Miro Gavran se narodil v roce 1961 ve slavonské vsi Gornja Trnava. Vystudoval Divadelní, filmovou a televizní akademii v Záhřebu. Po zakončení studia se dal na spisovatelskou dráhu, působil také jako dramaturg Divadla ITD v Záhřebu, později jako jeho šéf.

Vyšly mu romány Zaboravljeni sin (Zapomenutý syn, 1989), Kako smo lomili noge (Jak jsme si lámali nohy, 1993), Muškarci i žene (Muži a ženy, 1995), Klara (Klára, 1997), Margita ili Putovanje u prošli život (Margita aneb Výprava do minulého života, 1999), Judita (2001), Krstitelj (Křtitel, 2002), sbírka povídek Mali neobični ljudi (Malí neobyčejní lidé, 1989) a scénář k filmu Djed i baka se rastaju (Děda a babička se rozvádějí). Napsal divadelní hry: Kreontova Antigona (1983), Urotnici (Spiklenci, 1984), Noć bogova (Noc bohů, 1986), Ljubavi Georgea Washingtona (Lásky George Washingtona, 1988), Čechov je Tolstoju rekao zbogom (Čechov řekl Tolstému sbohem, 1989), Muž moje žene (Muž mé ženy, 1991), Pacijent doktora Freuda (Pacient doktora Freuda, groteska 1993), Shakespeare i Elizabeta (1994), Kad umire glumac (Když umírá herec, 1995), Deložacija (1995), Veseli četverokut (Veselý čtyřúhelník, 1995), Traži se novi suprug (Hladá se nový manžel, 1996), Povratak muža moje žene (Návrat muže mé ženy, 1996), Zaboravi Hollywood (Zapomeň na Hollywood, 1997), Otelo sa Suska (Othelo ze Susku, 1999), Sve o ženama (Vše o ženách, 2000), Hotel Babilon (2002), Vrijeme za komediju (Čas na komedii, 2002), Tajkuni (Podvodníci, 2002), Vozači za sva vremena ili Hercegovci za volanom (Řidiči do každého počasí aneb Hercegovinci za volantem, 2002) - poslední tři v knize Tri komedije (2002) a v knize Šaljivi komadi (Zábavné kousky, 1996). Vydal také výbor svých dramat Zatočenici (Vyhnanci, 1984). Jeho hry byly častokrát uvedeny na scénách doma i v zahraničí a přeloženy do řady jazyků. Dále píše i povídky a romány pro mladé čtenáře, např.: Svašta u mojoj glavi (Lecos v mé hlavě, 1991), Kako je tata osvojio mamu (Jak táta získal mámu, 1994), Sretni dani (Šťastné dny, 1994) aj. Žije v Záhřebu a věnuje se psaní.

V češtině vyšla v roce 2002 sbírka tří her (Čechov řekl Tolstému sbohem, Noc bohů, Pacient doktora Freuda) a v r. 2007 román Judita.