Denisa Škodová

S iLiteratura.cz spolupracuje na vedení hispánské sekce.
Denisa Škodová (roz. Kantnerová) absolvovala obor hispanistika na FF UK v Praze, kde v současnosti dokončuje obor anglistika – amerikanistika. Příležitostně spolupracuje s časopisy A2, Babylon a Host. Je spolupořadatelkou česko-španělských literárních setkání Luces de Bohemia. V roce 2008 jí vyšel překlad románu Všichni odcházejí (Odeon, 2008) kubánské autorky Wendy Guerra. Svými překlady také přispěla do antologie kubánské povídky nazvané Kubánská čítanka (Labyrint, 2006). Knižně publikovala esej "Don Quijote y la mujer" (in Don Quijote a través del tiempo y el espacio, Univerzita Karlova v Praze, 2005). V roce 2004 získala studentskou cenu Premio Iberoamericano za práci o díle nikaragujského básníka Rubéna Daría.

V úterý 8. 10. udílela Obec překladatelů v pražském Goethe Institutu ceny za nejzdařilejší překlady roku 2018, a jak ve svém prohlášení uvedl předseda poroty Václav Jamek, porota složená z renomovaných překladatelů různých jazykových oblastí letos neměla zrovna lehkou práci. S kvalitními překlady se v loňském roce totiž „roztrhl pytel“ a v podstatě všechny, které postoupily do užšího výběru, dosahují kvalit hlavní ceny Josefa Jungmanna.

Přehledný „průvodce“ po dvaceti nejvýraznějších městech ovlivněných španělskou kulturou, situovaných nejen na Pyrenejském poloostrově, nabízí stručný, a přesto ucelený obrázek o kulturním vývoji Španělska v průběhu staletí. Činí tak formou, která nenudí, naopak ve čtenáři pomocí rozličných odkazů na literární či výtvarná díla spjatá s danými místy probouzí větší zvědavost. Cestovat v čase a prostoru současně nebylo nikdy jednodušší.

Českému čtenáři se poprvé dostává do ruky český překlad novely Na počátku bylo moře kolumbijského spisovatele Tomáse Gonzáleze. Přestože má dílko jen něco málo přes sto stran, nabízí intenzivní zážitek karibské idylky smetené tropickou bouří.

Chilský autor Diego Zúñiga se českému čtenáři poprvé představuje skvělou miniaturou, do níž dokázal pohodlně vměstnat trampoty klučičího dětství a dospívání i problémy čerstvé dospělosti mladého muže. A také vyprázdněnost současného Chile, úlohu paměti v životě člověka, chřadnoucí mezilidskou komunikaci a rozpad nejen rodiny, ale společnosti jako takové.

Padesát let jsme čekali na český překlad nevšedního díla, stoprocentně kubánského románu se sugestivní, až uhrančivou atmosférou tropicko-bohémského prostředí. Guillermo Cabrera Infante čtenáře přenese do centra Havany, do zdejších klubů, hotelů i domácností, projde se s ním po typických havanských čtvrtích, bulvárech a zákoutích. To vše v doprovodu jazykových orgií: rigidní pravidla pravopisu úmyslně dostávají na frak, text ovládnou všelijaké přeřeky, slovní hříčky, vtípky, citáty, odkazy, písn

Novela Jaro s rozbitou tváří uruguayského spisovatele Maria de Benedettiho vypráví o životě politického vězně Santiaga během uruguayské diktatury, jehož rodina přebývá v exilu. Sdělení příběhu by se ale zrovna tak mohlo týkat jakékoli jiné totalitní vlády, pravicové či levicové. Spoušť, již takové vlády zanechávají na lidských osudech, je obdobná a neméně tragická, a ani nemusí téct krev.

V románu Posar desnuda en la Habana (Pózovat nahá v Havaně) se kubánská spisovatelka Wendy Guerra drží své oblíbené deníkové formy a jejím prostřednictvím líčí nevšední okamžiky ze života spisovatelky Anais Nin (1903–1977).

Loňský nositel Nobelovy ceny za literaturu, peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, opět přesvědčuje čtenáře o kvalitách své rozsáhlé románové tvorby. Ve svém nejnovějším románu Keltův sen, který v loňském roce vyšel ve španělštině a nyní se dostává do rukou českým čtenářům ve skvělém překladu Jany Novotné, se Vargas Llosa snaží o výklad mnohovýznamového slova „civilizace“, přirozené zkaženosti člověka a práva na svobodu jedince či národa.

- Výstava je věnovaná grafikám vzniklým mezi lety 1920 a 1950. Na základě jakých kritérií je toto období vymezeno? - Veškeré chronologické uspořádání je vždy poněkud sporné. Ale řekněme, že rok 1920 je momentem, v němž končí ozbrojený, násilný konflikt Mexické revoluce, a pak začíná jakási „občanská“ fáze revoluce. Takže se jedná o politicky důležitý mezník, který později přerostl do uměleckého a literárního světa.

Hispánský svět jásá, španělský deník El Mundo hýří komentáři typu „Švédská akademie se probudila“, „už bylo načase“ nebo „na to čekáme už dvacet let“. Literatura se dnes dostala až na první stránky nejen španělsky psaných novin. Nobelovu cenu za literaturu totiž získal peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.