Orhan Pamuk
Pamuk, Orhan

Orhan Pamuk

Pamuk svými romány, články i účastí v diskuzích, televizních debatách a ve veřejném životě výrazně spoluutváří pohled turecké veřejnosti na svou vlastní identitu a minulost i pohled Západu na Turecko, takže jeho role daleko přesáhla roli romanopisce.

Orhan Pamuk

(*1952) se narodil a vyrostl v Istanbulu, kde také absolvoval anglofonní gymnázium Robert College. V roce 1970 začal studovat architekturu na Istanbulské univerzitě, později ovšem přešel na studium žurnalistiky, které mu poskytovalo více prostoru pro psaní románů. Kromě tří let strávených v New Yorku na delší dobu nikdy neopustil svůj milovaný Istanbul. Přispívá také do četných domácích i zahraničních periodik a zabývá se literární kritikou. Mezi současnými tureckými literáty zaujímá zcela prominentní místo.

Je to autor vášnivě diskutovaný nejen v Turecku, ale i v zahraničí; jeho knihy vycházejí v Turecku v desetitisícových nákladech, aniž by to ovšem ubíralo něco jejich literárním kvalitám (často se o Pamukovi lakonicky říká, že je „nejčtenějším, ale nejméně chápaným tureckým autorem“). Pamuk svými romány, články i účastí v diskuzích, televizních debatách a ve veřejném životě výrazně spoluutváří pohled turecké veřejnosti na svou vlastní identitu a minulost i pohled Západu na Turecko, takže jeho role daleko přesáhla roli romanopisce.

Pamukovy romány byly přeloženy do více než 20 jazyků, získaly si velkou oblibu v anglofonním světě, v Německu i ve Francii a obdržely mnoho domácích i zahraničních cen (nedávno např. Mírovou cenu německých knihkupců, 2005).

Už svým prvním románem, rodinnou ságou Pan Cevdet a jeho synové (1982), zaujal literární kritiku a získal Cenu Orhana Kemala za nejlepší román roku. Následoval román Tichý dům (1983), oceněný francouzskou Prix de la découverte européenne, a v roce 1985 historický román Bílá pevnost, jedno z předělových děl současné turecké literatury, které zahájilo mohutnou vlnu nového literárního zpracování osmanské historie. Černá kniha (1990) a Nový život (1994) jsou alegoricko-mystickými příběhy, které jedinečným způsobem kombinují tradiční vypravěčské postupy blízkovýchodních literatur s modernistickým stylem psaní. Stylisticky na ně jistým způsobem navazuje Jmenuji se Červená (1998), které patří k vrcholům Pamukovy tvorby (získalo mj. The International IMPAC Dublin Literary Award). Zatím poslední román Orhana Pamuka - nepočítáme-li vzpomínkovou knihu Istanbul (2004) - je Sníh (2002), pozoruhodná alegorie moderní turecké společnosti, jejíž anglický překlad byl zařazen deníkem The New York Times mezi „Deset nejlepších knih roku 2004“.

V roce 2006 se Orhan Pamuk stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Český překlad jeho románu Nový život chystá k vydání nakladatelství Fra, romány Jmenuji se ČervenáSníh vyjdou v nakladatelství Argo.

Portrét

Spisovatel:

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země: