Kdo si zamiloval Knížku (česky Portál, 2011) oceňovaného francouzského výtvarníka Hervého Tulleta, toho nepochybně nadchnou i Barvy. Stejný formát, stejný rozsah, opět hra s imaginací. Obě knihy vlastně začínají stejnou výzvou: zaťukej na puntík. Zatímco v Knížce si autor minimalisticky vystačil jen se třemi puntíky – žlutým, modrým a červeným –, kterých přibývalo, stavěly se do sloupců, kutálely se po stránce anebo se schovávaly ve tmě, Barvy představují širokou paletu odstínů, s nimiž čaruje čtenářova kouzelná ruka.

Textu je v publikaci docela málo a obrázky prakticky žádné, jen samé puntíky, šmouhy, cákance a skvrny. Ale jaká je to zábava! Knížka si s námi totiž povídá, a když poslechneme, co velí, dovede kouzlit. Do magického světa nás uvrhne obyčejný šedý flek, co trůní přímo uprostřed stránky. Kdo otočí, je vyzván, aby na šedý puntík zaťukal. A na následující straně už se sbíhají barvičky – nejdřív nesměle, takže je třeba opět zaťukat, aby jich přibylo. Jakmile otisky prstů a barevné stopy nanesené štětcem zaplaví celou stránku, je tu další úkol: Dej nad ně ruku, zavři oči a počítej do pěti. Nevyřčeno zůstává „otoč stránku“, ale to je přece jasné, čteme knihu! A ruka je najednou kouzelná a natírá si na prsty modrou, aby pohladila žlutou – a kterápak se asi zrodí? Kombinace tří základních barev se třikrát zopakují, někdy prsty hladí, jindy je třeba knížkou zatřepat, pak ji naklonit nebo rychle zaklapnout… Je to jednoduché a důmyslné. Těžko si představit interaktivnější knihu. Žádné blikání, vtíravé zvuky ani otvírací okénka. Pouze papírová plocha. Děti Tulletovy nápady a hry pohltí! A nemusejí si hrát jen „nanečisto“ – tento půvabný „manuál“ vyloženě svádí k autentickému zážitku s prstovými barvami: zažít ten hmatový vjem, namočit si ruku do kečupu a „pohladit“ hořčici. Anebo si zatleskat. Obtisknout bílou do černé.

Čeština v Barvách je pochopitelně spisovná, úměrně využívá možnosti hovorové variety a naznačuje i jistou „mluvnost“, např. při zvolání „Týjo!“ nebo „Táák“. Škoda mi přijde, že úvodní otázka je čistě generická, zní totiž „Připraven?“ Co si asi pomyslí taková Terezka nebo Sofinka? Možná se ohradí. A na příští stránce se určitě ohradí nejeden rodič: „Zaťukej na šedý puntík. Uvidíš, však oni přijdou.“ Kdo „oni“? Barvy? Puntíky? Nějak to nesedí... Chápu, „však ony přijdou“ asi řekne málokterý předškolák v české kotlině, ale dalo se to obejít a formulovat třeba implicitně „Uvidíš, že přijdou.“ Je to ale asi jediná vada na kráse této milé, hravé knížečky.

Světově proslulý pařížský ilustrátor Hervé Tullet věnoval dětem již na padesát titulů. Kultovní Knížka (2010) je ověnčena tuctem francouzských ocenění (mezi nimiž pochopitelně nechybí renomovaná Prix Sorcières 2011), byla přeložena do 25 jazyků a vysloveně si říkala také o digitalizaci (cena Pépite 2012 na veletrhu dětské knihy v Montreuilu). Většina Tulletových publikací pro děti cílí na předškolní věk a počítá s živou interakcí. Sofistikovaně rozvíjí pozornost, představivost a kreativitu, učí kauzalitě a tříbí estetické vnímání.

Trailer ke knize