Ken Kesey (1935-2001) je obecně uznáván coby první hippie a otec kontrakultury 60. let, dekády, jež podnítila neobyčejný rozmach hnutí ekologického, feministického i hnutí za občanská práva, ale především hnutí psychedelického. Podle Keseyho on a jeho generační druhové hodlali životem i tvorbou vpadnout do vědomí lidí a změnit je - věděli, že západní civilizace uvízla ve slepé uličce, a snažili se tedy buď vrátit k něčemu čistšímu a upřímnějšímu, nebo se vydat k něčemu, co tu ještě nebylo. Pod vlivem drog údajně napsal i části své prvotiny, románu z roku 1962 Vyhoďme ho z kola ven, ohromující fiktivní vize, jejíž slávu dále rozesela Formanova filmová adaptace (v té době autor experimentoval s různými preparáty včetně LSD a stal se též placeným dobrovolníkem vládních výzkumů v nemocnici pro veterány v Palo Altu, které se zabývaly účinky halucinogenů; tam poté dokonce sloužil noční směny jako pomocník na psychiatrii). Se skupinkou Veselých šprýmařů (Merry Pranksters) se pak vydal na cestu Spojenými státy, jejíž průběh zachytil Kyselinovej test novožurnalisty Toma Wolfa, který v USA vyšel roku 1968 (a do našeho kontextu se dostal až roku 1999 zásluhou nakladatelství Maa). Onu éru se později pokusil pochopit a jaksi důstojně uzavřít i sám spisovatel ve svazku s titulem Skříňka s démonem z roku 1986, kdy už dávno žil na severozápadě USA v relativní izolaci v úzkém kruhu rodiny na farmě (česky vydalo roku 1996 nakladatelství Argo). Kromě četných povídek, esejů a článků je Ken Kesey autorem tří románů, přičemž ten druhý, obsáhlou ságu oregonského dřevařského rodu z roku 1964, sám označil za své nejlepší dílo (o jeho slabších uměleckých kvalitách se však čeští čtenáři mohli díky nakladatelství Argo přesvědčit roku 1999). Třetí a poslední román Námořníkova píseň vydal Kesey v roce 1992.