoci potrápí, pokud budou zlobit.

Spisovatel Benni Bødker, který napsal desítky dětských knih většinou v žánru fantasy, a ilustrátor John Kenn Mortensen, jehož publikace Lepíkové příšerky (Argo 2014, Sticky Monsters) vyšla i v České republice, spojili síly a vytvořili nezvyklý adventní kalendář, podobný středověkému bestiáři. Představu adventního kalendáře si většinou spojujeme se čtyřiadvaceti otevíracími okénky ukrývajícími sladkosti, popř. jiné slibné dárečky, dánští autoři pro nás však připravili kalendář hrůzy. Jejich Vánoční bestiář (Julebestiariet, 2017) má na každý prosincový den jednu kapitolku, v níž tvůrci představují autentickou bestii, která se může zlobivým dětem zjevit ve vánočním období.

Bestiář se v poslední době objevuje v literatuře poměrně často, a to v různých podobách. Název dánského titulu může připomínat před časem vydaný soubor fantastických povídek Severský bestiář, ty se však soustředily na čistě zvířecí tvory, nebo Bestiář Harryho Pottera. Vánoční tematika zase publikaci spojuje například s Příšernými vánočními příběhy Chrise Priestleyho. Dánští autoři vyšli ze starých tradic, folklóru a pověr, což podtrhují i některé užité zastaralé výrazy a obraty. Jejich texty se pohybují na pomezí děsivosti a pobavení. Popis netvorů je věcný, zahrnuje nejdůležitější rysy včetně stupně nebezpečnosti, nicméně je z něj patrná hrozba spojená s příšerou, která možná právě teď obchází váš dům. Prosinec je nejtemnější měsíc v roce a neproniknutelná tma je prostoupena přízraky, které unášejí neposlušné děti, dokonce je požírají, kradou vánoční hostinu, chovají se děsivě a rozhodně je radno se jim vyhnout. Tento dojem silně umocňují černobílé ilustrace Johna Kenna Mortensena, z nichž jde skutečně strach. Ten je cítit jak z výrazu lidských postav, jež se s tvory střetnou, tak z hojně se objevujících lebek nebo umrlčích kostí. Kresby knize dominují, jsou celostránkové, někdy i dvoustránkové, a nestvůru tak často přiblíží více než stručná slovní charakteristika. Vyobrazení nejednou zaskočí i dospělého, a pokud ho nevyděsí, rozhodně ho pobaví. Neobvyklý je i layout, tisk tmavočerveným či bílým písmem, červené stránky a černé okraje.

Při sestavování příručky pro přežití Vánoc vytvořila autorská dvojice kolekci nadpřirozených bytostí z různých částí Evropy. Dominuje Skandinávie, kde hrozí v adventním čase nebezpečí ze všech stran, nicméně zmínku si vysloužily i nizozemské, rakouské, italské, španělské či ruské postavy. Stvoření nejsou smyšlená, naopak se jedná o tvory tradované v ústní slovesnosti po staletí. Co se stane, pokud se vám zjeví horda umrlců řítících se koňmo po nebi, Vánoční kočka nebo Otec Nářez? Kdo to vůbec je? A jak předejít jejich návštěvě u vás doma?

Z knihy jednoznačně vyplývá, že největší nebezpečí číhá na Islandu, takže pověrčiví jedinci a strašpytlové by se této destinaci měli v prosinci raději vyhnout. Hrozba ustupuje směrem na jih, a v teplé Itálii narazíte leda na Befanu, která je sice ošklivá, nicméně dobrácká bytost a v nejhorším případě vás obdaruje kusem uhlí, který je ve skutečnosti bonbon nechutného vzhledu. V Řecku zase řádí Kallikantzatové, kteří se sice po nocích vrhají na osamělé děti, ale lze se jim ubránit pouhým česnekem.

Škoda jen, že se do knihy nevešly i české postavy Mikuláše, čerta a anděla či zlaté prasátko zjevující se dětem, které se na Štědrý den poslušně postí – takových nadpřirozených jevů či bytostí se v každé zemi jistě najde více. Podle autorů většina slovanských zemí zná Mrazíka, nicméně ten se proslavil spíš díky sovětskému kultovnímu filmu než jako původní slovanská mytologická bytost. Byť je patrné, proč autoři zvolili pouze čtyřiadvacet bytostí, rozsáhlejší soupis v závěru publikace by rozhodně úzký výběr vhodně doplnil. Výslednému dojmu by také pomohlo logičtější řazení bytostí: nejsou uváděny ani dle regionu výskytu, stupně nebezpečnosti či abecedy, takže jejich výčet působí chaoticky.

Kniha se bude líbit dětem od pěti let i dospělým. Jistě ocení krásné ilustrace i široké spektrum strašidel, z nichž mnohá potkají pravděpodobně poprvé, dospělým ale bude možná scházet obšírnější popis a historie výskytu jednotlivých bytostí.