Nejlepší knihy roku 2015
Nejlepší knihy roku 2015

Nejlepší knihy roku 2015

Jak se již stalo pravidlem, redaktoři iLiteratura.cz si pospíšili s výběrem svých tipů na vánoční nákupy. Probrali jsme se letošní knižní nabídkou a připomínáme tituly, na které by se nemělo zapomínat nejen při shánění dárků, ale ani při hodnocení literární scény uplynulého roku.

Jak se již stalo pravidlem, redaktoři iLiteratura.cz si pospíšili s výběrem svých tipů na vánoční nákupy. Probrali jsme se letošní knižní nabídkou a připomínáme tituly, na které by se nemělo zapomínat nejen při shánění dárků, ale ani při hodnocení literární scény uplynulého roku. Osekat seznam zajímavé četby na určitý počet knih je vždycky bolestivé, proto se jako obvykle držíme několika zásad: nevracíme se ke knihám s vročením 2014 ani k těm, které jsme pochválili v průběhu letošního roku označením za Knihu měsíce nebo v přehledu Čtení na léto.
Jako každoročně se snažíme především upozornit na knihy, které neupoutaly odpovídající zájem médií a jimž se nevěnovaly nejviditelnější marketingové kampaně. Aby seznam našich tipů mohl sloužit jako návod k vyplnění prázdného místa pod stromečkem, zohledňovali jsme při selekci i tematiku vybíraných knih. Do našeho výběru se samosebou nemohly vejít desítky dalších výjimečných titulů.
Zařazení knih v rámci jednotlivých kategorií určuje pro přehlednost pouze abecední pořádek.

knihy pro nejmenší

Hervé Tullet: Barvy. Přel. Martin Bedřich, Portál, Praha, 2015, 64 s.
Obyčejný šedý flek, co trůní přímo uprostřed stránky, zavede malé kouzelníky do magického světa barev. Nebojte se knihou zatřást, rychle ji zaklapnout, poklepat na ni. Těžko si představit interaktivnějšího papírového parťáka. Žádné blikání, vtíravé zvuky ani otvírací okénka! A přitom ty nápady a hry každého pohltí.
Pro malé kouzelníky

Susanne Rotraut Berner: Noc. Paseka, Praha, 2015, 14 s.
Velkoformátový bilderbuch napovídá, co se asi v malém městěčku děje, když se setmí. Knížka skoro beze slov, která drobnoskresbou s titěrnými detaily v tlumených barvách odvypráví tolik příběhů, kolik bude mít čtenářů.
Pro novou generaci pábitelů

knihy pro starší děti

Olga Černá: To je Praha. Baobab, Praha, 2015, 64 s.
Praneteř Miroslava Šaška, Olga Černá, zdařile navázala na slavné průvodce po světových metropolích určené dětským čtenářům. Cestu po proudu Vltavy lemuje velmi dobře odměřená směsice faktů, zajímavostí i formulací, které se dobře pamatují. Plánovat si procházky podle tohoto průvodce bude radostí pro všechny generace, zdaleka se totiž nezaměřuje jen na základní místopis.
Pro zvídavé toulavce

Marcin Mortka: Příhody Tappiho ze Šeptajícího lesa. Přel. Barbora Gregorová, ilustr. Marta Kurczewska, Host, Brno, 2015, 188 s.
Pohádkový příběh o vikingovi Tappim a jeho přátelích z Šeptajícího lesa. Hlavní hrdina má „srdce stejně tak velké jako panděro“ a vousy si rozčesává hráběmi. Přitom dává pozor, aby nevyplašil rodinku veverek, která se v nich uhnízdila. Doprovází ho sobík Chichotek a oba překypují spíše dobrosrdečností, úsměvy, dobrými nápady a smyslem pro pořádek než lišáctvím či třeskutým humorem. Poselství dvanácti kapitol: „Opravdové přátelství nepřemůže ani oheň, ani led.“
Pro prvňáky, co se nebojí utkat s čarodějnicí Skřípatou a jarlem Surkolem

