Z vydařených šedých desek knihy Petra Stančíka a ilustrátorky Galiny Miklínové Faustův dům a díra do stropu shlíží na čtenáře dírou v dřevěném stropu sedmero rozličných postav. Jsou to hlavní hrdinové pěti pověstí-kapitol, vážících se k pražskému Mladotovskému paláci, jenž stojí na rohu Karlova náměstí, k tzv. Faustovu domu.

Stančík vychází z legend a historických faktů, domýšlí je a halí do čtivé podoby a pro jeho díla typické fantasknosti. Z letmé poznámky k historii Faustova domu o tom, že na jeho místě bylo kdysi pohanské obětiště, rozvine vyfabulovaný příběh o zničení posvátného tisového háje pohanské bohyně smrti Morany i vrbové svatyně s otevřeným prostorem uprostřed. Z prokletí vyřčeného Moranou („Háj zničíš, i svatyni zničíš, ale díru ve stropě nezničíš. Nemůžeš totiž zničit něco, co není.“) vytvořil Stančík dvojici motivů, propojující všechny magické příběhy v knize, totiž nepřirozenou smrt a v historii domu opakovaně vznikající stropní otvor. Je zajímavostí, že tento námět se u Stančíka neobjevuje poprvé, v roce 2017 spolu s výtvarnicí Toy Box vytvořil příběh o osamělé díře: artová kniha O díře z trychtýře byla dokonce provrtána.

V jednom případě je „díra ve stropu“ naroubována do příběhu poněkud uměle, až do samé pointy. A to v případě hraběte Mladoty ze Solopisk, který najde smrt v objetí mechanické dívky jménem Automamor, neboť právě v tu chvíli se provalí opravená díra ve stropě. Vedle rodu Mladotů byl historicky doloženým majitelem domu také Edward Kelley, mág na dvoře císaře Rudolfa II., jehož osud je spjat s Kamenem mudrců; Stančík mu věnuje třetí příběh.

V knize samozřejmě nechybí legenda o doktoru Faustovi, který v této verzi příběhu chce znát odpovědi na všechny své otázky, ale bojí se dozvědět pravdu o sobě. Proto ho odnese Mefistofeles do pekla, překvapivě dírou proraženou ve stropě, nikoliv v podlaze. Do Faustova domu umístil autor i SS-Obersturmbannführera Hasso von Stolzwega, Hitlerova osobního nigromanta, který pro záchranu třetí říše oživí židovského Golema. Ke konci války během náletu amerických letounů pak Golema i nacistického čaroděje zabije zápalná puma, která prorazí strop, ale nevybuchne. Vyprávění stojí na historce o zbloudilé bombě, kterou autorovi kdysi vyprávěl Jiří Suchý jako očitý svědek této události. K Faustovu domu odkazuje také Suchého hra Dr. Johann Faust, Praha II, Karlovo nám. 40. Ke vzniku této závěrečné legendy Stančík v rozhovoru pro Meander dodává, že vznikla, když přemýšlel o podivném náletu z roku 1945, který se vyhnul vojenským cílům a mířil na obytné domy, na klášter na Slovanech apod. Tehdy ho prý napadlo, že to nebyl omyl, ale že skutečným cílem náletu byl právě Faustův dům.

Snad ani nepřekvapí, že vydání knihy provázely problémy. Faustův dům a díra do stropu se dvakrát vrátila z nakladatelstvím ověřené tiskárny s chybami v tisku. Výsledný knižní produkt je ovšem krásný, podíl na tom mají i celostránkové ilustrace Galiny Miklínové. Bohatě vyšrafované kolorované kresby předcházejí každou z kapitol a tvoří zdařilé úvodní seznámení s ústředními postavami a hlavní dějovou linkou následující pověsti. Autorka večerníčku O Kanafáskovi a celovečerního animovaného filmu Lichožrouti s Petrem Stančíkem spolupracovala již na jeho knihách ze sci-fi série H2O.

Kniha vyšla v edici Pražské legendy nakladatelství Meander a autorkou příběhů ze staré Prahy výjimečně není sama nakladatelka Ivana Pecháčková. Před pár lety se jí Petr Stančík sám zmínil, že by o Faustově domě rád napsal a na výsledek se rozhodně vyplatilo počkat. Po originálním zpracování městské protektorátní legendy o Pérákovi vytěžil Stančík jedno z nejtajemnějších míst v Praze do hravých detailů. Ač je kniha určená dětem od šesti let, osloví i dospělého čtenáře.