Novou knihu malíře, ilustrátora a spisovatele Pavla Čecha Dobrodružství pavouka Čendy by měli čtenáři dostávat za odměnu. Pohádkovým způsobem nás odvádí do poněkud strašidelného světa jednoho pavoučího pokoje uvnitř starých hodin.

„Na kraji města stál starý opuštěný dům,“ začíná vypravěč svůj příběh, a sotva první větu dořekne, už adresát ten starý dům vidí. Ilustrace hrají v tvorbě Pavla Čecha bezesporu hlavní roli, pohotově reagují na každé vypravěčovo slovo, přímo mu „skáčou“ do řeči, a vůbec to není na škodu. V opuštěném domě putujeme z místnosti do místnosti až do pokoje pod střechou, kde se prý podle vypravěče ozývá tikání starobylých hodin. To my však dávno víme, protože nám to nedá a paprsky prosvícenou místnost jsme si dávno na sousední stránce knihy prohlédli. A jestli někdo umí nakreslit tikot hodin, kukání dřevěné kukačky či skřípání dveří, pak je to rozhodně ilustrátor Dobrodružství pavouka Čendy.

Vstupní ponurou prohlídku zaprášeného a do té doby anonymního domu ukončuje vypravěč pojmenováním hlavního hrdiny. V hodinách bydlí pavouk ČENDA! Naráz jsme tu jako doma, tísnivá, strašidelná atmosféra mizí, už víme, kdo nás bude provázet. Pavouk Čenda je prvotřídní kladný hrdina, celý život se zabývá údržbou hodin, vyhání červotoče a ve volném čase se spouští z hodin dolů na stůl plný knih, kde čte Tarzana (právě teď svýma osmi nožičkama obrací na stanu 135). Čendovou celoživotní a jedinou společnicí je dřevěná kukačka, jejíž kukání spolehlivě odhání všechny mouchy z místnosti. Dostáváme se k OKNU, jediné, avšak neprostupné spojnici dvou světů – Čendova důvěrného, ohraničeného, bezpečného a téměř nehybného světa zavřeného pokoje oproti rozlehlému, rušnému městskému světu venku. Skrz sklo okna dohlédnou malá pavoučí očka ještě i za město, kde se rozprostírá LES, bájný prostor plný much. Přesně vymezené a mezi sebou zkrátka neprostupné světy jsou pro pavouka přirozené, do samoty se narodil a žádná změna nepřipadá v úvahu.

Pak se však přihodí dvě fatální události. Obě mají co do činění s narušením hranic zmíněných prostorů. První útok z vnějšího světa přichází v podobě nočního zloděje, který Čendu málem připraví o život. V poslední chvíli se puntičkářská kukačka odváží k životnímu kroku: zakuká o tři minuty dříve, a tím odvede zlodějovu pozornost. Svým hrdinským činem upoutává pozornost i čtenářovu, my všichni si najednou uvědomujeme, že velké dobrodružství patří především jí. Jestliže byly do této chvíle jakýsi smutek a melancholie skryty někde mezi řádky, nyní vstupují do popředí „oficiálně“. Hodiny přestaly tikat, a bude ještě hůř.

Druhý hrdinský skutek našeho komorního příběhu je už na Čendovi, dostává příležitost oplatit kukačce záchranu života. Narušení hranic vnitřního a vnějšího prostoru už se nekoná, protože žádný vnitřní prostor už není. Dějí se neuvěřitelné věci, demoliční bagry bourají domy a dřevěné kukačky skutečně létají! Sotva se nadechneme, už čteme KONEC a melancholie z čehosi půvabného, co netrvalo věčně, se vlévá i mezi čtenářstvo. Vypravěč to moc dobře ví a slzičky z dětských tvářiček pomyslně otírá příslibem dalšího pokračování.

Dobrodružství pavouka Čendy je dílo, které se štěpí na dvě poloviny: textovou a ilustrovanou. Obě jsou originálně, vtipně a bravurně zvládnuté a přesně do sebe zapadají. Knížka potěší čtenáře jakéhokoli věku, je řádným kandidátem na knižní dárek a měla by se dostávat za odměnu.