česká beletrie

Anna Bolavá: Do tmy. Euromedia Group – Odeon, Praha, 2015, 232 s.
Nezvykle zdařilá prozaická prvotina. Hlavní hrdinka Anna žije na jihočeském venkově a vydělává si sběrem léčivých bylin a příležitostným překládáním. V jejím osudu je zachycen konflikt jedince s prostředím, z něhož pochází, ale přesto do něj nemůže zapadnout. Díky bohaté symbolice a neustálé přítomnosti tajemství, které zahaluje hrdinku a její konání, se příběh blíží pokusu o moderní mýtus.
Pro toho, kdo věří na víly.

Daniela Hodrová: Točité věty. Malvern, Praha, 2014, 376 s.
Zatím poslední román Daniely Hodrové se vplétá do sítě tvořené všemi ostatními autorčinými texty, komunikuje s nimi, rozvíjí je. Točité věty jsou další jazykově brilantní, i když už ze své podstaty marný (ne však zbytečný) pokus vytrhnout pomocí literatury člověka i lidský život ze zapomnění, a tedy ze smrti.
Pro toho, kdo nerad dělá tlusté čáry

Petra Soukupová: Pod sněhem. Host, Brno, 2015, 373 s.
Soukupová se pohybuje na osvědčeném poli rodinných vztahů. Tentokrát líčí jeden den v životě tří sester: i se svými dětmi vydávají do domu rodičů na oslavu otcových narozenin. Na takto malé ploše rozehrává auorka rodinné drama plné nepochopení, hádek, iluzí a nenaplněných snů.
Pro milovníky rodinných oslav

poezie

Marie Iljašenko: Osip míří na jih. Host, Brno, 2015, 80 s.
Autorka ve své debutové sbírce osciluje mezi domovem, útulným, ale často také těsným, a místy nebo městy v Evropě či mimo ni, která si představuje nebo na ně vzpomíná. Ve způsobu, jakým to činí, je obdivuhodná lehkost, snad až drzost, s níž si vypůjčuje a ovládá rozmanité kulturní a dějinné skutečnosti a mísí je v básních s vlastními zkušenostmi a znalostmi.
Pro toho, kdo rád cestuje – třeba i jen prstem po mapě

Adam Borzič: Orfické linie. Malvern, Praha, 2015, 58 s.
Nejnovější sbírka Adama Borziče vyniká výrazným básnickým gestem charakterizovaným vášnivou touhou subjektu uchopit a vyslovit celý svět. To nezní příliš pokorně – ale čím dál intenzivnější tázání (oproti předchozím sbírkám) a účast, která je přítomná v každém básníkově pohledu, svědčí o tom, že v základu Borzičových divoce imaginativních básní není pýcha, ale osobní zaujetí pro skutečnost, citlivá a upřímná starost o svět.
Pro ma(r)ximalisty

komiks

Paul Kirchner: autobus. Přel. Martin Svoboda, Trystero, Praha, 2015, 96 s.
Autobusy se tu pohybují ve snových prostorech mezi vesmírem a pustou planetou, padají shůry, vynořují se z tekutých hlubin asfaltu, sfukují se, zmenšují a zvětšují, stěhují ze silnice do domů, oblaků, ba i myších děr. Kirchner invenčně kombinuje a převrací mikrosvěty a makrosvěty, rozvrací a posouvá prostorové a časové perspektivy, vytváří různé časové a významové smyčky a paradoxy. Je obdivuhodné, jak různorodý umí být; a nikdy se neopakuje.
Pro nespokojené pasažéry, kteří nevědí, že může být hůř

