Pokus o „totální román“ mapuje technologii moci jihoamerických diktátorů, peruánskou společnost rozděluje na striktně dané třídy a nechává jedince důsledně prohledávat jejich život. Nově přeložený román Maria Vargase Llosy představuje inventuru několika osudů a nabízí střízlivý pohled na společnost zmítanou dějinami.
MV
Mario Vargas Llosa
Mnoho postav, překrývající se vrstvy vyprávění, nečekané skoky v čase, narušená linearita příběhů, protichůdné informace o postavách a jejich činech, relativizace věrohodnosti vypravěče, otevřené lži: jako jakýsi prototyp „totálního románu“ popisuje Rozhovor u Katedrály peruánskou společnost v celé její pestrosti, představuje i dobové myšlení, politiku, reálie někdejšího Peru. Dílo z konce šedesátých let dostáváme v českém překladu do rukou sice opožděně, ale čas jeho originalitu nesetřel.
Mstí se Mario Vargas Llosa svému někdejšímu protikandidátovi v prezidentských volbách, když v románu Pětinároží čtenářům přibližuje ohrané praktiky peruánského bulvárního tisku? Tento thriller a erotický románek v jednom je sice čtivý, v kontextu díla držitele Nobelovy ceny však vyznívá nečekaně lacině.
Veřejný intelektuál Vargas Llosa v knize vysvětluje svoje politické krédo a vyjadřuje se i k řadě aktuálních témat. Nijak provokativně, zato se snahou zahrnout všechny možné aspekty daných problémů.
Mario Vargas Llosa je spisovatel s širokým záběrem, který se nebojí vstupovat do žánrů, jimž se autoři takzvané vysoké literatury často spíše vyhýbají. Svědčí o tom i Chvála macechy, dílo nejčastěji označované za erotický román.
Jestli něco Vargasovi Llosovi nejde, je to psaní erotických románů... Dvanáctého září s velkou pompou vychází ve vydání pro všechny španělsky mluvící země nový román peruánského nositele Nobelovy ceny (2010) Maria Vargase Llosy El héroe discreto (Nenápadný hrdina). Autor se v něm vrací do vlasti a k postavám, které jeho čtenáři znají z předchozích děl: v jedné dějové linii k seržantu Litumovi, ve druhé k rodině dona Rigoberta – Lucrecii a kučeravému andílkovi Fonchitovi.
Loňský nositel Nobelovy ceny za literaturu, peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, opět přesvědčuje čtenáře o kvalitách své rozsáhlé románové tvorby. Ve svém nejnovějším románu Keltův sen, který v loňském roce vyšel ve španělštině a nyní se dostává do rukou českým čtenářům ve skvělém překladu Jany Novotné, se Vargas Llosa snaží o výklad mnohovýznamového slova „civilizace“, přirozené zkaženosti člověka a práva na svobodu jedince či národa.
Je-li nějaký autor důsledný a důkladný ve svém díle i životě, je to Mario Vargas Llosa. Říká se o něm, že rychleji píše, než čtenáři stačí číst. Své obsáhlé romány nebo důkladné literární analýzy však neseká narychlo a neodbývá, naopak je o něm známo, že si pečlivě shání materiál, noří se do archivů v hledání dobových dokumentů, cestuje do dějišť svých knih, s železnou kázní pak vysedává u stolu a píše a píše.
Třetího listopadu vyšel ve Španělsku nejnovější román čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu Maria Vargase Llosy Keltův sen. Vargas Llosa se jím po odlehčené Zlobivé holce vrací k velkým epickým námětům, jimiž se proslavil v šedesátých letech minulého století.
Hispánský svět jásá, španělský deník El Mundo hýří komentáři typu „Švédská akademie se probudila“, „už bylo načase“ nebo „na to čekáme už dvacet let“. Literatura se dnes dostala až na první stránky nejen španělsky psaných novin. Nobelovu cenu za literaturu totiž získal peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.
Kozlova slavnost peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy (1936) navazuje na dlouhou tradici tzv. diktátorského románu v Latinské Americe, který v průběhu 20. století obohatil světovou literaturu několika skutečnými klenoty.
Posledním dílem nejznámějšího peruánského romanopisce 20. století je tentokrát milostný román, v němž Vargas Llosa vypráví příběh překladatele Ricarda pocházejícího z vyšší limské společnosti. Jeho životní osudy zásadně ovlivní setkání se záhadnou dívkou z chudých poměrů, kterou po celý život pronásleduje a která mu neustále uniká.
Peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa (1936) reprezentuje vrchol pozdní hispanoamerické avantgardy, neboli tzv. boomu hispanoamerické literatury 60. let.
Smysl pro žánr je kvalitou velkých spisovatelů. Peruánec Mario Vargas Llosa ji s nimi sdílí, i když není a nechce být velký spisovatel: spíše než vize básníka je mu bližší práce „sepisovatele“.
Nakladatelství Alfaguara připomnělo 27. října 2003 čtyřicáté výročí vydání románové prvotiny Maria Vargase Llosy Město a psi (La ciudad y los perros) besedou a autorem.
Rozhovor A. Charvátové s Mariem Vargasem Llosou natočen 23. 9. 2003, v upravené a trochu zkrácené podobě odvysílal Český rozhlas 3 – Vltava v rámci Víkendové přílohy v pořadu nazvaném „Vypravěč z amazonského pralesa“ v sobotu 11. 10. 2003.
Mario Vargas Llosa (1936) se narodil v Peru, kde také v Limě studoval práva jako většina jeho částečně autobiografických protagonistů. Doktorát filozofie získal v Madridu, pak se v Paříži živil nejrůznějšími zaměstnání a přitom freneticky psal. Proslavil se v 60. letech jako jeden z protagonistů boomu latinskoamerického románu
Nakladatelství Alfaguara konečně vydalo dlouho očekávaný a ohlašovaný román slavného peruánského prozaika Maria Vargase Llosy El paraíso en la otra esquina (Ráj na druhém rohu).
