Matky
Román Majkite (Matky) uznávané a proslavené bulharské spisovatelky a dramatičky Teodory Dimové, z r. 2005 získal řadu domácích i zahraničních ocenění. Je inspirován skutečnou událostí, kdy v Plovdivu skupina žáků sedmé třídy základní školy ubila svou oblíbenou třídní učitelku.
Román Majkite (Matky) uznávané a proslavené bulharské spisovatelky a dramatičky Teodory Dimové, který byl vydán v červnu roku 2005 a získal řadu domácích i zahraničních ocenění, např. ve Vídni hlavní cenu pro nejlepší východoevropský román, je inspirován skutečnou událostí, kdy v druhém největším bulharském městě Plovdivu skupina žáků sedmé třídy základní školy ubila svou oblíbenou třídní učitelku. Autorka se v tomto románu snaží odhalit a vylíčit, jaké bolesti a neštěstí musely bujet v jejich duších, že je dohnaly k takovému nedětskému zvěrstvu.
Román je po kompoziční stránce složen ze sedmi relativně samostatných částí, jakýchsi minipovídek, z nichž každá popisuje životní příběh a rodinné zázemí jedné ze školaček, zejména jejich nevyrovnaný vztah k nevyrovnaným matkám. Každý příběh je vlastně jakýmsi rodinným dramatem se svými viníky i oběťmi, kterými jsou vlastně všichni. Tak se nám před očima postupně vynořuje obraz nešťastných, hluboce do sebe ponořených dětí, které vyrůstají v bídě, v prostředí, ve kterém chybí láska, porozumění, základní lidská slušnost a místo nich panuje apatie, nenávist, alkoholismus a bezcitnost. Každá z těchto malých tragedií dává čtenáři nahlédnout do obludného světa, v němž tyto děti vyrůstají, a tím mu pomáhá pochopit motivaci a sílu, která je nakonec příčinou toho, že brutálně ubijí svou třídní učitelku v podstatě jen proto, že je lepší než oni, že je dobrá a oni ne, že je ke všem hodná a oni ne, že ji lidé mají rádi a je ne, že nelže, nekrade a nepodvádí a oni ano. Jejich nešťastné, zvrácené, černé duše nesnesou vedle sebe tolik dobra, světla a čistoty.
Teodora Dimova se tímto románem dotýká velmi aktuálního problému dnešních dní, a sice rozpadu tradiční rodiny a s ním spojeného rozpadu tradičních hodnot, které drží společnost pohromadě. Neboť to vždy byli především rodiče, kdo vštěpoval dětem základní pravidla slušného chování, morálky a vychování, ale také jim dával zázemí, ve kterém mohly svobodně růst, do kterého se rády vracely, které jim dávalo pevnou půdu pod nohama. Jaký život však čeká člověka, který je o toto všechno ochuzen? Co z něj vyroste? A jaké jsou příčiny těchto tragedií, jaké jejich následky? Nejen na tyto otázky nám jednu z možných odpovědí nabízí silný, ale hluboce pravdivý, k podstatě věci pronikající a po zásluze oceňovaný román Majkite.