Ondřej Neff; Michal Suchánek: Děsivé radosti. Crew, Praha, 2015, 124 s.
Zjevení českého kreslíře, který se může směle měřit se současným americkým mainstreamem. Jeho kreslířská bravura přitom snadno dává zapomenout, že trojice sci-fi povídek Ondřeje Neffa nepatří zrovna k těm nejsilnějším. Nejvyzrálejší komiksový debut na české scéně za posledních deset let.
Pro milovníky ladných křivek

překladová beletrie

Joshua Ferris: Vstát znovu se slepicema. Přel. Richard Podaný, Mladá fronta, Praha, 2015, 304 s.
Zubař má těžký úděl. Nikdo ho nenavštěvuje rád a někteří se mu vyhýbají jako čert kříži. Když k tomu ještě jeho soukromý život stojí za starou bačkoru, snadno propadne depresím. Románový zubař Paul nalezne částečnou útěchu v náboženství založeném na pochybnostech o Boží existenci. Kniha plná černého humoru i filosofických otázek se v roce 2014 dostala do užších nominací na Man Bookerovu cenu.
Pro ty, kdo nepoužívají zubní nit

Chua Jü: Žít! Přel. Petra Martincová, Verzone, Praha, 2014, 200 s.
Čínský Forrest gump, nebo biblický Job? Tragický příběh starce a jeho vola ukazuje, jak dějinné události a zvraty osudově ovlivňují životy jednotlivců, jejichž jedinou touhou je prožít obyčejný, prostý život, třeba v nuzných podmínkách.
Pro odvážlivce, kteří se nezaleknou žádné životní výzvy

Kim Leine: Proroci z fjordu Věčnosti. Přel. Magdalena Jírková, Host, Brno, 2015, 536 s.
Bohatě rozvitý historický román zasazený do Grónska druhé poloviny 18. století líčí drsné podmínky násilné kolonizace a christianizace tohoto ostrova. Autor sleduje životní vzestup a pád misionáře Mortena Falcka, který chce domorodé Gróňany přivést ke křesťanství a řádné morálce, jeho prvotní ideály ale berou rychle za své. Kim Leine získal za román v roce 2013 prestižní Cenu Severské rady za literaturu.
Pro otužilce, kteří se nebojí ani grónské zimy

Michael Stavarič: Království stínů. Přel. Tereza Semotamová, Archa, Zlín, 2015, 215 s.
Příběh o mase, v němž nerozhoduje, jestli zabijete zvíře, nebo člověka. Rakouský autor s českými kořeny se ve svém románu svérázným způsobem vyrovnává s tématem volby povolání v závěru dospívání. Rózi Schmiegová odejde z Vídně do Lipska, kde se má vyučit řeznicí. Mezitím se Američan Danny Loket, provázen halucinacemi, vydává do Evropy. I jemu učarovalo řeznické řemeslo. To ještě nevědí, že jejich dědečci, původní profesí také řezníci, proti sobě bojovali v druhé světové válce.
Pro sběratele groteskních kuchařek

Juan Gabriel Vásquez: Hluk padajících věcí. Přel. Anežka Charvátová, Paseka, Praha, 2015, 232 s.
Román Hluk padajících věcí vypráví mimo jiné o životě ve strachu o život sám. Podle slov hlavního hrdiny „strach je prý nejčastější nemocí Bogoťanů mé generace“ můžeme román číst jako generační zpověď. Vyznání generace, která se narodila i vyrůstala v násilí a do níž můžeme počítat i autora samotného, narozeného v roce 1973.
Pro generaci Husákových dětí, pokud mají zájem dohlédnout dále

relax

fantasy / Pasi Ilmari Jääskeläinen: Literární spolek Laury Sněžné. Přel. Vladimír Piskoř, Paseka, Praha 2015, 320 s.
Texty knih se začnou přeskupovat a žít vlastním životem a slohové práce, které po jejich četbě žáci vypracují, zamotají mladé učitelce Elle Milanové hlavu. No řekněte sami, může snad Soňa Marmeladová v Dostojevského Zločinu a trestu Raskolnikova zastřelit? Román o tajemném sdružení spisovatelů ve fiktivním městě Zaječíně je směsicí detektivky, thrilleru, fantasy, bájných příběhů i pohádek.
Pro obdivovatele báječného světa literárních celebrit

