Nejlepší švédskou knihu pro dospělé roku 2017 napsal Johannes Anyuru
Nejlepší švédskou knihou uplynulého roku v kategorii beletrie pro dospělé se stal dystopický román popisující Švédsko budoucnosti: „Johannes Anyuru líčí s originální a osudnou dramaturgií řetězec událostí, kdy se společnost současného a budoucího Švédska zhroutí, a otevře se tak prostor teroru a represím.“
V pondělí 27. listopadu byla v prostorech Stockholmské koncertní síně udělena Augustova cena, prestižní švédské literární ocenění. Mezi osmnácti nominovanými romány se objevila i jména již známých autorů jako Johannes Anyuru, Sigrid Combüchen nebo Klas Östergren. Nominované knihy se z velké části soustředí na aktuální, zejména politická témata, avšak některá díla se zabývají i otázkami identity či vztahů.
Letošní ocenění v žánru beletrie nebylo nijak zvlášť překvapivé. Za všeobecného favorita byl považován spisovatel a básník Johannes Anyuru se svým románem De kommer att drunkna i sina mödrars tårar (Utonou v slzách svých matek, Norsteds, 2017). Příběh, za který Anyuru Augustovu cenu nakonec opravdu získal, líčí dystopické Švédsko budoucnosti, v němž zavládl pravicový populismus a fašismus. Porota se k románu vyjádřila následovně: „Johannes Anyuru líčí s originální a osudnou dramaturgií řetězec událostí, kdy se společnost současného a budoucího Švédska zhroutí a otevře se tak prostor teroru a represím.“ Oceněné dílo však není jen současný politický román o vztahu islámského terorismu a pravicového populismu. Zajímavým ho v kombinaci s politickou dystopií činí jeho osobitá poetika a prvky science-fiction, kombinace na první pohled těžko představitelná, Anyuru ji však dokázal zpracovat fascinujícím způsobem. Čeští čtenáři mohou Johannese Anyurua znát jako autora rovněž silně politicky zabarveného románu Bouře se přihnala z ráje (Argo, 2014), ve kterém zpracoval příběh svého otce pocházejícího z Ugandy.
V kategorii literatury faktu se očekávalo, že Augustovu cenu získá Hédi Fried, spisovatelka, která přežila Osvětim, se svou knihou Frågor jag fått om förintelsen (Na co se mě ptají o holokaustu, Natur och Kultur, 2017). Jak název napovídá, jde o sbírku otázek, které lidé Hédi Fried pokládají a které se týkají jejího života za druhé světové války. Fried se při psaní zaměřila spíše na mladé čtenáře se znalostmi ze základní školy. Sama říká, že tato kniha je v současnosti velmi důležitá, protože minulost se vrací a lidé jsou vyděšení, vyděšení tak, že je strach ochromuje a oni nejsou schopní nic dělat. Navzdory očekáváním však cenu získala novinářka Fatima Bremmer a její biografie první švédské investigativní novinářky Ett jävla solsken. En biografi om Ester Blenda Nordström (Zatracené slunko. Biografie Ester Blendy Nordströmové, Forum, 2017).
V poslední z hlavních kategorií, věnované literatuře pro děti a mládež, představuje zajímavý počin kniha Om dagen tar slut (Pokud skončí den, Opal, 2017) od dvojice spisovatelů a ilustrátorů Lisy Hyder a Pera Gustavssona. Reaguje na katastrofický obraz světa spojený s globálním oteplováním, jadernými zbraněmi, pandemiemi či válkou, který je představován v médiích. Snaží se poskytnout dětem utěšující odpovědi na nejpalčivější otázky týkající se zániku světa a strachu z něj. I zde byla ovšem Augustova cena udělena jiné knize, a to Fågeln i mig flyger vart den vill (Ptáček ve mně si létá, kam chce, Mirando Bok, 2017) od spisovatelky a ilustrátorky Sary Lundberg. Lundberg se inspirovala raným mládím malířky Berty Hansson, která dospívala bez maminky a musela tvrdě pracovat na statku, a líčí fantazii, smutek a touhy dívky s uměleckým nadáním.
Augustova cena se uděluje už od roku 1989 nejlepším knihám vydaným v aktuálním roce. Porota vybírá z šesti finalistů v každé kategorii. Mezi oceněné spisovatele patří například Torgny Lindgren, Per Olof Enquist či Kerstin Ekman. Význam této ceny každým rokem roste a ocenění spisovatelé získají kromě peněžité odměny i velký zájem čtenářů a médií a přední pozice ve výlohách knihkupectví.
