Letošní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem ještě nezačal (koná se 19. – 23. 10. 2016), ale nizozemský a vlámský literární fond (NLF a VFL), hlavní organizátoři prezentace nizozemsky psané literatury, která je letos ve Frankfurtu čestným hostem, už mají „splněno“. Dosud žádnému čestnému hostu se nepodařilo zajistit při této příležitosti tolik německých překladů. Podle posledních zpráv vyšlo za letošní rok v němčině 454 nizozemských a vlámských titulů, z toho 306 překladů beletrie (zbytek tvoří kuchařky, turistické průvodce apod.). Knihy vydává 132 německých nakladatelů. Pro srovnání: v německé jazykové oblasti běžně vychází průměrně ročně 85 překladů z nizozemštiny, celkově se ve světě vydává zhruba 500 nizozemských a vlámských titulů za rok. Počet německých nakladatelů, kteří vydali alespoň jeden nizozemsky psaný titul, narostl o čtvrtinu.

Co za takovým úspěchem stojí? Dlouholetá zkušenost a expertiza organizátorů. Působení obou fondů v oblasti propagace nizozemsky psané literatury se počítá na desetiletí. Tým pracovníků tvoří lidé z branže (tedy v zásadě nederlandisté, kteří mnohdy už před nástupem u fondu získali zkušenosti s prodejem autorských práv v některém nakladatelství a navázali příslušné zahraniční kontakty). Nizozemsky psaná literatura byla ve Frankfurtu čestným hostem už v roce 1993, tehdy ještě v režii fondu NLPVF, předchůdce současných dvou fondů. Nizozemci a Vlámové od té doby vědí, že úspěšné vystoupení na tomto největším světovém knižním veletrhu může přinášet ovoce přinejmenším dalších deset let, a to zdaleka ne jen v Německu. Při přípravě letošního programu samozřejmě čerpali ze zkušeností získaných před třiadvaceti lety.

Od března 2014, kdy byla podepsána smlouva se zástupci Frankfurtského knižního veletrhu, se přípravy rozjely naplno. Fondy utvořily společný tým pracovníků s vazbami na německé prostředí. V první řadě se zaměřili na „zpracovávání“ německých nakladatelů, ať už formou informativních zájezdů do Amsterodamu či Antverp (s literaturou a literárním provozem nizozemské jazykové oblasti se tak seznámila padesátka nakladatelů), nebo pořádáním setkání s účastí nizozemských a vlámských autorů v Německu. Na veletrh do Frankfurtu má přijet 70 vybraných autorů, ale dalších šedesát se představilo v uplynulém roce na různých literárních festivalech v německé jazykové oblasti (mj. při čtyřdenním programu na knižním veletrhu v Lipsku) nebo se do Německa chystají v příštích měsících. Všechna tato autorská vystoupení se samozřejmě opírají o (nové) německé překlady, aby se tak podpořil prodej a z rozsáhlé propagace měli konkrétní užitek i nakladatelé. Snahou organizátorů je, aby dopad tohoto čestného hostování byl širší a trvalejší než pět dní ve Frankfurtu. Německá jazyková oblast je pro nizozemsky píšící autory (stejně jako pro Čechy) důležitým odrazovým můstkem při pronikání do světa.

O tom svědčí aktuální blog Victora Schiferliho na webu fondu NLF s názvem Čas sklizně. Koncem září byl na pozvání německé literární organizace German Book Office s kolegou z NLF tři dny v New Yorku, aby obecenstvu složenému z nakladatelů, redaktorů, agentů a překladatelů přiblížili náplň nizozemsko-vlámského hostování ve Frankfurtu a začerstva navázali nové kontakty. Během pobytu navštívili dvacet velkých i malých amerických nakladatelů a jednali s nimi o možnostech vydání.

Rekordní počet překladů do němčiny znamená samozřejmě velký nápor na překladatele: překladatelské domy v Amsterodamu a Antverpách jen v uplynulém roce poskytly pobyt jednatřiceti německým překladatelům (celkem v Německu působí asi čtyřicet až padesát literárních překladatelů z nizozemštiny). Například překladatelka Birgit Erdmann z Berlína se svěřila, že v uplynulém roce přeložila pět titulů – na každý z nich měla zhruba dva měsíce času. Němečtí překladatelé z nizozemštiny se však ve Frankfurtu dočkají i zaslouženého uznání: fondy NLF a VFL udělí dvouletou cenu za nejlepší překlad do němčiny (Else Otten Übersetzerpreis) v hodnotě 5 tisíc eur tentokrát přímo na Frankfurtském knižním veletrhu.

Nizozemsko-vlámské hostování klade důraz také na posilování kulturních vztahů s německou jazykovou oblastí. V posledních dvou letech hostily spisovatelské domy v Amsterodamu a Bruselu 12 německých spisovatelů, zatímco 11 Nizozemců a Vlámů využilo rezidenčních pobytů v Německu. Propojení s domácími autory je navíc osvědčený prostředek, jak přilákat obecenstvo na vystoupení méně známých zahraničních spisovatelů.

Dá se tedy říct, že rozložením úsilí i financí na širší oblast a větší časové rozpětí si Nizozemci a Vlámové zajistili úspěch ještě před vlastním veletrhem.