historický román / Anthony Doerr: Jsou světla, která nevidíme. Přel. Jakub Kalina, MOBA, Brno, 2015, 536 s.
Magickorealistický románový hlavolam z období druhé světové války. Každá doba má své, ale jisté hodnoty, jistá „světla, která nevidíme“, zůstávají stejná: potřeba lásky, mezilidská komunikace, schopnost smířit se se smrtí nebo potřeba vyhledávat či vyprávět příběhy. A také je to pocta vynálezu a rozšíření rozhlasu a telefonu.
Pro poslední fanoušky rozhlasu

humor / Edward St Aubyn: Marně hledám slov. Přel. Ladislav Nagy, Argo, Praha, 2015, 200 s.
Jízlivá fraška ze zákulisí udělování literárních cen. Předseda poroty během slavnostního galavečera uvízne ve výtahu, zhrzený literát připravuje pomstu, členové poroty hlasují podle momentální nálady či s postranními úmysly. A na závěr deleuzovsky postmoderní sémantická analýza knihy Palácová kuchařka!
Pro všechny neoceněné finalisty

krimi / Jean-Michel Guenassia: Stoprocentní riziko. Přel. Helena Beguivinová, Argo, Praha, 136 s.
U našich čtenářů si J.-M. Guenassia získal přízeň už titulem Klub nenapravitelných optimistů. Jeho román Stoprocentní riziko je o to milejší překvapení: úsporný, ale čtenářsky vděčný příběh má autor promyšlený stejně dokonale jako strategii v hazardní karetní hře. Hazard je ostatně nosným motivem románu, jehož hrdina prochází životem jako napínavě rozehranou partií: bude to hop, anebo trop.
Vhodné jako příručka pro trénink poker face

sci-fi / Steven Erikson: Spratek. Přel. Dana Krejčová, Talpress, Praha, 312 s.
Jeden z nejvýznamnějších autorů současné epické fantasy si dopřál cimrmanovský krok stranou a v útlém románu Spratek se vydal do vesmíru ve stylu víc než jen trochu startrekovském. Jeho hrdina Hadrián Sawback může být nebezpečný sociopat, psychopat i geniální filozof a sexista non plus ultra. Každopádně je ovšem tím pravým průvodcem na cestách hvězdoletu čelícího telepatickým koťátkům, mimozemšťanům posedlým kapitulacemi, pirátům nelegálně distribuujícím veteš všeho druhu a především lidskému stádnímu pudu.
Pro trekkies (a scifisty), kteří se nebojí posouvat vlastní hranice

non fiction

historie / Vladimír Kučera; Jan Rychlík: Historie, mýty, jízdní řády. Vyšehrad, Praha, 2015, 208 s.
Rychlík nehlásá žádné abstraktní teorie a kritizuje všechny, kteří se snaží násilně připodobnit skutečnost ideji, jíž věří. Počítá s geopolitickými danostmi, jež například limitují stoprocentní suverenitu současného Česka. Jeho přístup k dějinám se vyznačuje moudrou realističností a poučenou střízlivostí. Proto velmi deziluzivně líčí i ty kapitoly českých dějin, které se často idealizují. Rychlíkovo putování světovými a československými dějinami je mírně mravokárné i místy cynické, vážné i humorné, každopádně ale čtivé a poučené.
Pro ty, kdo chtějí číst o dějinách bez iluzí

kultura / Josef Kroutvor: Chvály, pocty i rozpaky. Úvahy o řemesle, obyčejných věcech a krajině. Pulchra, Praha, 2015, 168 s.
Autor velebí ty nejzákladnější lidské činnosti, tradiční vztah ke světu i vše, co dokáže nefalšovaně zprostředkovat prastarou řeč živlů. Medituje nad fyzickým kontaktem člověka s obyčejnou tužkou, lopatou, papírem, stromem či kamenem. Ty jsou pro něj nikoli pouhým neosobním předmětem k vykonání nějakého úkolu, ale – v ideálním případě – organickou součástí vnitřního světa či partnerem k tichému dialogu. Jednotlivé úvahy rovněž obsahují jako svou nedílnou součást jakési hutné historické miniexkurzy, například o dějinách objevování krásy hor.
Pro ty, kdo touží po intimním dialogu s lopatou

