Jen tři roky po Islandu se čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu stala další severská země. Pomyslné literární žezlo převzalo letos Finsko. Pro Finy představovala role čestného hosta na nejvýznamnějším knižním veletrhu světa velmi prestižní záležitost spojenou s národní hrdostí. I proto věnovali přípravám pod vedením finské literární agentur FILI několik let tvrdé práce a v maximální možné míře využili jedinečné příležitosti představit světu svou literaturu, kulturu i celou zemi. A to vše s hravostí, pohodou i nadsázkou, jak už napovídá finské motto, v jehož duchu se nesl celý program čestného hosta ve Frankfurtu: FINNLAND. COOL.

Na slavnostní zahájení veletrhu dorazil i finský prezident Sauli Niinistö, jehož velmi kulturní a erudovaný projev plný literárních aluzí a citací by mu leckterý státník mohl závidět – je vidět, že literaturou žije opravdu celé Finsko, od řadových občanů až po hlavu státu. Na zahajovacím ceremoniálu promluvila také současná nejpřekládanější a nejčtenější finská spisovatelka Sofi Oksanen a expert na vzdělávání Pasi Sahlberg. Oksanen ve svém projevu zdůraznila dlouhou tradici žen-spisovatelek ve Finsku, a jak je u ní zvykem, zapáleně okomentovala i současné politické dění. Tentokrát se velmi angažovaně postavila za práva malých uralských národů v Rusku, kterým putinovský režim upírá právo na sebeurčení a který je v touze zmocnit se ložisek surovin nacházejících se na jejich územích soustavně diskriminuje a decimuje. Represemi pak v Rusku trpí i vymírající uralské jazyky a literatury. Pasi Sahlberg zmínil několik základních principů celosvětového úspěchu finského školství, které patří k národním klenotům, a načrtl zajímavou paralelu úspěchu finského vzdělávacího systému s historií společnosti Nokia. Víc než kdy dříve budou teď Finové podle jeho slov muset usilovat o to, aby místo na výsluní nezapříčinilo stejný pád, jaký potkal nejslavnější finskou komerční společnost.

Srdcem finské účasti ve Frankfurtu byl pavilon čestného hosta. Finové vsadili na jednoduchý severský design a moderní technologie. Na první dojem působil interiér sice poněkud stroze, nicméně své hlavní ideji – naplnit téměř prázdný prostor inspirativními lidmi a myšlenkami – posloužil pavilon skvěle. V jeho kruhových sálech se odehrávaly ty nejzajímavější body finského programu – autorská čtení, besedy, křty nových knih, roztodivné kulturní performance i cool party.

Účast finských spisovatelů ve Frankfurtu byla hojná, celkový seznam čítal na 60 jmen, mezi nimi těch největších hvězd současné finské literatury. Nechyběli prozaici Sofi Oksanen, Katja Kettu, Rosa Liksom, Johanna Sinisalo, Emmi Itäranta, Ulla-Leena Lundberg, Katri Lipson, Riikka Pulkkinen, Tuomas Kyrö, Kjell Westö a Juha Itkonen, detektivkáři Leena Lehtolainen, Antti Tuomainen, Matti Rönkkä, Pekka Hiltunen, autoři knih pro děti a mládež Mauri Kunnas, Salla Simukka, Siri Kolu ani básnířky Henriikka Tavi, Kaisa Ijäs či Helena Sinervo. A v seznamu autorů a dalších vzácných hostů bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Doprovodný kulturní program po celém Německu by vydal na samostatnou mnohastránkovou publikaci. Z výstavních počinů zmiňme alespoň současnou finskou architekturu Suomi Seven v Německém muzeu architektury a monografickou výstavu finské expresionistické malířky Helene Schjerfbeck ve frankfurtské Schirn Kunsthalle (obě výstavy potrvají až do poloviny ledna 2015). Z filmových akcí německé publikum jistě zaujala retrospektiva Akiho Kaurismäkiho či výběr finských filmů natočených podle slavných literárních předloh – Juha, Lidé v letní noci, Neznámý voják, Zajícův rok a další. Na jevištích se hrála finská dramata, v kavárnách a knihkupectvích se hojně četlo a recitovalo a v barech tančilo finské tango.

Velká pozornost byla na veletrhu věnována překladatelům. Vůbec poprvé v historii připravil čestný host samostatný několikadenní program pro své překladatele, kterých se do Frankfurtu sjelo na 60 z celé Evropy i ze zámoří. Finové si jsou dobře vědomi klíčového významu, jaký překladatelé při propagaci a šíření jejich literatury po celém světě hrají, a snaží se je proto všemožně podporovat nejen finančními granty, ale i organizací odborných seminářů a setkání. A nutno říct, že jen málokdy se překladatelům dostane takových poct, tolika poděkování a úcty, jako tomu bylo letos ve Frankfurtu. Důkazem může být i to, že překladatelský seminář zahajovala finská první dáma, básnířka Jenni Haukio. Vedle cenných informací a praktických rad ze semináře pak bylo toto jedinečné celosvětové setkání finštinářů pro všechny účastníky velkým povzbuzením a motivací k další práci, která na domácí půdě zůstává bohužel většinou nedoceněna. Na veletrhu se také výjimečně předávala Finská státní cena za překlad, kterou si letos odnesla renomovaná německá překladatelka Angela Plöger.

Hlavní cíl finské účasti na frankfurtském veletrhu, totiž dostat finskou literaturu do co nejširšího povědomí, se podařilo organizátorům splnit na jedničku. Nejen neobvykle velkým zaujetím německých médií (přes 500 zmínek denně – víc měla v historii veletrhu jen Čína, ale v jejím případě se ne vždy jednalo o zmínky v souvislosti s literaturou a kulturou), ale především vzbuzením obrovského zájmu zahraničních nakladatelů o současnou finskou beletrii. Jen za poslední rok vzniklo díky veletrhu přes 140 nových překladů do němčiny, což představuje více než trojnásobek obvyklého ročního průměru. A úspěch na německém knižním trhu bývá obvykle významným krokem k iniciování překladů do dalších evropských jazyků. Doufejme tedy, že se v dohledné době můžeme těšit na mnoho nových finských knih i v češtině.