Ingvar Ambjørnsen se narodil v roce 1956 v norském městě Larvik a v současné době ale žije v Hamburku. Od svého debutu v roce 1981 vydal úctyhodnou řadu románů, povídek, knih pro děti a esejů.

Ačkoli Ambjørnsenova literární tvorba je žánrově velmi bohatá, tematicky čerpá stále z jedné oblasti, jsou to knihy o lidech, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti a kteří nerespektují všeobecně uznávaná pravidla. Sám autor žil po mnoho let podobně nekonvenčním životem jako jeho antihrdinové. Nedokončil střední školu, cestoval po světě, živil se příležitostnými pracemi a z blízka poznal prostředí těch, kteří se stali jeho celoživotní inspirací. Styl, kterým o nich Ambjørnsen píše, je až provokativně realistický a bezprostřední. Antiiluzivnost je podtržena i častým užitím slangu. Ze všech knih čtenář jasně cítí, že spisovatel je na straně těch slabších, opovrhovaných a „jiných“. Vina za jejich neúspěch pak leží na bedrech společnosti, jež nesnese různost.

Norské literární moře Ambjørnsen rozbouřil v devadesátých letech vydáním románové tetralogie, jejímž hlavním hrdinou je svérázný, přesněji řečeno bláznivý Elling. Tyto čtyři romány, Utsikt til paradiset (Výhled do ráje, 1993), Fugledansen (Ptačí tanec, 1995), Brødre i blodet (Pokrevní bratři, 1996) a Elsk meg i morgen (Miluj mě zítra, 1999), vzbudily nejen pozornost kritiky, ale především nebývalý zájem čtenářů. Do češtiny byl přeložen třetí víl tetralogie Pokrevní bratři. Ambjørnsen se stal jedním z nejprodávanějších a nejčtenějších norských autorů. Jeho příběhy si získaly stejnou oblibu jako např. romány Larse Saabyeho Christensena. Na motivy třetího dílu tetralogie byl natočen film s názvem Elling, který byl v roce 2001 nominován na Oscara. Tentýž román se stal i předlohou Hellsteiniovy divadelní hry Elling a Kjell Bjarne, kterou také uvádělo pražské Divadlo na Prádle. 

Všechny čtyři romány jsou vyprávěny z úhlu čtyřicetiletého Ellinga, jeho někdy naivní, jindy přemoudřelý pohled na svět je nejsilnější stránkou celé tetralogie. Elling je sice „milý“ blázen, jehož komentáře okolního dění jsou zdrojem mnoha vtipných příhod, zároveň je to však osamělý člověk trpící fobií z lidí a egoista, který žije jen ve svém vlastním světě, protože není schopen žít s ostatními. Ambjørnsenova tetralogie balancuje na hranici humorného a tragického, nikdy však neupadne do roviny pouhé povrchní zábavy.

Kromě tetralogie o Ellingovi stojí za zmínku ještě román Bílí negři (Hvite niggere 1986, česky 2010) odehrávající se v prostředí narkomanů. Ambjørnsenovy postavy jsou blázni, feťáci, rockeři a jiní ztroskotanci, kteří nemohou, a ani nechtějí zapadnout do každodenního života jedné z nejbohatších zemí Evropy.

Ambjørsenův kritikou ceněný román Innocentia Park (Park nevinnosti, 2004) vybočuje z řady příběhů o životních outsiderech. Kniha, jejíž hlavní postavou je bohatý podnikatel, lze charakterizovat jako existenciální příběh o únavě a znechucení ze života, který byl v řadě označován dokonce jako dekadentní.

Ambjørnsen má mnoho příznivců i mezi dětskými čtenáři, ti si zamilovali jeho sérii knih o dětských detektivech, kteří se jmenují Pelle a Proffen. Na motivy jejich příběhů bylo natočeno několik filmů pro děti.

Výběr z románové tvorby Ingvara Ambjørnsena:

1981 23-salen
1986 Bílí negři
1993 Utsikt til paradiset 
1995 Fugledansen 
1996 Pokrevní bratři 
1999 Elsk meg i morgen 
2004 Innocentia Park
2007 En lang natt på jorden 
2009 Opp Oridongo 

Odkazy:

http://no.wikipedia.org/wiki/Ingvar_Ambj%C3%B8rnsen
http://www.kjentfolk.no/forfattere/ambjornsen/ (domovská stránka autora)
katalog Národní knihovny