literární věda / M. Wögerbauer a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014. Academia, Praha, 2015, 1664 s.
Objemné dvoudílné dílo je cenným příspěvkem nejen k dějinám domácí cenzury, ale i k vývoji celé české literární a knižní kultury. Zajímat by měla nejen zájemce o dějiny české literatury, ale i ty, které přitahují obecné otázky svobody slova a vyjadřování. A také dilemata svobodné společnosti, která musí permanentně řešit otázku ochrany sebe sama před uměle vyvolávanými vlnami paniky i před projevy skupinové nenávisti. Ač publikace vznikala na půdě Akademie věd, nejde o dílo čistě „akademické“ a teoretické, ale o text i překvapivě konkrétní a místy dokonce čtivý. A každopádně podnětný a aktuální.
Pro ty, kteří už si nepamatují na cenzuru

náboženství / Sergej A. Ivanov: Blázni pro Krista. Kulturní dějiny jurodství. Přel. Michal ŘoutilJitka Komendová, Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2015, 384 s.
„Antonij Muromský mluvil v rýmech, Natalja Meljavská chodila bokem, Váňa Blažený neustále zavíral otevřená okna“… Jurodivý hází špínu, rozbíjí okno, bije holí a kdekomu spílá, předpovídá či přivolává smrt. Tak představuje ve své fundované knize ruský byzantolog Ivanov několik výstředních jurodivých i celý fenomén „jurodství“. Přesvědčivě dokládá, že nikdy nevisel ve vzduchoprázdnu, ale naopak reagoval na aktuální společenskou situaci a stupeň civilizačního rozvoje. Hloubkou zpracování jde o výjimečné dílo, jež u nás zatím nemá obdobu, a pro zájemce o toto téma – i o duchovní, kulturní a politické dějiny Ruska – je neopominutelné.
Pro ty, kteří chtějí v podivném chování (některých ruských) politiků najít nějaký aspoň trochu srozumitelný smysl

přírodní vědy / Miroslav Bárta (ed.): Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Vyšehrad, Praha, 2015, 320 s.
Fundovaně napsaná kniha, v níž nejsou žádné fantasmagorické texty jako v některých předchozích titulech ze série o kolapsech. Přes nijak gigantický rozsah umožňuje hluboký vhled do stavu současné civilizace, a to z hlediska ekologického, energetického, politického i bezpečnostního. Autoři přitom nejsou žádní deterministé a nechtějí celý vývoj odvozovat jen z jednoho faktoru. Záslužně se naopak snaží popsat jejich složitou vzájemnou souhru a synergii.
Pro ty, kdo touží poodhalit spletitost současné civilizace

sociologie / Timothy Snyder: Černá zem. Holokaust – historie a varování. Přel. Martin Pokorný. Paseka – Prostor, Praha, 2015, 400 s.
Má ještě stále smysl vracet se k holokaustu? Timothy Snyder přesvědčivě ukazuje, že rozhodně ano. V této knize dokázal osvětlit vznik a průběh hromadného vyvražďování evropských Židů překvapivě neotřele a objevně. A rovněž organicky připojil navýsost platné poselství pro přítomnost i budoucnost. Přesvědčení o tom, že určitá skupina lidí (například muslimové) má nějaké předem dané vlastnosti, které pro ni platí jako celek, a že si dokonce zaslouží být namleta do masokostní moučky, totiž dokonce sílí. Snyderova kniha je tak dnes bohužel aktuálnější než v době, kdy ji psal.
Pro ty, kdo se považují za nadlidi