Čtyřlístek krátkých nonsensových pohádek ze světa bagrů a buldozerů si pohrává s dějovými linkami tradičního pohádkového kánonu. Humorné jazykové nápady nečekaně oživují žánr, nad kterým současní dětští čtenáři někdy neprávem ohrnují nos.
PS
Petr Stančík
Legendy i historická fakta spjatá s obyvateli Faustova domu na pražském Karlově náměstí Stančík s hravostí domýšlí do fantaskních příběhů. Nezastupitelnou roli přitom hraje násilná smrt a tajemný otvor, který opakovaně vzniká ve stropu místnosti, jak v dávných dobách prorokovala bohyně smrti.
„Moc mě to mrzí, ale v posledních letech nemám pro samé psaní na čtení čas,“ přiznává spisovatel Petr Stančík, který vskutku patří k nejplodnějším současným českým autorům.
Stančíkův Nulorožec trochu připomíná pohádku o chytré horákyni: je to taková detektivka-nedetektivka, konspirace-nekonspirace. Přesto – anebo možná právě proto – čtenáře upoutá natolik, že hltá jednu stránku za druhou a nemůže se dočkat, jak cynický inspektor Lavabo vyřeší svůj případ či co odhalí Goethův tajný deník. Vedle nesporné zábavnosti má ale román i další přednost – na nejednom místě autor svými hříčkami čtenáře vyzývá, aby sáhl i po jiných knihách a trochu se dovzdělal.
Po jezevci Chrujdovi přichází český spisovatel a básník Petr Stančík s novým hrdinou pro děti: dírou, která žila na konci trychtýře, než se rozhodla vydat se do světa a najít někoho sobě podobného. Kniha, doprovázená celostránkovými ilustracemi české výtvarnice Toy_Box, však zaostává za očekáváním: děj se ztrácí v bezbřehé záplavě slovních hříček, které jsou sice samy o sobě povedené, ale působí nesourodě a dohromady netvoří žádný funkční celek.
Děj plný letmých slovních hříček plyne tak rychle, že četba nejde zastavit. Petr Stančík drží realitu pevně za vlasy a tahá a tahá. Nikdy ale nepřetáhne, a tak nabízí uvěřitelně neuvěřitelný příběh odehrávající se na konci 19. a ve 20. století, až do 12. května 1945, přesně do 18:23. Nechybí vstřícní duchové, rituály žní ani podivná sekta kýchavců.
Již třetí příhoda vynalézavého jezevce jde tentokrát k srdci: Chrujda se zamiloval do lasičky Aničky. Prostý, ale ne prostoduchý příběh vypráví s humorem a invencí o tom, jak i zdánlivě nudný patron může prokázat svou velikost.
Podtitul Převratné odhalení komisaře Durmana je z hlediska prvního kontaktu s knihou sdělnější než její enigmatický název. Naznačuje, že by mohlo jít o mainstreamovou, možná i béčkovou detektivku, plnou dobrodružství a napětí. Tomu můžeme dát za pravdu, avšak s přibývajícími stránkami postupně zjišťujeme, že žánrů a vlivů, jimiž se Stančík inspiroval, je mnohem více.
